Karlovy Vary - Provozovatelé větrných elektráren jeví zájem o oblast Krušných hor. Motivují je ekonomické zisky plynoucí z dobrých povětrnostních podmínek. Lidé z Božího Daru ale umístění větrníků v oblasti odmítají, bojí se přílišného hluku. Pokud úřady se stavbou svolí, vznikne zde další elektrárna na přelomu roku.
Několik větrných elektráren už dnes stojí u Božího Daru. Jeho starosta Jan Horník jedna elektrárna vydělá ročně 17 milionů korun: „Je to neskutečný kšeft. U nás vane vítr rychlostí v průměru osm minut za sekundu, což je někde v říši snů, a proto tolik podnikatelů se do našeho území taky hrne.“ O umístění větrníků mají nyní zájem tři soukromé společnosti a stavět by chtěly začít už na přelomu roku.
Obyvatelé obcí v okolí Klínovce přitom nemají s větrnými elektrárnami dobrou zkušenost. Provozovatel lyžařského areálu na Božím Daru Jan Novák odhaduje, že nejméně třetinu roku dělají větrné elektrárny nad městem velký hluk. Záleží prý na síle a směru větru. Také proto obyvatelé Božího daru v referendu další větrné elektrárny odmítli s tím, že Krušné hory jsou turistickou oblastí, která by měla sloužit k odpočinku. „Jezdí k nám lidé, kteří se chtějí odreagovat a možná uniknout z přetechnizovaného světa. A nyní by tu měli potkávat větrné elektrárny, které jsou záležitostí ryze technickou,“ upozornil Horník.
Vedoucí technického úseku společnosti, která už v horách elektrárny provozuje, s obavami božídarské radnice nesouhlasí. Tvrdí, že provoz moderních elektráren upravují přísné normy, které brání tomu, aby hluk vrtulí rušil lidi v okolí. „Větrná elektrárna je jako jakákoliv jiná stavba většího rozsahu velmi kontrolovaná a nelze jí vybudovat jen z rozmaru,“ řekl vedoucí technického úseku plzeňské společnosti Benoco Jan Krátký.
Ministerstvo životního prostřednictví má o stavbě také pochyby. „Nejde jenom o lokality s dobrými větrnými podmínkami, ale mohou tam být i chráněné a vzácné rostliny…proto je potřeba posuzovat každý případ zvlášť,“ informovala tisková mluvčí ministerstva Jarmila Krebsová.
