Čtyřiadvacet příběhů lidí poznamenaných válkou, do níž byla Ukrajina vtažena ruskou agresí, obsahuje kniha Odnes můj žal. Počet textů symbolicky odkazuje k loňskému 24. únoru, tedy ruskému vpádu do sousední země. Reportáže sepsala nezávislá ruská novinářka Katěrina Gordějevová, Putinovým režimem označená za „zahraničního agenta“.
„Podle knih Káti Gordějevové se jednou bude učit historie. Nikoli historie válek, ale historie lidí ve válce. Přečtěte si tuto knihu, neodkládejte to na dobu, až budete dostatečně silní a připravení na četbu. Odložte ji – a zjistíte, že jste bezbranní tváří v tvář zlu, které neustále mění svou podobu,“ doporučuje rusky píšící běloruská spisovatelka a nobelistka Světlana Alexijevičová.
Na materiálu ke knize začala Katěrina Gordějevová pracovat hned po únoru 2022, poslední zaznamenané události se odehrávají o rok později. Novinářka sbírá svědectví ukrajinských uprchlíků, především žen.
„Říkala jsem jim, že je chci poslouchat a chci, aby lidé znali jejich názor. A že jim slibuji poctivost,“ vysvětluje, jak si jejich důvěru získala, přestože je Ruska.
Ukrajinci, kteří odešli do Evropy i do Ruska
Navštívila desítky uprchlických center a táborů v Evropě i v Rusku. Získaná svědectví zveřejnila loni v dokumentu Lidé ve válce. Stopáž snímku dosahuje bezmála ke třem a půl hodinám, i tak se do něj spousta materiálu nedostala. „Měla jsem každou noc noční můry a slýchala v nich ty hlasy. A tak jsem pochopila, že ty příběhy by měly být vyprávěny, a rozhodla se napsat knihu,“ uvedla Gordějevová.
Za svou oblíbenou respondentku označuje Julju z Mariupolu, které zůstala v hlavě střepina poté, co střela zasáhla zahradu u jejího domu. Julja se rozhodla neodejít s rodinou do Evropy, ale do Ruska.
Že takoví uprchlíci skutečně existují a nejde jen o dílo propagandy, Katěrinu Gordějevovou překvapilo. „Díky Julje jsem pochopila motivace těchto lidí. Víte, pro někoho, kdo neumí ani anglicky, je opravdu těžké začít nový život v Evropě,“ míní. Od té doby, co Julja opustila uprchlický tábor, už o ní neslyšela.
Mým osudem je kronika současného Ruska
Sama žije v Lotyšsku, do své domoviny se ale kvůli práci vrací, i když tím riskuje. „Věřím, že mým osudem je vést jakousi kroniku současného Ruska. Někdo to musí dělat,“ říká.
Do roku 2012 pracovala jako válečná reportérka pro federální televizní kanál NTV, kde podávala svědectví o bojích v Čečensku, Afghánistánu a Iráku. Z televize odešla kvůli nesouhlasu s programovým zaměřením a později, v roce 2014 po ruské anexi Krymu, opustila Rusko. Své příspěvky přesunula na vlastní YouTube kanál.
Přesvědčit nakladatele, aby vydali její knihu, prý ze začátku nebylo snadné, i když se snažila odložit nahlížení příběhů z ruské perspektivy. „Většina mi řekla, že neexistuje žádný způsob, jak v současné situaci vydat knihu ruské novinářky,“ potvrzuje.
Nakonec má kniha Odnes můj žal vyjít v překladu do dvanácti jazyků, včetně češtiny. Jestli vyjde i v ruštině, není jisté. Katěrina Gordějevová ji ve své mateřštině mimo Rusko vydávat nechce.
