V prostorách pod bývalým Stalinovým pomníkem na pražské Letné by mohlo vzniknout muzeum totality. O jeho zřízení usiluje společnost Post Bellum, která dokumentuje české dějiny před rokem 1989. Příběhy dvacátého století, v němž Češi zažili dva totalitní režimy, však připomene nejprve dočasná výstava. Multimediální instalace se otevře u příležitosti stého výročí vzniku Československa.
Co zbylo po Stalinovi: výstava v podzemí připomínající totality 20. století
Výstava, která chce totalitní režimy připomenout, tak vzniká na místě, kde měl stát monument věnovaný totalitnímu vůdci.
- Myšlenka postavit Stalinovi v Praze pomník se objevila záhy po skončení druhé světové války. Projekt od samého počátku provázely spory o jeho umístění.
- V roce 1949 uspěl velkolepý návrh architekta Jiřího Štursy a sochaře Otakara Švece.
- Za postavou Stalina stálo ve dvou řadách celkem osm postav, které symbolizovaly zástupce československého a sovětského lidu. Socha získala přezdívku „fronta na maso“.
- Monumentální pomník sovětského vůdce byl slavnostně odhalen prvního května 1955 na Svátek práce.
- Stalin se pomníku nedožil, zemřel v březnu 1953. V únoru 1956 odsoudil jeho nástupce Nikita Sergejevič Chruščov kult osobnosti. Pomník se pár měsíců po vzniku stal pro Prahu přítěží.
- Ačkoliv byl stavěn na „věčné časy“, shlížel žulový letenský kolos na Prahu pouhých sedm let, odstřelen byl na podzim 1962.
- Odhalení pomníku se nedožil ani jeho tvůrce Otakar Švec, který v dubnu 1955 spáchal sebevraždu. Jeho manželka Vlasta spáchala sebevraždu již na jaře 1954.
- Podstavec pomníku zůstal na místě dodnes. Od začátku devadesátých let na něm stojí pohyblivý metronom.
GALERIE
Stavba Stalinova pomníku na Letné a pohled na vltavské břehy, dnešní Nábřeží Kapitána Jaroše (1954)
Návštěvník výstavy „zažije“ desítky zlomových okamžiků minulého století: například drama legionářů na Sibiři, poválečné vyhnání Němců nebo padesátá léta. K jejich vykreslení poslouží materiály z archivů České televize, Českého rozhlasu a také výpovědi pamětníků shromážděné v projektu Paměť národa.
„Přijdete do tohoto prostoru a ocitnete se v roce 1917 někde v Rusku, a když pak budete procházet například rokem 1939, uslyšíte skandující davy, které vítají Hitlerova vojska,“ měla by podle ředitele a zakladatele Post Bellum Mikuláše Kroupy výstava vzbudit v návštěvníkovi dojem, že události spoluprožívá.
Pod bývalým Stalinovým pomníkem na Letné vzniká výstava o 20. století (zdroj: ČT24)
Tento pocit pomůže navodit videomapping, videoprojekce nebo audiozáznamy. Mrazivá atmosféra místa podle pořadatelů přispěje k tomu, aby se paměť národa nevytratila.
Stalinův pomník jako muzeum totality?
V opuštěných prostorách pod Stalinovým pomníkem našel v devadesátých letech místo rockový klub a také první soukromá rozhlasová stanice Rádio Stalin. Od té doby bunkr chátrá. Vzniknout by v něm v budoucnu mohlo muzeum totality, Post Bellum o této možnosti jedná s pražským magistrátem.
GALERIE
Podzemí pod bývalým Stalinovým pomníkem by se mohlo stát místem setkávání veřejnosti se vzpomínkami pamětníků na historii 20. století.
Magistrát se také podílí na přípravě dočasné výstavy, spolu s Ústavem pro studium totalitních režimů a Českým rozhlasem. Vstup do dvacátého století se veřejnosti otevře v říjnu 2018, přístupný bude do léta následujícího roku. Náklady na výstavu Kroupa odhaduje na deset milionů korun. 3,5 milionu se společnosti Post Bellum už podařilo shromáždit, nyní žádá o příspěvky i veřejnost.