Národní divadlo moravskoslezské připravilo poctu terezínským skladatelům, kteří kvůli svému židovskému původu zahynuli v koncentračních táborech. Jako první v řadě uvádí v ostravské premiéře operu židovského skladatele Hanse Krásy Zásnuby ve snu. Její partitura byla dlouho považována za ztracenou.
Nejznámějším dílem Hanse Krásy je zřejmě dětská opera Brundibár. Především její nastudování s dětmi z terezínského ghetta, kde Krása příběh o dobru, které zvítězí nad zlem, připravil rok předtím, než zahynul v Osvětimi.
Jeho jediná velká celovečerní opera Zásnuby ve snu měla premiéru v roce 1933 v tehdejším Novém německém divadle (dnes Státní opeře) v Praze. Krása za ni dostal Státní cenu, jednu z repríz živě přenášel rozhlas.
S nástupem nacismu měl autor i jeho dílo upadnout v zapomnění. Po válce byla partitura považována za ztracenou, dokud ji po více než čtyřiceti letech neobjevil dirigent izraelského původu Israel Yinon. Ležela ve sklepě vídeňského nakladatelství Universal Edition.
Výhodná partie
Na začátku devadesátých let se tak Zásnuby ve snu vrátily na místo své světové premiéry – do Státní opery. V Ostravě publikum toto dílo uvidí poprvé. Národní divadlo moravskoslezské ho uvádí v německém originále s českými titulky. Libreto napsali Rudolf Fuchs a Rudolf Thomas podle Dostojevského novely Strýčkův sen. V příběhu ruského maloměsta se snaží matka provdat svou dceru za bohatého, leč staršího a ne zrovna duchaplného šlechtice.
„Je to ruský námět, ale není to obraz z Rus,“ podotýká režisér Jiří Nekvasil. „Hudba je inspirovaná Igorem Stravinským. V orchestraci se objevuje saxofon, který není pro operní literaturu až tak typický,“ doplnil k hudební stránce dirigent Adam Sedlický.
Cyklus Opery terezínských skladatelů bude v Ostravě pokračovat uvedením dvou oper Viktora Ullmanna, jejichž libreto přebásnil Jaromír Nohavica, a díla Pavla Haase. Všichni tři komponisté byli zavražděni v Osvětmi 17., respektive 18. října 1944.
