Od porodu po platy. Matky v divadelním dokumentu sdělují, o čem život je

3 minuty
A studio Rubín uvádí divadelní dokument o matkách
Zdroj: ČT24

Sedm žen a sedm různých pohledů na mateřství nabízí novinka pražského A studia Rubín. Režisérka Barbara Herz sesbírala reálné příběhy žen a přetvořila je v inscenaci s názvem Jenom matky vědí, o čem ten život je.

Představení svede dohromady studentku, která nechtěně otěhotněla, matku samoživitelku i ženu, která se rozhodla matkou vůbec nestát. Jejich příběhy posloužily autorkám k divadelnímu dokumentu na pomezí grotesky a tragédie. 

„Začíná na nejprivátnější rovině, od porodů, a končí tím, jak zásadní vliv na mateřství a rodičovství mají věci jako rozdílná výše příjmů mezi mužem a ženou. Co všechno to dělá s tradičním genderovým nastavením,“ upřesnila Barbara Herz.  

Autentické výpovědi  střídají citace sociologických statistik. Chování a postoj vůči matkám zrcadlí priority a nastavení celé společnosti. „Mám ve scénáři větu, že matka ve veřejném prostoru nejvíce naráží na to, že není. To pro mě hodně vystihuje,“ poznamenává jedna z hereček Veronika Lazorčáková. 

I rodičovská tabu

Hlasy z dokumentu ztvárňují kromě ní ještě Lucie Andělová a Jiří Kniha. Všichni mají osobní rodičovskou zkušenost. „Je těžké vrátit se s malým dítětem do práce,“ dělí se o jednu z nich Andělová. „Pokud máte manžela, který vydělává více než vy, je jasné, že zůstanete doma. Není tam žádná svobodná vůle matky, pokud chce pracovat, tak to vlastně nejde.“

Díky otevřenosti respondentek se do představení dostala i tabuizovaná rodičovská témata. „U většiny lidí víte, jestli měli dobrý nebo blbý porod, ale jak dlouho od porodu nespí ženy se svým mužem, to už je hezké tabu,“ uvádí příklad režisérka. 

K divadelní novince chystá A studio Rubín i panelové diskuze s psychology a párovými terapeuty. A matkám, které přijdou na odpolední představení, chce nabídnout hlídání.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 12 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 12 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 14 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 17 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 23 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...