Ve věku 79 let náhle zemřel v Českých Budějovicích malíř, scénograf, kostýmní výtvarník a pedagog Jaroslav Malina. Oznámila to jeho rodina. Jeho tvorba zahrnovala činohru, operu, loutkové divadlo, film nebo televizi. Doma a v zahraničí vytvořil přes 400 scénických výprav.
Podle rodiny zemřel výtvarník nečekaně uprostřed příprav výstavy svých maleb z posledních pěti let. Rozloučení se zesnulým se bude konat v úzkém rodinném kruhu. Další vzpomínka se uskuteční při zahájení jeho výstavy v galerii na zámku v Jindřichově Hradci v červenci.
Jaroslav Malina se narodil 5. prosince 1937. V letech 1952 až 1957 studoval soukromě u profesora Zdeňka Sklenáře a pak do roku 1961 výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity u Cyrila Boudy, Martina Salcmana, Karla Lidického a Zdeňka Sýkory. V letech 1961 až 1964 studoval na Katedře scénografie pražské DAMU. Po listopadu 1989 do roku 2000 na AMU vyučoval, v letech 1996 až 1998 byl jejím rektorem.
Od roku 1964 byl scénickým výtvarníkem Divadla F. X. Šaldy v Liberci, odkud roku 1980 odešel do divadla v Hradci Králové. Po roce 1982 byl výtvarník ve svobodném povolání. Jako scénograf spolupracoval s divadlem ve Zlíně, s někdejším Realistickým divadlem (později Labyrint) v Praze a s operou Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Podílel se na filmech Straka v hrsti (1982) a O živé vodě (1987).
Malina přednášel také na univerzitách v USA, Japonsku, Finsku a Velké Británii, kde mu byl v roce 2002 udělen čestný doktorát na Nottingham Trent University. V roce 1984 získal Zlatou medaili na 7. ročníku mezinárodního Triennale scénografie v Novém Sadu. Opakovaně byl generálním komisařem Pražského quadriennale.
Podstatná kresba
Malina byl sice uznávaným scénografem, ale věnoval se především malování. „Kresba je výrazový prostředek, který dokáže velice jednoduchou, lapidární formou vyjádřit podstatné. A mnohdy daleko lépe než sebelepší elektronika,“ tvrdil Malina. Jeho díla jsou zastoupena v řadě galerií, představil je na více než 30 samostatných výstavách.
Nakladatelství Pražská scéna a Divadelní ústav vydaly jeho monografii autorů Vlasty Gallerové, Jiřího Machalického a Věry Ptáčkové.
