Jedenáct zemí podepsalo pacifickou dohodu o volném obchodu. Pokrývá 13 procent světové ekonomiky

Skupina jedenácti zemí ve čtvrtek podepsala asijsko-pacifickou dohodu o volném obchodu. Komplexní a progresivní dohoda pro transpacifické partnerství (CPTPP) má omezením či odstraněním cel a dalších obchodních překážek uvolnit vzájemný obchod a stanovit společné standardy v mnoha oblastech, od práv zaměstnanců až po ochranu životního prostředí.

Dohoda vstoupí v platnost, jakmile nejméně šest členských zemí dokončí domácí proces její ratifikace.

Dohoda CPTPP zahrnuje Japonsko, Brunej, Malajsii, Vietnam, Singapur, Austrálii, Nový Zéland, Kanadu, Mexiko, Chile a Peru. Tyto země se na světové ekonomice podílejí zhruba 13 procenty.

Tato dohoda vychází z obchodní dohody Transpacifické partnerství (TPP), ke které v roce 2015 dospěly Spojené státy, Japonsko a dalších deset významných zemí kolem Tichého oceánu. Americký prezident Donald Trump však loni v lednu rozhodl, že Spojené státy z TPP odejdou, a zbývající země se domluvily na nové podobě dohody už bez účasti Washingtonu.

V případě účasti Spojených států by podíl dosahoval 40 procent, upozorňuje agentura Reuters. I bez účasti USA bude nicméně dohoda CPTPP pokrývat trh zahrnující téměř půl miliardy lidí.

Podpis dohody přichází v době obav, že Trumpův plán uvalit cla na dovoz oceli a hliníku do Spojených států rozpoutá globální obchodní válku. Chilský ministr zahraničí Heraldo Muňoz podpis dohody označil za důležitý signál namířený proti protekcionistickým tlakům.

Konečná podoba CPTPP byla představena v únoru. Zrušeno nebo změněno bylo 22 ustanovení včetně pravidel týkajících se duševního vlastnictví a dotování léků, na kterých v původní dohodě TPP trval Washington.

Podle serveru BBC se předpokládá, že z dohody budou nejvíce těžit asijské země, zatímco pro bohatší státy, například Kanadu a Austrálii, budou přínosy méně výrazné.

Přestože Trump v průběhu své volební kampaně označil TPP za „katastrofu“, není změna jeho postoje vyloučena. V lednu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu americký prezident řekl, že jeho země by se k dohodě mohla vrátit, pokud dostane lepší podmínky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...