TÉMA

Václav Nosek

Únor 1948 přinesl konec demokracie v Československu na čtyřicet let

Před pětasedmdesáti lety dostal politický převrat k moci Komunistickou stranu Československa (KSČ) vedenou Klementem Gottwaldem. Československo se tak na více než čtyřicet let dostalo do područí Sovětského svazu. Pro zemi to znamenalo zaostávání za světem, devastaci hospodářství, velké materiální a morální škody i lidské tragédie. Zlomovým datem se stal 25. únor 1948, kdy tehdejší prezident Edvard Beneš ustoupil nátlaku KSČ, podepsal demisi nekomunistických ministrů a jmenoval nové – navržené komunisty.
25. 2. 2023|

České Budějovice odebraly čestné občanství kosmonautce Valentině Těreškovové

České Budějovice odebraly čestné občanství kosmonautce z bývalého Sovětského svazu Valentině Těreškovové. Na pondělním zasedání o tom rozhodlo městské zastupitelstvo. Pro bylo 32 ze 41 přítomných zastupitelů. Důvodem odebrání občanství jsou mimo jiné i současné aktivity bývalé kosmonautky, která podpořila invazi Ruska na Ukrajinu.
9. 5. 2022|

České Budějovice odeberou čestné občanství Zápotockému a dalším vedoucím představitelům KSČ

České Budějovice odeberou čestné občanství města Antonínu Zápotockému, Václavu Noskovi, Zdeňkovi Nejedlému a Zdeňkovi Fierlingerovi. Rozhodli o tom na svém zasedání zastupitelé. Jde o představitele Komunistické strany Československa, kteří figurovali ve vedoucích pozicích státu v 50. letech minulého století.
10. 5. 2021|

Ředitelka památníku otevírala kapitoly, které do Lidic patří, říká historik Kyncl

Lidice byly obyčejnou českou vesnicí, která zaplatila nejkrutější daň za odstranění Reinharda Heydricha. Na tento odbojový čin by Češi měli být pyšní, součástí příběhu jsou však i negativní projevy ve společnosti, s nimiž je potřeba se srovnat, domnívá se Vojtěch Kyncl z Historického ústavu Akademie věd. Byl hostem Událostí, komentářů, rozhovor s ním vedla Marcela Augustová.
29. 1. 2020|

Vyšetřování smrti Jana Masaryka. Komunistům v dané chvíli nemohl vadit, říká historik Kalous

Státní zástupce obnovil vyšetřování smrti poválečného ministra zahraničí Jana Masaryka. Důvodem je nedávno objevená nahrávka výpovědi policisty, který byl u Masarykova těla. Původní vyšetřování dospělo k závěru, že politik spáchal sebevraždu. Úřady pak případ několikrát znovu otevřely a přidaly další možné verze, nešťastnou náhodu nebo vraždu.„V dané chvíli rozhodně nemohl vadit komunistům, pro ně bylo jednoznačně výhodné, že jim zůstal sedět ve vládě,“ uvažuje historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Jan Kalous, který byl hostem pořadu Události, komentáře. Otázky kladla Světlana Witowská.
2. 11. 2019|