Recenze: Hanebný pancharti - bylo nebylo v nacisty okupovaném Německu…

Hanebný pancharti jsou dosud nejvážnějším i nejvyzrálejším filmem kultovního režiséra Quentina Tarantina. Tvůrce s nevídanou kázní vypráví napínavý příběh o skupině židovských zabijáků ve službách americké armády v týlu německého nepřítele za 2. světové války. Strhující herecké výkony v rafinované skladbě děje na pozadí tradičně efektního obrazového zpracování číní z Hanebných parchantů Tarantinův nejlepší film.

První, druhý, třetí… plán

Film může na různé diváky působit dvojím zážitkem. Návštěvník nedotčený Tarantinovými předchozími díly bude sledovat především hlavní dějovou linii. Filmový fanoušek zase rozpozná množství detailů, odkazujících nejen k postupům již tvůrcem použitým, ale především k titulům klasické světové kinematografie, ať už v rovině dialogové, či obrazové. Z toho důvodu jsou Hanební pancharti jednoznačně diváckým úspěchem. Každý si zde něco najde ať už v prvním, druhém, či třetím plánu, o čemž svědčí i první místo filmu v návštěvnosti amerických kin.

Nahrávám video

Členění příběhu do kapitol odpovídá tradiční struktuře vyprávění od začátku do konce narozdíl od dvojdílného Kill Billa, kde se jednotlivé časové roviny prolínaly z minulosti do budoucnosti a naopak. Drobné ozvláštňující flashbacky se objeví i zde, i když ve značně ukázněnější podobě, než tomu bylo u předchozích filmů. Například krátký výlet do minulosti člena židovského komanda Hugo Stieglitze, dříve s nenávistí likvidujícího desítky nacistických důstojníků, či poučný exkurz na téma hořlavosti nitrátových němých filmů. Ve finální scéně okázalé filmové premiéry v malém pařížském kině, kde se shromáždí celá německá oficialita, ukazují jednotlivé pohlaváry jakoby ručně naškrábané jmenovky: Herrmann Göring, Martin Bormann, Joseph Goebbels. Jednotlivé postavy komanda jsou představeny stop záběrem s velkým nápisem jména figury, což je pozůstatek Tarantinovy komiksové poetiky, využité už v prvním průlomovém filmu Pulp Fiction.

Sled více či méně viditelných odkazů se objevuje už v prvních záběrech filmu, představujících nám starou znělku firmy Universal ze 60.-80. let s návazností stylu titulků oné doby. I následující děj je prošpikován především filmovými odkazy na klasické německé filmy a režiséry od G. W. Pabsta k Leni Riefenstahlové, třeba v plakátovém pozadí v druhých plánech jednotlivých záběrů.

Tarantino „na hraně“

Pomineme-li toto množství odkazů, špikujících tu a tam hlavní dějovou linii, zůstává klasické válečné drama v americkém stylu. Obdivovat lze především nevšední důraz na detail od všudypřítomných symbolů hákového kříže k poslednímu napulírovanému knoflíku na dokonale padnoucích uniformách německých vojáků. Nebyl by to ale Tarantino, kdybychom se nedočkali nějakého překvapení či kontroverzního postupu. Ten se týká nejen překvapivého finále ve stylu tradiční krvavé lázně, ale i drze staromileckého důrazu na promyšlený děj a dlouhé dialogy až v komorně napínavých scénách. V čistě dialogové návštěvě domu s „nepřáteli státu“ „lovcem Židů“ Hansem Landou se projevuje krutá bestialita nacismu pod rouškou vybroušené elegance ve vší zrůdnosti. Toto balancování „na hraně“ prohlubují i následující scény, ve kterých je málo akce, ale o to více gradovaného napětí. Akční scéna potom doslova šokuje, jak se ukazuje v případě nešťastného setkání skupiny členů komanda v německých uniformách s opravdovými německými vojáky či závěrečném ohňovém útoku při německé galapremiéře v malém pařížském kinu.

Herecký „dream team“

O zkušenosti režiséra, který v rámci svých možností očividně dozrál, hovoří především výběr herců. Od hollywoodské hvězdy Brada Pitta, přes kultovní symbol nezávislých hororů Eliho Rotha k širšímu publiku téměř neznámé Diane Krugerové se jedná o stylově naprosto sladěnou partu nikoliv panchartů, ale pánů a paní hereček. Díky tomu zde mnohdy svérázné postavy působí neobyčejně autenticky a děj opravdu napínavě, přitom každá z postav má především díky svému představiteli zcela osobitý a výrazný styl. Frajersky fanatický drsňák pluovník Aldo „Apač“ Raine Brada Pitta, sadistický baseballový likvidátor Donny Donowitz Eliho Rotha, smutně odhodlaně krásná Mélanie Laurent, nudně dokonalý německý hrdina Fredrick Zoller Daniela Brühla, dravě mstivý Hugo Stiglitz Tila Schweigera. A v tomto hereckém teamu děsivě cynicky inteligentní zrůda, která jde přes mrtvoly i režimy v podobě plukovníka Hanse Landau herce Christopha Waltze.

