Divadlo na Vinohradech má nové lákadlo: Romea a Julii v režii a úpravě Juraje Deáka. Inscenace Shakespeara nerecituje, o lásce a vztazích v rodině a mezi znesvářenými rody mluví současným jazykem. Některé z postav posouvá blíže lidovému humoru.
Romeo a Julie na Vinohradech aspiruje na výpravnou většinovou podívanou. Oproštěná scénografie festivalového typu (pracuje se s výškovou konstrukcí, jakousi „hlavní stage“) dává vyniknout oděvní geometrii, stejně jako hereckým výkonům. Díky dvojposchoďové scéně publikum zažije mnoho atraktivních záběrů. Slavná balkonová scéna se odehrává na červeném koberci placu pódia, kde sídlí Julie, zatímco Romeo kontaktně postává dole v hledišti.
Podobně provzdušněn je i text (současný překlad Jiří Josek), což bude vyhovovat neortodoxním divákům. Známý kus oživují také dvě odvážněji střižené postavy - až křečovitě halasná a žoviální Chůva Terezy Bebarové a šamansky pojatý kněz Igora Bareše, který svým hippie Otcem Lorenzem na zdejších prknech debutuje. Jeho bylinkářství a lidsky vnímavý přístup dodává dotyčným obrazům romantiku vlny new age.
Romeo v šik bundě, Julie s medvědem
Tragédii Romeo a Julie dávali na Vinohradech dosud jen dvakrát. V režii Františka Štěpánka byli v roce 1972 ústřední dvojicí Oldřich Kaiser s Lenkou Kodešovou (Skopalovou), počátkem devadesátých let obsadil Jan Burian do své hry Ivana Trojana a Vendulku Křížovou. Aktuální představitelé, Marek Lambora se Sabinou Rojkovou, zastupují nezralé mládí v citové spontaneitě, zranitelnosti, u Julie až v dětinském vzezření s plyšovým medvědem v ruce. Oba protagonisté hrají s chutí a uvolněně.
Romeo i jeho kumpáni mají v černých bundách a kabátcích rockový vzhled, Tybalt (Marek Holý) nosí dokonce intelektuální dioptrické brýle. Další mužské mladické postavy užívají kromě svých replik košilatý humor a výmluvné erotické výkřiky či pohyby. Málo prostoru, což je velká škoda, má manželský pár Monteků (Otakar Brousek, Eva Režnarová), Capulety (Svatopluk Skopal, Antonie Talacková) a psychologií vztahu k dceři se děj zabývá více.
Kdo se podle obsazení v programu těší na Tomáše Töpfera, bude zklamán, protože veronský vévoda Escalus nehraje naživo, ale pouze slovy a tváří v projekci. Zvláštní figurou je rovněž Chór (Tomáš Dastlík), málomluvný vypravěč/našeptávač, kterého sice díky uhrančivému image nikdo nepřehlédne, ale jehož funkčnost je diskutabilní. Začátek i konec hry efektně rámují baletky v červených róbách, možná symbolické tanečnice života a smrti.
„Láska je stav ohrožení,“ říká William Shakespeare. A jeho inscenátoři shodně tvrdí, že jde o vzácnou příležitost se do světa poezie, představivosti a hlubokého citu vrátit. Vlastně že jde o nutnost v tomto pragmatickém podnebí... Nejbližší reprízy Romea a Julie v Divadle na Vinohradech uvidí diváci 21. a 22. prosince.
