Z barabizny opět rokoková kráska. Zámek Peruc na Lounsku se po letech otevírá veřejnosti

Po více než třiceti letech se pro veřejnost otevírá rokokový zámek Peruc na Lounsku. Rozsáhlá obnova začala před pěti lety, kdy změnil majitele. Předtím se do něj opakovaně vloupali zloději a odnesli odtamtud obrazy Emila Filly. Rekonstrukce větší části památky stále pokračuje.

Před pěti lety nemovitost koupila Dominika Matušová. Za projektem rekonstrukce stojí přítel nové majitelky Pavel Ondráček, majitel zámku a středověké krčmy Dětenice. Rekonstrukce podle něj dosud vyšla na desítky milionů korun.

Dokončené je severní křídlo a část západního. Bylo potřeba opravit propadlé stropy, děravou střechu nebo rozbitá okna. „Musíme si uvědomit, že to byla barabizna a z barabizny jsme udělali podle mého názoru nádherný rokokový zámek,“ uvedl Ondráček s tím, že na turisty čeká kromě prohlídky občerstvení v zámeckém parku.

„Na co jsme tady opravdu hrdí, tak je rokokové schodiště od Ignáce Platzera, které patří k nejkrásnějším schodištím na celém světě,“ láká výletníky k návštěvě zámku. 

Nahrávám video

Ve zrekonstruovaných prostorách jsou zapůjčená díla od světoznámých umělců z 16. až 18. století. Na zámku jsou vystavená některá zrestaurovaná kachlová kamna z 18. století, podle Ondráčka byla zdevastovaná, proto jsou složená z jednotlivých střepů.

Do majetku obce přešla od státu stavba i s parkem a úřednickým domkem v roce 1994. Náklady na údržbu byly však vysoké a městys zámek v roce 2007 prodal Britům. Ti se o památku příliš nestarali, v havarijním stavu nakonec byla i síň Emila Filly, která se v zámku nachází.

O koupi zámku uvažoval Ústecký kraj, který zřizuje lounskou galerii, pod niž síň patří. Zastupitelé ale tehdy záměr neschválili. Náklady na opravy odhadli odborníci na 130 milionů korun, další peníze by stál provoz. Realitní kancelář pak zámek s užitnou plochou 3 tisíce metrů čtverečních a 55 místnostmi prodávala za 21 milionů korun.

Soud kvůli síni Emila Filly

Právě kvůli síni slavného kubistického malíře se majitelka s krajem soudí. Kraj se totiž domáhá svého práva k užívání. Právě v prostorech, kde kubistický malíř pobýval, mají být podle darovací smlouvy z 50. let minulého století jeho obrazy umístěny.

Majitelka zámku v Peruci se zavázala, že po rekonstrukci budovy předá prostory zpět do 30. června 2018, což se ale nestalo. Ondráček uvedl, že chce, aby síň v zámku byla. „Myslím si, že na Peruc patří,“ zdůraznil.

„Náš zájem je, aby tady Filla byl, ale aby Filla tady byl tak, aby to pro veřejnost bylo zajímavé,“ doplnil.

Síň by podle jeho představy měla být součástí prohlídkového okruhu. Vzhledem ke stavu síně, který byl podle Ondráčka dezolátní, se rekonstrukce prodloužila. Zatím není jasné, kdy bude u konce, dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 13 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
včera v 09:03

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...