Správa Chráněné krajinné oblasti Poodří zahajuje další fázi obnovy přírodní rezervace Bažantula. Na konci loňského roku tam skončily dva roky trvající rozsáhlé zemní a stavební práce za více než 50 milionů korun, teď soustavu čtyř rybníků postupně znovu obsadí rostliny a živočichové. Obnova Bažantuly je dosud nejrozsáhlejším projektem v historii CHKO, od jejíhož vyhlášení tento týden uplyne 30 let.
Rezervaci Bažantula tvoří rybníky Malý a Velký Okluk, Bažantula a Kozák. Všechny se odbahňovaly, opravily se jejich hráze, přerovnala dna, vyměnily manipulační objekty. Rybniční ostrovy byly upraveny tak, aby se zlepšily podmínky pro hnízdění ptáků. Rybníky byly v nevyhovujícím stavu, úpravy zlepší životní podmínky pro živočichy, především ptáky, i pro společenstva vzácných rostlin.
„Začínáme manipulovat s vodou a vytváříme podmínky pro postupný nástup jak rostlinstva, tak živočišstva, aby se tam zahnízdili ptáci, aby rostliny obsadily volné břehy a aby to nezarostlo invazními druhy, které bychom tam nechtěli,“ řekl ředitel Správy CHKO Poodří Jan Klečka.
Kde dříve byly rákosiny, je nyní volné dno. „Celé se to pročistilo a bude to zarůstat znovu, doufejme, že řízeně. Hlídá se to a zároveň se to učíme, protože je to vlastně první takové modelové území, které máme k dispozici,“ poznamenal Klečka.
Ochranáři budou vývoj území regulovat zpočátku hodně, postupně stále méně. „Počítáme, že tak během tří let by se tam mohla nastavit nějaká rovnováha, která se potom bude udržovat,“ řekl ředitel správy CHKO.
Uměle se v rezervaci rostliny vysazovat nebudou
Uměle se v Bažantule rostliny vysazovat nebudou. „Z okolí se to tam samo natáhne. Podle toho, jaké podmínky tam budou, tak ten který druh bude mít konkurenční výhodu a bude to obsazovat a rozvíjet se. Podmínky chceme upravovat tak, abychom zvýhodnili druhy, které tam potřebujeme,“ vysvětlil ředitel. Základní je, aby se mělké části rybníků zatáhly rákosem.
V rezervaci Bažantula se vyskytovaly populace ohrožených vodních rostlin, jako nepukalka plovoucí, plavín štítnatý, kotvice plovoucí nebo řečanka menší. Rozmnožovali se tam obojživelníci kuňka ohnivá, rosnička zelená a skokani zelení. Z vodních ptáků zde žili například bukač velký, chřástal vodní, rákosník velký, moták pochop nebo různé druhy potápek.
Příští rok budou do opravených rybníků vysazeny ryby. Hospodaření se ale přizpůsobuje tomu, že jde o rezervaci. Oproti produkčním rybníkům tak bude ryb méně a budou menší.
Správa počítá s obnovou dalších rybníků
Správa počítá i s obnovou ostatních rybníků v CHKO, které jsou také ve špatném stavu. První na řadě by měla být rezervace Kotvice, kde by úpravy mohly začít v roce 2023.
CHKO Poodří byla vyhlášena k 1. květnu 1991. Rozkládá se na ploše téměř 82 kilometrů čtverečních v Moravskoslezském kraji mezi obcemi Mankovice a Vražné nedaleko Oder a jižním okrajem Ostravy. Jádrem území je niva řeky Odry. V Poodří bylo pozorováno přes 400 druhů ptáků, což je více než 60 procent všech ptačích druhů České republiky.
Dalším aktuálním projektem CHKO je kosení rákosin na mokřadních loukách. „Jak jsou zarostlé, postupně se tam hromadí hmota starého rákosu a ony se celé zvedají. Tím jednak vysychají a jednak je z toho houština, která není využitelná ani pro druhy, které bychom potřebovali, hlavně pro ptáky. Ptáci potřebují rákosinu mladou a poměrně řídkou, aby se dostali na zem a mohli sbírat potravu,“ vysvětluje Klečka. Správa CHKO tak rákosiny na čtyřech místech kosí, aby se omladily.
K výročí Správa CHKO připravila aktualizovanou mobilní aplikaci Poodří, kde najdou uživatelé informace o oblasti nebo tipy na výlety.
