Praha – Kvílení Allena Ginsberga je jedním z klíčových básnických textů 20. století. Manifest beatnické generace se stal v polovině 50. let v Americe hitem, k jeho popularitě dopomohl i soud proti Ginsbergovi kvůli údajné obscénnosti básně. Snímek režisérů Roba Epsteina a Jeffreyho Friedmana nazvaný podle ní vstoupil před pár dny do českých kin. Na kontě má Kvílení nominace na festivalová ocenění v Sundance a Berlíně, v Česku byl uváděn v rámci queer festivalu Mezipatra.
Film Kvílení popisuje moment střetu dvou světů – odehrává se v roce 1957 v San Francisku, kdy se Ginsbergova báseň stává předmětem soudního líčení. Podle strážců veřejné morálky je „neamerická“, protože vedle kritiky společnosti otevřeně zpodobňuje homosexualitu a užívání drog.
Forma celého filmu se snaží navázat na výjimečnost Ginsbergova literárního textu. Příběh se skládá ze tří proplétajících se dějových linií: samotného procesu, přelíčení s Allenem Ginsbergem (James Franco) a básně ztvárněné prostřednictvím animovaného filmu Ginsbergova spolupracovníka Erica Drookera s hudbou Cartera Burwella. Živé flashbacky zachycují mladého Ginsberga při psaní básně, text ožívá v animaci zobrazující imaginární cestu do mysli a duše umělce.
/překlad: Jan Zábrana/
Ve snímku se odráží nejen reakce americké společnosti na nejslavnější dílo beatnické generace, ale i Ginsbergův bouřlivý život a jeho snaha najít co nejautentičtější umělecké vyjádření bez ohledu na konformní morálku a touha uniknout halucinogenní realitě. Myšlenky beatnické generace jsou i po víc než padesáti letech stále živé, což dokládá nejen film Kvílení, ale i časté reedice beatnické tvorby.
„Hlásali například individuální svobodu, to je věc, která je aktuální pořád, zajímali se o ekologická témata, už tehdy, v době, kdy ještě o ekologii nikdo nic nevěděl, což je taky zajímavé, kritizovali různé represivní složky, instituce, vládu - a to je pořád aktuální,“ upozornil publicista Josef Rauvolf.
Kvílení dodnes představuje mezník v životě americké společnosti. Ginsbergova výhra v soudním sporu totiž znamenala i zásadní průlom v boji proti cenzuře. „Jsem přesvědčený, že pokud by dnes vznikla podobně zaměřená nebo motivovaná báseň, byla by to asi větší pecka, protože prostředky, nemyslím formální, ale obsahové, by byly úměrné větší otrlosti,“ odhaduje Rauvolf.
Zajímavostí pro českého diváka je, že osm let po slavném procesu se kultovní básník dostal do obdobných potíží i v tehdejším Československu: Poté, co byl při své návštěvě Prahy zvolen králem majálesu, ho zatkla StB, byl obviněn z „kažení mládeže“ a deportován na letiště.
