České Budějovice odeberou čestné občanství Zápotockému a dalším vedoucím představitelům KSČ

České Budějovice odeberou čestné občanství města Antonínu Zápotockému, Václavu Noskovi, Zdeňkovi Nejedlému a Zdeňkovi Fierlingerovi. Rozhodli o tom na svém zasedání zastupitelé. Jde o představitele Komunistické strany Československa, kteří figurovali ve vedoucích pozicích státu v 50. letech minulého století.

Návrh na odebrání čestného občanství předkládali opoziční zastupitelé za Piráty. „Jsme rádi, že tento bod se podařilo projednat a byl schválen. Všechny osoby, u kterých jsme navrhovali odebrání pocty čestného občanství, nesou skutečnou a nemalou míru odpovědnosti za nastolení diktatury, následné více než čtyřicetileté potlačování svobody a demokracie a za státem organizovaný teror počátku padesátých let,“ uvedl zastupitel Jaroslav Hansal (Piráti).

„Z mého pohledu vůbec všechna ta čestná občanství, která byla udělena do roku 1989, nebyla udělena na základě svobodné vůle předchozích zastupitelstev, ale na základě direktivy seshora. Kdyby bylo na mně, odňal bych všechna čestná občanství do roku 1989. I když mohou mít určité pochybnosti u čestných občanství udělených do roku 1948,“ řekl českobudějovický primátor Jiří Svoboda (ANO).

O čestné občanství už přišli Gottwald a Stalin

České Budějovice už v minulosti jednou podobný krok učinily. Před čtyřmi roky zastupitelé odebrali čestné občanství města Klementu Gottwaldovi a Josifu Stalinovi. Rovněž tito politici patřili k symbolům 50. let 20. století, kdy Komunistická strana Československa vládla zemi totalitním režimem a prostřednictvím vykonstruovaných politických procesů likvidovala své odpůrce a kritiky.

Čestné občanství Českých Budějovic dosud získalo 118 lidí. Jako poslední tento titul obdržela v roce 1979 kosmonautka tehdejšího Sovětského svazu Valentina Těreškovová. Od té doby čestné občanství nikdo nezískal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Soud dal exhejtmanovi Šulcovi podmínku v kauze ROP Severozápad

Odvolací soud v úterý uložil bývalému hejtmanovi Ústeckého kraje a exposlanci ODS Jiřímu Šulcovi za zneužití pravomoci v rozsáhlé kauze Regionálního operačního programu (ROP) Severozápad tříletý podmíněný trest s pětiletou zkušební dobou. Zmírnil tak prvoinstanční verdikt, podle kterého měl jít muž na čtyři roky do vězení. Rozhodnutí je pravomocné.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoVZP podpoří desítkami milionů mladé lékaře v regionech, kde je jich nedostatek

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nabídne více než třem stovkám mladých lékařů 480 tisíc korun. Podmínkou je ordinování v regionu, kde doktoři chybí, a následné setrvání v něm po dobu alespoň pěti let. VZP na to letos vyčlení 90 milionů korun, bonus se bude týkat praktických lékařů pro dospělé, pro děti a dorost a také dětských a dorostových psychiatrů. Zhruba o stejnou částku by podle návrhu rozpočtu mělo ministerstvo zdravotnictví navýšit prostředky na takzvaná rezidenční místa v primární péči, kde se mladí lékaři připravují. Podpora těchto míst v posledních letech stagnovala. Právě teď přitom začíná z univerzit vycházet více čerstvých absolventů medicíny.
31. 8. 2026

Vrchní soud potvrdil Nagyové podmínku a peněžitý trest v kauze Čapí hnízdo

Vrchní soud v Praze v pondělí potvrdil europoslankyni Janě Nagyové (ANO) tříletý podmíněný trest se zkušební dobou na pět let a peněžitý trest půl milionu korun za dotační podvod a poškození finančních zájmů EU v kauze Čapí hnízdo. Zamítl její odvolání. Rozhodnutí je pravomocné, lze proti němu podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Nagyová vinu odmítá, k pondělnímu veřejnému zasedání nepřišla. Její obhájce považuje rozhodnutí soudu za nezákonné.
31. 8. 2026Aktualizováno31. 8. 2026

Místo Olbrachtovy Ryšánka. Pražská rada schválila změny v názvech stanic metra D

Stanice budované linky metra D, dosud pracovně nazývané Náměstí Bratří Synků a Olbrachtova, se budou jmenovat Nusle a Ryšánka. Dnes to schválili pražští radní. Další tři navržené změny, které se týkaly názvů stanic Nové Dvory, Písnice a Depo Písnice, vedení města neschválilo. Zůstanou tak v dosud užívané podobě, stejně jako stanice Nádraží Krč, Nemocnice Krč a Libuš. Linka metra D v budoucnu propojí Písnici s náměstím Míru.
31. 8. 2026

Případem popálené ženy při císařském řezu ve FN Bulovka se bude zabývat policie

Pražská policie se bude zabývat případem ženy, která utrpěla popáleniny při akutním císařském řezu ve Fakultní nemocnici Bulovka. Podnětem k tomu byla medializace případu. České televizi to potvrdil mluvčí Jan Daněk. Zdravotníci podle dostupných informací chtěli ženě zastavit krvácení. Od chirurgického přístroje ale vzplál oheň v době, kdy byla pacientka potřena dezinfekcí. Čtyřiadvacetiletá žena má po incidentu popáleniny druhého a třetího stupně na 15 procentech těla.
31. 8. 2026

VideoKamery ve vlacích mají pomoci proti vandalům

České dráhy namontují kamery do více než padesáti svých příměstských vlaků, které jezdí po Praze a středních Čechách. Od skoro devadesátimilionové investice si slibují, že zvýší bezpečnost, a hlavně odradí sprejery. Tento rok již dopravce řešil 150 vandalských případů. Na vyčištění soupravy od graffiti je potřeba i čtyřicet kilo odlakovacích přípravků a téměř dva tisíce litrů vody. Minulý rok sprejeři národnímu dopravci pokreslili přes čtyři sta vlaků, což způsobilo škody téměř za dvacet milionů korun. Do každého vlaku má národní dopravce v plánu nainstalovat celkem 42 kamer. Dvanáct bude snímat okolí vlaku, osmadvacet prostory uvnitř a dvě budou u kabiny strojvůdce.
30. 8. 2026

VideoMinisterstva obnovují spolupráci se svazem bojovníků za svobodu

Český svaz bojovníků za svobodu se zapojí do příprav nové expozice v Petschkově paláci, někdejším sídle pražského gestapa. Předchozí vedení ministerstva průmyslu přitom spolupráci se svazem odmítalo kvůli pochybnostem o jeho důvěryhodnosti. Organizace v minulosti čelila kritice mimo jiné kvůli neprůhlednému hospodaření či kontroverzím spojeným s jejím vedením. Svaz začal opět spolupracovat také s ministerstvem obrany, jehož současné vedení zrušilo dřívější zákaz jeho podpory.
30. 8. 2026

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
29. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.