Trump podepsal zavedení obávaného cla na dovoz oceli a hliníku. Hrozí vypuknutí obchodní války

Americký prezident Donald Trump oznámil uvalení cel ve výši 25 procent na dovoz oceli a 10 procent na import hliníku. Výjimku mají pouze Kanada a Mexiko. Opatření vstoupí v platnost za 15 dní. Trump tak potvrdil svůj záměr, který oznámil právě před týdnem a proti němuž se pak vzedmul odpor mnoha zemí, firem, politiků i ekonomů. Upozorňovali na chystaná odvetná opatření i riziko následné spirály: akce – reakce – akce ústící do obchodních válek.

Trump v projevu v Bílém domě prohlásil, že USA byly roky, ba desetiletí, vystaveny nespravedlivým obchodním praktikám. „Je to útok na náš stát, ocel je ocel, když není ocel, není země,“ řekl prezident.

„Zavedením cel na hliník a ocel chráním americkou národní bezpečnost,“ prohlásil a dodal, že „ve spolupráci se spřátelenými státy musíme projevit pružnost“.

Vyjmutí Kanady a Mexika se očekávalo, neboť USA s nimi nyní vyjednávají nové znění Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA). V pondělí se navíc Trump vyjádřil, že v případě uzavření „nové a férové“ dohody NAFTA by se mohly plánovaným americkým clům vyhnout. 

Ve čtvrtek pak Trump potvrdil, že obě země budou z celního rozhodnutí vyjmuty. Výjimka ale může skončit, pokud jednání o osudu NAFTA selže. Po přípravných krocích mají vzájemná jednání začít počátkem dubna. 

O výjimky z cel mohou podle prezidenta zažádat další státy. „Budeme velmi féroví a velmi pružní, ale budeme chránit americké dělníky, jak jsem řekl během (předloňské volební) kampaně,“ komentoval Trump své rozhodnutí. Upozornil, že „má právo jít nahoru nebo dolů ve vztahu k jednotlivým zemím, právo zařadit nebo vyřadit jednotlivé státy“.

Dovoz ocele do USA
Zdroj: ČT24

Při rozhodování o výjimkách bude hrát roli i úroveň vojenských vztahů. „Mnoho zemí, které v obchodu a vojenských vztazích zacházejí s USA nejhůř, je označováno za naše spojence,“ stěžoval si prezident.

Evropská unie už ve středu oznámila, že je připravena na nová cla reagovat. Podle komisařky EU pro obchod Cecilie Malmströmové není jasné, jakou hrozbu pro národní bezpečnost Spojených států by mohla Unie představovat. Eurokomisařka zpochybnila, že jsou Trumpovy plány v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO). EU tak může aktivovat opatření k ochraně vlastního trhu, varovala.

Malmströmová potvrdila, že protiopatření ze strany EU by zahrnovala cla na americké ocelářské a zemědělské produkty i na další výrobky, například bourbon, arašídové máslo či pomerančový džus. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker dříve uvedl, že opatření by se dotkla rovněž motocyklů Harley-Davidson nebo džínsů Levi's.

Kritické hlasy ve čtvrtek zazněly i z amerického Kongresu. Republikánský senátor Jeff Flake oznámil, že navrhne zákon, který cla na ocel a hliník zruší. Předseda senátního finančního výboru Orrin Hatch řekl, že bude s vládou spolupracovat, aby „zmírnil škody“ způsobené Trumpovým rozhodnutím.

Proti clům se opět vyslovil také vlivný republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Paul Ryan. Již v úterý vyjádřil obavy z dopadů obchodní války a vyzval Bílý dům, aby od záměru upustil. Ryan pochází z Wisconsinu, kde sídlí výrobce motocyklů Harley-Davidson.

Prezident při podpisu dekretu oznámil, že USA jednají o obchodních vztazích s Čínou. „Nevím ale, jestli z toho něco bude,“ upozornil.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa požaduje po Pekingu plán, který by snížil roční schodek Spojených států v obchodování s Čínou o 100 miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Tvrdí to zdroje listu The Wall Street Journal (WSJ), které jsou obeznámené se situací.

Trump o požadavku na plán ke snížení obchodního deficitu informoval už ve středu, ve svém příspěvku na Twitteru ale hovořil pouze o částce jedné miliardy dolarů, která by představovala méně než 0,3 procenta schodku.

Představitelé Trumpovy administrativy podle zdrojů WSJ přišli se svým požadavkem minulý týden, kdy Washington navštívil hlavní ekonomický poradce čínského prezidenta Liou Che. Ten během návštěvy řekl, že snížení obchodního deficitu je v zájmu Číny, která se snaží omezit závislost své ekonomiky na exportu.

Deficit Spojených států v obchodování s Čínou se v loňském roce zvýšil o osm procent na rekordních 375,2 miliardy dolarů (7,7 bilionu Kč). Trump v minulosti opakovaně kritizoval Peking za nekalou obchodní politiku, která podle něj za vysokým schodkem stojí.

„Naše vztahy s Čínou jsou velmi dobré. Těšíme se na nápady, se kterými přijdou,“ uvedl Trump na Twitteru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 6 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 9 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...