Výběr nového šéfa ČD je podle Pirátů divně načasovaný. Vypadá to jako uplácení, říká Michálek

8 minut
Výběr nového šéfa ČD je podle Pirátů divně načasovaný
Zdroj: ČT24

Pirátům se nelíbí výměna na postu předsedy představenstva Českých drah. Dávají ji do souvislosti s vypracováním odpovědi české strany na předběžnou auditní zprávu Evropské komise o údajném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Předseda poslanců Pirátů Jakub Michálek v nedělních Otázkách Václava Moravce v České televizi poukazoval na to, že za odpověď zodpovídá manželka možného budoucího šéfa ČD Václava Nebeského. Michálek tvrdí, že to vypadá jako uplácení.

Dozorčí rada ČD by měla v pondělí podle informací ČTK odvolat dosavadního předsedu představenstva Miroslava Kupce, který byl do funkce jmenován loni v září. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek uvedl, že šéf státního dopravce nesplnil očekávání, pokud jde o stabilizaci vedení společnosti. Podle serveru Zdopravy.cz by se novým předsedou měl stát právě dosavadní náměstek ministerstva pro místní rozvoj Václav Nebeský.

„A já považuji za velký problém, že teď, v okamžiku, kdy se tvrdí, že tu odpověď mají zpracovat nezávislí úředníci, za to zodpovídá paní náměstkyně (Olga) Nebeská. A najednou se teď objevila informace, že teď – a je to velmi zvláštně načasováno – její manžel se má stát ředitelem Českých drah,“ prohlásil Michálek. Navíc mu vadí, že se výměna odehraje bez výběrového řízení a transparentních postupů. Ohrožuje to podle něj důvěryhodnost zpracování odpovědí, které bude Česko posílat Evropské komisi.

Místopředseda vládního hnutí ANO a předseda sněmovny Radek Vondráček řekl, že neví, proč se musí měnit šéf ČD. „Asi je tam nějaký věcný důvod,“ poznamenal. „Tady budeme kádrovat už každého kvůli jeho rodinným příslušníkům? Kam až půjdeme, do jakého kolena?“ ptal se.

Čeští úředníci mají nyní zpracovat odpověď na předběžnou auditní zprávu Evropské komise, která se týká údajného Babišova střetu zájmů při čerpání unijních dotací pro Agrofert Holding. Babiš už v úterý označil audit EK za pochybný a za útok na Českou republiku. Místopředseda Komise Valdis Dombrovskis to odmítl s tím, že auditoři jsou profesionálové a pracují objektivně.

Předseda poslanců TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek v televizní debatě řekl, že odpovědi české strany, ať už je zpracuje kdokoli, bude posuzovat právní služba a auditoři EK. „A není žádná lidská síla, nikdo, kdo by mohl zvrátit ta naprosto drtivá konstatování, která v té zprávě jsou,“ poznamenal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...