Westinghouse zmodernizuje systémy v Temelíně

Společnost ČEZ s firmou Westinghouse Electric podepsaly devítiletou dohodu o modernizaci řídících a kontrolních systémů v jaderné elektrárně Temelín. Hodnota zakázky je v řádu miliard korun. Částečnou obnovu a modernizaci systémů zajistí Westinghouse jako jejich původní dodavatel.

Projekt se chystal tři roky, smlouvu firmy podepsaly v pondělí a práce začnou ještě letos. Některé z nich lze ale dělat až při plánovaných odstávkách, nutných k výměně paliva. Nejbližší čeká Temelín příští rok v dubnu.

Podle Westinghousu jde o největší obchodní smlouvou podepsanou pro kontrolní a řídící systémy od doby, kdy firma v Temelíně instalovala původní zařízení.

Podle ČEZ jde o jednu z technicky nejnáročnějších zakázek v historii Česka. Výhodou Westinghousu je, že, vedle samotného ČEZu, zná nejlépe své systémy, jež do Temelína dodal, podotýká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

„Přestože jde o upgrade systémů, jednání trvala více než rok. Prvořadé je pro nás zajištění bezpečnosti, zároveň ale jednoznačně trváme na tom, aby se práce nijak nedotkly samotného provozu Temelína. To vše bylo nutné pečlivě připravit,“ konstatuje generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

„Jde o komplex hned několika nezávisle zálohovaných systémů, které v Temelíně spolehlivě fungují už od roku 2000. Jde o pečlivě připravené kroky postupné obnovy zařízení s ohledem na plánovaný šedesátiletý a případně ještě delší provoz. I proto je celý projekt rozložen až do roku 2029,“ prohlásil člen představenstva ČEZ Bohdan Zronek.

Westinghouse je ve hře o Dukovany

Firma Westinghouse je mezi těmi, jež by mohly dostavět nové bloky jaderné elektrárny Dukovany. Stát v souvislosti s dostavbou pošle bezpečnostní dotazník pouze možným dodavatelům z Francie, Jižní Koreje a Spojených států, to znamená firmám EDF, KHNP a Westinghouse.

Většina paliva, jejž teď Temelín využívá, pochází od ruské korporace Tvel. Na jaře 2019 vyzkoušel ČEZ v Temelíně šest palivových souborů od společnosti Westinghouse Electric Sweden. V roce 2018 ČEZ potvrdil, že na základě smlouvy s firmou Westinghouse Sweden Electric vyvíjí zkušební palivové soubory označované LTA (Lead Test Assembly).

Temelín je největší výrobce elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ uvedl elektrárnu do provozu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,75 terawatthodiny, letos od začátku roku 10,1 terawatthodiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Sněmovna opět nedokončila schvalování stavební novely

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun od příštího roku. Sněmovna také podpořila novelu o výraznějším růstu státních plateb do zdravotnictví za děti, důchodce nebo nezaměstnané v příštím roce.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
před 13 hhodinami

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
7. 7. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

Bytovou nouzi řeší nová kontaktní místa. Za první půlrok se vypořádala s téměř šesti tisíci problémy

Bydlení v nevyhovujících podmínkách, nejasnosti ohledně nájemní smlouvy nebo žádání o sociální podporu na kauci. V takových situacích lidem nově pomáhají takzvaná kontaktní místa pro bydlení. Od začátku roku, kdy služba začala fungovat, se na ně obrátilo přes 1500 lidí, navíc řešily další čtyři tisíce anonymních podnětů. České televizi to potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Lukášová. Kontaktní místa vznikla v lednu podle zákona o podpoře bydlení. Podle něj začala od prvního července platit i další opatření, jako například garance pro soukromé majitele bytů.
před 18 hhodinami

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.
7. 7. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
7. 7. 2026Aktualizováno7. 7. 2026

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
7. 7. 2026Aktualizováno7. 7. 2026

Evropský pohled