Divadlo Husa na provázku zinscenovalo osud mladé talentované brněnské skladatelky, dirigentky a femme fatale Vítězslavy Kaprálové. Autorem hry Vitka je spisovatelka Kateřina Tučková, pro kterou jde o dramatický debut. Režie se ujala Anna Petrželková.
Vitka diriguje v Huse na provázku. Tučková představuje v divadelní hře osud Vítězslavy Kaprálové
Události v kultuře: Vitka diriguje v Huse na provázku (zdroj: ČT24)
Vítězslava Kaprálová dirigovala pražskou filharmonii i londýnský orchestr. Brněnská skladatelka a dirigentka ukázala hudebnímu světu svůj talent a nebojácnost, ačkoli zemřela již ve svých pětadvaceti letech.
Vše se odehrává v orchestřišti
Autory fascinoval příběh o závratném vzestupu mladé ženy, která se dokázala prosadit v oblasti, jež je dodnes vyhrazena především mužům. „Chtěli zdůraznit téma ženy v mužském profesním světě, tak jsme se rozhodli, že se to bude odehrávat v orchestřišti. Lépe řečeno na koncertním pódiu, protože je to takové typické mužské prostředí, které znázorňuje tu přesilu, které musela čelit celý život,“ vysvětlila režisérka Anna Petrželková.
Kaprálová byla žena, jejíž život byl fascinujícím koktejlem výjimečného nadání a píle, ale i svobodomyslnosti, nespoutanosti a náruživosti, kterými šokovala své okolí. Žila všemu navzdory, jakoby věděla, že na všechno, co chce stihnout, jí zbývá pouhých pár let mezi dvěma válkami. Zastavila ji až předčasná smrt v roce 1940 v Montpellier ve Francii.
Jediné, čemu byla věrná, byla její tvorba
Kateřina Tučková, která se proslavila romány Vyhnání Gerty Schnirch nebo Žítkovské bohyně, řekla, že s osudy Kaprálové se mohou dnes „popasovávat ženy-umělkyně“. „Na jejím osudu lze prý ukázat řadu závažných problémů,“ dodala.
Zmínila vztahy s Jiřím Muchou nebo Bohuslavem Martinů, boj se smrtelnou nemocí, druhou světovou válku nebo intenzivní tvorbu Kaprálové. Podle Tučkové Kaprálová dokázala být nevěrná všemu, ale až do smrti byla věrná své tvorbě.
Kaprálová se narodila 24. ledna 1915 v Brně, jejím otcem byl skladatel Václav Kaprál.
V tvorbě uplatňovala moravskou melodiku, ale i postupy soudobé vážné hudby. Po brněnské konzervatoři studovala skladbu u Vítězslava Nováka a dirigování u Václava Talicha.
Od roku 1937 žila převážně v Paříži, kde se stýkala s Bohuslavem Martinů. Poznala také spisovatele Jiřího Muchu, jenž se stal jejím manželem. Při útěku před postupující nacistickou armádou u Kaprálové propukly příznaky tuberkulózy.
Zemřela v Montpellier 16. června 1940. Brněnská rodačka se za dvacet pět let života stačila výrazně zapsat do dějin české hudby. Podařilo se jí složit přes padesát skladeb, dokonce měla vybrané i libreto na operu.
Vítězslava Kaprálová
Psát knihu nebo román by nemělo smysl
Tučková hru napsala loni a je jejím dramatickým debutem. „Pro mne to bylo neznámé pole, ale úplně jsem se do něho zamilovala, ještě se něco nového chystá,“ uvedla. Podle ní vzhledem k řadě vydaných prací na téma Kaprálové ani nemělo smysl psát o ní povídku nebo román. Kromě inscenace byla hra vydaná i knižně díky nakladatelství Host.
Skladatelku Kaprálovou v divadelní inscenaci představí Tereza Marečková, jejího kolegu Bohuslava Martinů Dušan Hřebíček a otce Václava Kaprála Vladimír Hauser.