Zahřívaný tabák zatíží v květnu spotřební daň. Dopad do cen výrobků firmy nechtějí komentovat

4 minuty
Události ČT: Zahřívaný tabák zatíží v květnu spotřební daň
Zdroj: ČT24

Novou spotřební daň z cigaret se zahřívaným tabákem začne stát vybírat už za necelý měsíc. Půjde zhruba o čtrnáct korun z každé krabičky. Firmy zatím nechtějí říct, jestli a jak zdanění promítnou do cen. Ministerstvo financí s mírným zdražením počítá.

V současnosti jsou ceny u zahřívaného tabáku srovnatelné s těmi u klasických cigaret, u nich ale stát vybírá spotřební daň minimálně 53 korun za krabičku. Spotřební daň z krabičky zahřívaných cigaret bude zhruba čtyřikrát nižší. Ministerstvo financí počítá s tím, že velkou většinu z nové daně pokryjí výrobci ze zisků.

Spotřební daň u zahřívaného tabáku
Zdroj: ČT24

Člen představenstva společnosti Philip Morris Tomáš Korkoš řekl, že cenovou politiku firmy nemůže komentovat. „Faktem ale je, že zavedení spotřební daně ze zahřívaných tabákových výrobků pro nás představuje zvýšení nákladů,“ dodal. „Naši cenovou strategii bohužel nemůžeme nijak komentovat,“ uvedl také manažer komunikace British American Tobacco ČR Tomáš Tesař.

„Ty výrobky jsou natolik drahé, že si myslím, že už počítali s nějakou kalkulací a s tím, že vlastně budou do budoucna zatíženy daní. Takže si myslím, že cena o něco vzroste, ale mohlo by to být velmi málo,“ míní ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Dodává zároveň, že cenová politika je věc firem a stát do ní nezasahuje.

Samotná daň na gram tabáku je oproti normálním cigaretám poloviční, zároveň je v zahřívaných cigaretách ještě zhruba o polovinu tabáku méně. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) ovšem upozorňuje, že koncentrace nikotinu je poměrně vysoká. „Pokud by někdo vykouřil velké množství těchto cigaret, tak se může předávkovat,“ podotkl.

Letos by rozpočet mohl získat 100 milionů

Ministerstvo financí chce letos získat do rozpočtu díky nové spotřební dani 100 milionů korun. Za celý příští rok má částka vzrůst na 300 milionů. Už letos přitom mohl stát vybrat víc, ministerstvo totiž počítalo s novou daní už od ledna. Zákon ale nabral zpoždění ve sněmovně.

„Je to jednoduché, poslanci odjeli na dovolenou v červenci o dva dny dřív a kvůli tomu vznikl tenhle průšvih,“ zdůvodňuje místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek vidí zodpovědnost na straně vlády, ta ale naopak mluví o opozičních obstrukcích. „Zejména to bylo způsobeno tím, že se bojkotovalo EET, a tím pádem ten balíček bojoval o své místo v legislativním procesu,“ tvrdí ministryně financí.

„Ptáte-li se takhle na rovinu, kdo za to může, tak jsme to my všichni poslanci, kteří si dali na čas s projednáním toho zákona,“ hodnotí šéfka sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM).

Zatížení se dál zvýší v příštím roce

Hned v příštím roce má daň ze zahřívaného tabáku dál vzrůst, a to ze čtrnácti na patnáct korun za krabičku. Počítá s tím daňový balíček, který chce vláda schválit během května.

V tomhle případě se ale zvýšení spotřební daně dotkne i klasických cigaret, kde už bude nárůst výraznější. Minimální daň stoupne z 53 na 58 korun. Tabákové firmy podle ČTK říkají, že zdraží cigarety o 12 až 13 korun za krabičku.

Kabinet chce také více zdanit tvrdý alkohol. Zatímco dnes je u půllitrové lahve 40procentního alkoholu spotřební daň 57 korun, od ledna to má být přes 64.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...