Tento dolar stojí čtvrt miliardy. V Praze je k vidění nejdražší mince světa

Nejdražší mince světa je na čtyři dny v Praze. Americký dolar v hodnotě skoro čtvrt miliardy korun vystavuje Národní muzeum. Peníz z osmnáctého století je podle odborníků nejspíš úplně první, který Američané vyrazili. Návštěvníci mohou vedle vzácné mince zhlédnout také bostonskou originální kopii Deklarace nezávislosti USA.

Jedinečná mince Flowing Hair Liberty Dollar z roku 1794 v hodnotě přesahující 10 milionů dolarů (zhruba 247 milionů korun) je vůbec nejdražší mincí na světě, která se kdy objevila na světových aukcích. Národní pokladnice spolu s Národním muzeem minci vystavuje pouze do pátku 12. února v Nové budově muzea.

Dolaru dal název český tolar

Na rubu mince Flowing Hair Liberty Dollar roztahuje křídla ověnčený orel, na líci je busta Svobody s rozpuštěnými vlasy. Hlavu obklopuje patnáct hvězd, které symbolizují tehdejší členy unie.

Nahrávám video

Americkému dolaru dala název mince českého původu, stříbrný jáchymovský tolar, který se díky své stabilitě rozšířil v 16. století po celé Evropě. „Děkujeme vám za to, že jste naší minci dali jméno, dolar,“ říká numismatička z Národního muzea americké historie Karen Lee.

Flowing Hair Liberty Dollar putuje do Evropy poprvé. Výstava v Národním muzeu je součástí evropského turné, během něhož mince navštíví i Varšavu, Tallinn, Helsinky, Stockholm, Oslo, Dublin a Londýn.

Deklarace nezávislosti USA z roku 1776
Zdroj: ČTK/Vondrouš Roman

„Návštěvníci budou moci vedle tohoto vzácného exponátu zhlédnout také bostonskou originální kopii Deklarace nezávislosti USA. Výstava bude přístupná zdarma,“ zve návštěvníky mluvčí výstavy Kamila Biddle. Od podepsání Deklarace navíc letos v červenci uplyne 240 let.

Deklarace nezávislosti je zásadním dokumentem Spojených států amerických, kterým kolonie deklarovaly nezávislost na Velké Británii. K její ratifikaci došlo 4. července 1776, kdy ji přijal Kongres.

Většina mincí byla poškozena v důsledku technologických chyb

V roce 1792 byl schválen právní dokument upravující oběh měn na území Spojených států. Vzhledem k potřebě co nejrychlejšího vyražení kovových dolarových mincí bylo rozhodnuto, že k jejich výrobě bude použito stříbro, které bylo doplněno příměsí mědi.

Krátce po zahájení výroby se však ukázalo, že mincovní písty jsou vzhledem k tvrdosti slitiny slabé. Dalším problémem byl poměrně velký průměr a hmotnost mince (39 až 40 mm a 27 g), takže se celkem podařilo vyrazit pouze 2000 mincí a 242 exemplářů z této partie bylo zničeno. Zachovalo se pouze několik kusů, které měly sloužit jako vzor pro další emisi.

Nahrávám video

Zbývajících 1758 kusů bylo předáno řediteli mincovny. Od října 1794 byly mince postupně uváděny do oběhu. Značná část celé emise však byla poškozena v důsledku technologických chyb. Odhaduje se, že do dnešní doby se zachovalo přibližně 120 mincí, nalezeno ovšem bylo pouze několik. Vzhledem k problémům při výrobě v roce 1794 bylo nalezení exempláře vyraženého bez závad do dnešní doby téměř nemožné.

Z toho také vyplývá astronomická cena, které tato mince dosáhla. Mince byla v roce 2013 vydražena za neuvěřitelných 10 milionů dolarů, a stala se tak nejdražší mincí, jaká kdy byla v historii prodána.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 21 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...