Desítky lidských životů už pomohli zachránit speciálně proškolení dobrovolníci ‒ takzvaní first respondeři – v Krkonoších. Od ledna je totiž do své aplikace zapojili krajští záchranáři, dobrovolníci tak začínají zejména v odlehlejších oblastech s oživováním dřív, než dorazí profesionální lékař. V celé Evropě funguje podobný systém jen na dánských ostrovech a švýcarském kantonu Ticino.
Dělají to po práci a zadarmo, přesto zachraňují životy. Unikátní systém dobrovolníků-záchranářů v Krkonoších
V celém kraji už je dobrovolníků-záchranářů přes 200 (zdroj: ČT24)
„Tady hraje roli čas. Na venkov máme dojezdové časy často i nad patnáct minut,“ vysvětluje ředitel královéhradecké krajské záchranky Jiří Mašek. Podle něj dochází každý měsíc k asi osmi až deseti případům, kdy záchranáře tito first-respondeři „předběhnou“.
A jak to celé funguje? Po proškolení získají dobrovolníci přístup do aplikace záchranné služby. Ta podle GPS souřadnic vyhodnotí jejich polohu, a pokud jsou blízko pacientovi, odešle jim dispečink výzvu. „Nastavuje se tam, jak daleko můžu tu pomoc poskytnout, kam až jsem ochoten jet. Ale to rozhodnutí, jestli pojedete, nebo nepojedete, záleží na vás,“ vysvětluje jeden z dobrovolníků Jan Galásek.
Ten už prošel speciálním školením u záchranky a má za sebou i zákrok u pacienta, když prováděl resuscitaci pacienta s infarktem. „My jsme se rozhodli, že vyrazíme, protože zrovna tohle je asi nejvzdálenější místo, co se týče dojezdové vzdálenosti záchranářů,“ popisuje svou zkušenost Jan Galásek. Následně přijeli lékaři a resuscitaci si převzali.
V celém Královéhradeckém kraji už je first-responderů přes 200, dělají to zadarmo a často ve volnu po zaměstnání. Někteří tomu ale doslova propadli. Třeba Petr Dvořák vozí v autě skoro profesionální výbavu. „Naposledy to byla slečna, která chtěla skoncovat se životem. Záchranka tady má dojezd do dvanácti, patnácti minut, ale my jsme tam byli za tři minuty.“