Vykrajovátka na cukroví komentují současnost. V MeetFactory vystavuje Milena Dopitová

Nahrávám video

Pracuje s videem, fotografií a vytváří instalace nejčastěji s ženskou tematikou. Výtvarnice Milena Dopitová vstoupila na českou uměleckou scénu na začátku devadesátých let jako členka skupiny Pondělí. Od té doby pravidelně vystavuje v Česku i zahraničí. Současné práce nyní představuje v pražské MeetFactory na expozici s názvem Příště u vás.

Krytka na plynový hořák, vykrajovátka na cukroví, dveřní panty – inspiraci pro výstavu v MeetFactory hledala Milena Dopitová v železářství. Předměty běžného života v ušlechtilém kovu tu ale nabývají obřích rozměrů.

„Jednotlivé objekty jsou takovým pocitem z informací, které každodenně prožíváme skrze média, skrze politickou a sociální situaci. Je za tím vždycky nějaký strach z něčeho nového, z proudu, který přichází, a z toho, co s sebou přinese,“ komentuje umělkyně svá díla.

Nové proudy českého umění

Nový proud přinesla do českého výtvarného umění i Milena Dopitová. Jako jediná žena ve výtvarné skupině Pondělí objevovala témata, která byla do té doby tabu. Tvorbu ze začátku devadesátých let vnímá dodnes jako nejsilnější moment své kariéry.

„Kdyby studenti na akademii začali před revolucí dělat koncepty, tak by měli velké problémy na škole zůstat. Přerod ve svobodnou školu byl nastartování nejen pro jednotlivé členy skupiny Pondělí,“ vzpomíná.

Sama se začala věnovat tématům identity nebo tělesnosti. V době kdy česká společnost zažívala boom plastických operací a kultu dokonalého těla, vytvářela instalace o stáří a ošklivosti.

„Umírání, hledání vlastní identity, sexuality, mateřství, role ženy v domácnosti a s tím spojené stereotypy – to všechno byla témata, která autorky v té době jako první generace českých umělkyň začaly zpracovávat,“ říká kurátorka Eva Riebová. 

Dnes Milena Dopitová učí na Akademii výtvarných umění v Praze, kde sama studovala. Rozmanitá ženská témata ji zajímají stále. Nejdůležitější je však podle ní to, jak výtvarné dílo působí na diváka, a nikoliv skutečnost, jestli ho vytvořil muž, nebo žena.

Milena Dopitová (*1963, Šternberk) je konceptuální umělkyně, která od začátku devadesátých let reflektuje pozici ženy v současné společnosti a kultuře.

Jako jediná členka se podílela na aktivitách skupiny Pondělí (spolu s Pavlem Humhalem, Petrem Lysáčkem, Petrem Zubkem, Michalem Nesázalem a Petrem Písaříkem), založené v roce 1989.

Absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Milana Knížáka (1986 až 1994). Její díla byla prezentována v prestižních českých i zahraničních galeriích, mezi které patří Galerie hlavního města Prahy, Moravská galerie v Brně, Brooklyn Museum (New York), Akademie der Künste (Berlín) a další. Kromě dalších ocenění získala Dopitová za své dílo v roce 2011 cenu Michala Ranného.

Milena Dopitová
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kostková a Eben budou moderovat StarDance naposledy

Letošní řada taneční soutěže StarDance bude poslední, kterou budou moderovat Tereza Kostková a Marek Eben. Moderátorská stálice to oznámila při představování letošních novinek. První taneční večer odvysílá Česká televize v sobotu 10. října.
12:27Aktualizovánopřed 13 mminutami

Klíčníci odpoledne vyzvednou české korunovační klenoty

Ve svatovítské katedrále se v pondělí odpoledne po roce znovu sejde sedm klíčníků, kteří otevřou dveře Korunní komory a vyzvednou z ní korunovační klenoty. Svatováclavská koruna, žezlo a jablko, které se používaly při korunovaci českých králů, budou od úterý vystavené ve Vladislavském sále Pražského hradu. První čtyři dny si je budou moci prohlédnout školáci, od soboty 19. září do pondělí 28. září se výstava otevře veřejnosti.
před 15 mminutami

VideoTočím pro sebe jako diváka za deset let, říká Hřebejk

Od režiséra Jana Hřebejka vysílá Česká televize aktuálně seriál Na tělo o současných padesátnících, vedle toho Hřebejk chystá Jobovku, tedy příběh pražské rodiny, která se přestěhuje na venkov. „Každý, kdo se na to bude dívat, to bude posuzovat podle svých zkušeností,“ podotkl Hřebejk v Interview ČT24 k diváckému přijetí svých počinů. Při natáčení vede dialog sám se sebou jako potenciálním divákem a ptá se, jestli ho film či seriál bude bavit i za deset let. To se mu stalo při zhlédnutí jeho celovečerního debutu Šakalí léta. Naopak snímek Medvídek podle něho mohl dopadnout lépe.
před 1 hhodinou

WP: Kennedyho centrum je na pokraji bankrotu

Kennedyho centrum pro múzická umění ve Washingtonu je na pokraji bankrotu a už v úterý by mohlo zavřít. Napsal to v neděli deník The Washington Post s odvoláním na vedení kulturního střediska, jehož vlastníkem je americká vláda.
před 10 hhodinami

Dostojevského román Bílé noci se stal nečekanou senzací na TikToku

Marcelo Nogueira není příliš zběhlý v klasické literatuře, přesto se i tento sedmadvacetiletý brazilský knižní influencer nechal zlákat románem Fjodora Michajloviče Dostojevského Bílé noci – příběhem z 19. století o lásce a osamění, který se nyní stal nečekanou senzací na TikToku, napsala agentura AFP. Dostojevského příběh snílka, který se při procházce Petrohradem setká s mladou ženou, do níž se šíleně zamiluje, se tak v Brazílii stal bestsellerem téměř 180 let po svém vydání.
před 22 hhodinami

VideoInspiroval Hrabala i underground. Vycházejí poslední Sebrané spisy Ladislava Klímy

Spisovatel a filozof Ladislav Klíma inspiroval řadu dalších umělců, včetně Bohumila Hrabala nebo představitelů undergroundu. Před třiceti lety vyšel první díl jeho spisů v nákladu přes tisíc kusů. Poslední díl jeho Sebraných spisů vychází nyní. Obsahuje překlady dramat, Klímovy divadelní hry i dramata, která napsal spolu s Arnoštem Dvořákem. Například satiru Matěj Poctivý. Jde o kritiku prvorepublikové společnosti, která byla uvedena v Národním divadle v roce 1922. Stažená byla téměř ihned po premiéře. Klíma byl těžký kuřák a alkoholik, který zemřel v roce 1928 v devětačtyřiceti letech na tuberkulózu. Jeho teď už kompletně vydané spisy čítají téměř šest tisíc stran.
včera v 10:00

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
12. 9. 2026Aktualizováno12. 9. 2026

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
12. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.