Hra na válku

Hanební pancharti jsou především americkým, respektivě Tarantinovským pohledem na evropské události 2. světové války. Z povahy tohoto spojení stylově vyplývá určitá povrchnost a lehkovážnost v přístupu k faktům a tato míra dovolené „hravosti“ je očekávána i od diváka. Válka očima dospělého dítěte se proto může trochu jevit jako hra na válku, podobně jako dříve hra na samuraje v případě Kill Billa a ještě dříve hra na gangsterku u Gaunerů. Hra je to ale strhující. Takový už zkrátka Tarantino je.

Celkové hodnocení: 80 %

  • Hanebný pancharti zdroj: Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1060/105948.jpg
  • Hanebný pancharti zdroj: imdb http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1078/107787.jpg
  • Hanebný pancharti zdroj: imdb http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1078/107785.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Byla pro mě paní z padesátikoruny, říká o Anežce České její představitelka

U příležitosti výročí svatořečení Anežky České, k němuž došlo pár dní před sametovou revolucí, představila Česká televize v kinosále Pražského hradu dvoudílnou televizní minisérii Anežka. V programu ČT se historický příběh o osudu přemyslovské princezny objeví v první polovině prosince.
před 3 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Vánoční koleda, Můj pes Barry či Návrat do neznámé země

Tuzemská kina od čtvrtka promítají dvanáct premiérových snímků. Mezi nimi nové zpracování Dickensovy povídky, tentokrát pod názvem Ebenezer: Vánoční koleda s Johnny Deppem v roli chamtivého podivína. Český režisér David Balda natočil s mezinárodním hereckým obsazením thriller Manipulation o mocné elitní skupině. V hororu Viktoriánské psycho skrývá guvernantka na odlehlém sídle své psychopatické sklony. Naopak dojemný rodinný příběh nabízí Můj pes Barry inspirovaný legendou o slavném záchranářském psovi. A tuzemský dokument Návrat do neznámé země je vizuálně vystavěným portrétem věhlasného choreografa Jiřího Kyliána a jeho celoživotní múzy Sabine Kupferbergové.
před 5 hhodinami

Obrazem: Českou cenu za architekturu získala jihlavská multifunkční aréna

Letošní Českou cenu za architekturu získala Horácká multifunkční aréna v Jihlavě. Porotci ocenili promyšlenost veřejné stavby, která propojuje sport, kulturu a každodenní život města. Kromě hlavní ceny aréna získala také cenu veřejnosti. Architekti Ondřej Chybík a Michal Krištof už za jihlavskou arénu obdrželi Grand Prix Architektů v Národní ceně za architekturu 2026.
před 6 hhodinami

Nemám žádné české písně, ale kdo ví, třeba nějaká vznikne, říká LP

V Česku vystoupila americká hudebnice LP. Bezmála pěti tisícům fanoušků v hlavním městě představila nové album Room 12, které zčásti vznikalo také v Praze. Pětačtyřicetiletá LP se proslavila před deseti lety hitem Lost On You. S umělkyní hovořil redaktor ČT Petr Adámek. V rozhovoru LP mimo jiné mluví o emocích, které podle ní převládají na novém albu, o důležitosti tématu lásky v její tvorbě i o tom, že nyní sice nemá žádnou píseň v češtině, „ale kdo ví, třeba nějaká vznikne“.
před 23 hhodinami

Příběh Alžířanky s proříznutým hrdlem před soudem. Pomlouvačná kampaň, říká spisovatel

Před dvěma lety vydal francouzsko-alžírský spisovatel Kámel Daúd román Houris o ženě, jíž islamisté během občanské války prořízli hrdlo. V listopadu ho soud v Alžíru odsoudil v nepřítomnosti k pěti letům vězení. Rozsudek platí i pro Daúdovu manželku, psychiatričku, prý ke knize poskytla detaily o jedné ze svých klientek. Jde už o druhý trest za knihu Houris, který literát dostal. On mluví o politicky motivované kauze.
včera v 10:00‌‌

Během 24 hodin se našly dva obrazy Caravaggia, hlásí kunsthistorici

Jen v rozmezí několika hodin potvrdili historici umění nezávisle na sobě pravost dvou obrazů Michelangela da Merisi, známějšího pod jménem Caravaggio. Italský raně barokní malíř po sobě nezanechal mnoho děl, proto objevení jakékoliv jeho další malby je ve výtvarném světě událostí. Každé takové oznámení ale provází i obezřetnost, s jednoznačnou pravostí tohoto starého mistra je to totiž ošemetné.
11. 11. 2026‌‌

Budiž světlo, hlásal Pešánek. Jeho velkolepé vize ale zůstaly zčásti na papíře

Lounské Studio Prona, spjaté s Galerií Benedikta Rejta, připravilo výstavu K nové epoše: Zdeněk Pešánek a dědictví světla. Nabízí nejenom pohled na tvorbu tohoto umělce, zároveň představuje díla tvůrců mladší a střední generace, kteří se Pešánkovým odkazem inspirovali či na něj jakkoli navazují.
11. 11. 2026‌‌

Mikro-teatro vytváří svět Malého prince s diváky

Brněnské Mikro-teatro uvádí autorskou inscenaci Malý princ. Známý příběh hrají v netradičním prostředí divadelního obýváku dvě herečky, zapojí přitom do děje i diváky.
10. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.