Dasha: Karel Gott miloval lidi, byl by dojatý, kdyby viděl, kolik se jich přijelo rozloučit

Nahrávám video

Dokázal zazpívat cokoliv a s věkem jako zpěvák ještě zrál, oceňuje na Karlu Gottovi zpěvačka Dasha. Se zesnulou legendou ji pojilo dlouholeté profesní přátelství, jako vokalistka doprovázela Gotta více než dvacet let. Podle jejích slov si velmi vážil přízně svých posluchačů. Na pražský Žofín se s ním v pátek přijely naposledy rozloučit tisíce příznivců.

Karel Gott vám v roce 1996 křtil album po vítězství v soutěži Zlíntalent. Bylo to vaše první důležité setkání, nebo jste se znali už předtím?
Neznali, byla náhoda, že ho pořadatelé zvolili jako mého kmotra, a už vůbec by mě tehdy nenapadlo, že o rok později se k němu úplně jinou cestou dostanu, přes konkurz, coby vokalistka. Takové náhody. Tehdy jsem si toho velmi považovala, že zrovna on neznámé holce křtí album. Život a chvíle s ním byly plné znamení a náhod, které se mi vlastně dějí doteď.

Jak výběr vokalistek probíhal? Byl u konkurzu i Karel Gott?
Nebyl. Myslím, že na výběr neměl takový vliv, jako měla třeba Lída Nopová, jeho někdejší vokalistka, u níž jsem studovala už první rok na konzervatoři a která vysledovala, že jsem schopná fungovat v harmonii a že bych se perfektně hodila do sboru ke Karlovi. Navíc jsem ovládala němčinu, protože s Karlem se ještě hodně v té době jezdilo do Německa. Poslala mě tedy na konkurz k jeho kapelníkovi, Pavlu Větrovcovi, prošla jsem a v podstatě týden na to jsem jela s Karlem na velké německé turné.

Vybavujete si ještě ty pocity z toho konkurzu? Asi jste byla velmi nervózní…
Strašně moc. Ale zároveň jsem si to asi tehdy tolik neuvědomovala. Přeci jen jsem byla jiná generace, vnímala jsem jeho písničky, ale ne natolik jako moji rodiče. Přesto to byl pro mě obrovský úspěch, bylo mi teprve sedmnáct.

Proměnila spolupráce s Karlem Gottem nějak váš hudební vkus?
Fascinovalo mě, jak polystylový je, že dokáže zazpívat cokoliv. Klasiku, swing, kantilénu, prostě všechno ohromně cítil. A velmi dobře nakládal s textem, jak německým, tak českým. Dokonce v tom byl jistý vývoj, rok od roku zrál. Samozřejmě mě tím ovlivnil, zjistila jsem, že „aha, když má člověk rád muziku, tak se nebojí zabřednout do jakéhokoliv žánru“. 

Jaké bylo s ním mluvit o hudbě?
O muzice mluvil vášnivě. Vždycky mi říkal, že je důležité hledat autory původní hudby a hlavně si je hýčkat. Velmi si zakládal na textech, říkal, že pro něj musí mít smysl i za pár let. Ale mám i úsměvnou historku. Na jednom ze svých posledních koncertů se zarazil před písní Má první láska se dnes vdává a pak ji okomentoval: „No nedokážu si představit, jestli je to vůbec možné, aby se moje první láska teď vdávala.“

Které ze stylů, jimž se věnoval, vám byl nejbližší?
Jak jsem říkala, líbilo se mi, že se jeho styl neustále vyvíjel. Zamilovala jsem se úplně do toho, když začal více zpívat šansony. Třeba jak se měnila s věkem píseň Když jsem já byl tenkrát kluk, kterou jsem od něho mimochodem jako poslední píseň slyšela naživo, na jeho narozeninách. To, jak ji podával teď, to mělo neskutečnou sílu, musím říct, že takhle si Karla Gotta budu pamatovat. On opravdu uměl podat text naprosto mistrovsky.

Nahrávám video

V souvislosti s Karlem Gottem jeho kolegové a přátelé zmiňují především jeho pracovitost, skromnost, pokoru. Co jste si od něho vzala vy?
Nad vším se hluboce zamýšlel. Aby nikoho neurazil, aby neudělal něco špatně, protože jeho velkým mottem bylo, že chce rozdávat jenom optimismus. A choval se naprosto upřímně, lidi miloval. Myslím, že by byl naprosto dojatý, kdyby viděl – a možná to i vidí –, kolik lidí se s ním přijelo rozloučit, že přijeli z různých koutů Evropy. Byl by naprosto dojatý, protože on byl za jejich přízeň vděčný, on si jí vážil, a proto se jim chtěl rozdat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
před 15 hhodinami

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
před 17 hhodinami

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
30. 6. 2026

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

Evropský pohled