Julius Reichel používá klasické plátno, barvy i svetry. Své obrazy vrství i destruuje, doplňuje je písmem a symboly. Obraz je prý pro něj důležitý v momentě, kdy vzniká, potom už se těší na další. Reichlovu osobitou tvorbu vystavuje do 4. srpna pražská Nová galerie pod názvem White Trash / Trash Pop. Výtvarník výstavou provedl Události v kultuře a podělil se mimo jiné i o svůj názor na umění.
Julius Reichel o výstavě: „White Trash je ustálený anglický výraz pro komunitu, která žije pod životním minimem a má často problémy s drogami, prachama nebo násilím. A mně přijde, že se to děje čím dál tím víc, čím dál tím víc lidí je tady v podobné pasti.
Paralela spočívá v tom, že sám se cítím na chvostu. To, že jsi v Čechách na nějaké pozici, stejně vůbec nic neznamená, protože ta hra se hraje úplně jinde. Tady je to lokální, nejsme moc napojení na širší uměleckou komunitu. Celé umění je dost elitářská záležitost.
Umění je vždycky obraz doby, s tím je spojené. Pro koho to dělám? No dělám to pro budoucnost. Umění neděláš pro současnost, umění neděláš pro peníze, umění je definice doby, prostě píšeš kódy. Spíš hledám matrici, která je průkazná a bude fungovat ještě za nějaké časové období.“
