V sobotu uplyne 35 let od tragédie v uherskohradišťském podniku Mesit. V roce 1984 se tam zřítila výrobní hala a pod jejími troskami zemřelo sedmnáct lidí. Další člověk pak zraněním podlehl v nemocnici. Bylo to jedno z nejhorších neštěstí na území Československa od konce druhé světové války. Smutné výročí si v pátek u pomníku připomněli zaměstnanci podniku i pozůstalí.
K neštěstí došlo v Uherském Hradišti 23. listopadu 1984, kdy se zřítila jedna z hal. Jedním z těch, kteří přežili, byl Stanislav Horák. Tenkrát pracoval v kanceláři a ve 14:45 se propadl do tmy. „Spadl jsem dolů. Ani jsem nijak zvlášť necítil bolest, ale absolutní tma. Nic jsem neviděl, jen jsem slyšel, jak lidé, kteří byli v šatně, sténali a volali o pomoc,“ vzpomíná po letech Stanislav Horák. Našli ho ve vzduchové kapse po dvou hodinách.
Neštěstí se stalo v době, kdy se střídaly směny, takže v hale nebyl téměř žádný provoz. Jinak by byl zřejmě počet obětí několikanásobně vyšší. Do patnácti minut na místo dorazila první jednotka požárního sboru a záchranná služba. Během dvou hodin se podařilo vyprostit většinu z jednadvaceti živých osob, všechny živé pak záchranáři vysvobodili do večerní půl jedenácté. Bohužel vyprostili i sedmnáct mrtvých. Jedna osoba podlehla svým zraněním později v brněnské nemocnici.
Příčinou tragédie bylo použití nevhodného materiálu při výstavbě závodu v roce 1952. Jednalo se o hlinitanový beton, který byl tehdy použit i u řady dalších objektů v jiných závodech. Proto nebyl za tuto událost nikdo potrestán, experti a soudní znalci neshledali cizí zavinění.
„Před soud se to vůbec nedostalo, prostě to vyšumělo,“ vzpomíná pamětník Antonín Štěrba. Tehdejší Rudé právo o události informovalo až o čtyři dny později. Krátkou zprávu přinesly i londýnské Timesy. Podrobnosti o neštěstí a jeho příčinách byly zveřejněny až po pádu komunistického režimu. V roce 1991 byl v areálu podniku odhalen obětem pomník.
Hlinitanový beton už se nesmí používat jako nosná konstrukce
Tragédie v Mesitu změnila pravidla ve stavebnictví. Hlinitanový beton nesmí být nosnou konstrukcí, protože se zjistilo, že vlivem různých teplot časem praská. Když ho statik před rokem objevil v menze a některých posluchárnách brněnské právnické fakulty, problematickou část budovy okamžitě uzavřel.
