Tři roky od emisního skandálu v Česku klesl zájem o diesely. Tisíce řidičů se připojily k žalobě na Volkswagen

Nahrávám video

Před třemi lety se objevily první zprávy o kauze Dieselgate, skandálu s emisními softwary německé automobilky Volkswagen. Pod tu spadá i tuzemská Škoda Auto. Zároveň končí lhůta, dokdy mohli podat žalobu čeští řidiči, kteří se cítili aférou poškozeni. Připomeňte si kauzu Dieselgate přehledně v grafice na konci článku.

Uběhly tři roky roky od chvíle, kdy americká Agentura pro životní prostředí obvinila koncern VW, že jeho turbodieselové motory jsou schopné obcházet homologační emisní měření. Řídicí jednotka motorů TDI o objemu od 1,2 do 2,0 litru poznala, když se vůz podrobuje emisnímu testu a přejde na ekologický režim, při kterém vůz produkuje výrazně nižší množství škodlivin. Software instalovala automobilka do vozů celých sedm let.

Aféra kolem manipulací s emisemi se celosvětově týkala milionů aut. V Česku se dotkla zhruba sto šedesáti tisíc vozů.

Ti čeští řidiči, kteří se cítili podvodem poškozeni, se mohli do úterý přidat k žalobě, kterou za tuzemské majitele aut podají dvě společnosti. Rozhodlo se pro to 5749 majitelů aut, jenom v pondělí a úterý před uplynutím lhůty se jejich počet zvýšil o pětinu. Celkem požadují odškodnění vyšší než miliardu korun.

„Důvod, proč neseme poslední rozšíření žaloby až v úterý, je ten, že jsme se snažili vyjít co nejvíc vstříc poškozeným a snažili jsme se jim poskytnout co nejvíc času k uplatnění nároků,“ uvedla právnička společnosti DieselGate Monika Skálová.

Podle Škody Auto ale zákazníkům újma nevznikla. „Všechny vozy jsou před i po provedení úprav plně provozuschopné a bezpečné. Provozovatelé těchto vozidel je tak mohou nadále bez obav užívat,“ uvedla automobilka.

V Česku zatím zákon neumožňuje podávat hromadné žaloby. Lidi tak v těchto případech zastupují společnosti, které podávají žalobu svým jménem na účet spotřebitelů.

  • V roce 2016 si Češi zaregistrovali 141 691 aut na benzin, 110 575 na naftu. O rok později už zájem o vozy na naftu poklesl, zaregistrovaných jich bylo 102 641 vozů, zatímco na benzin to bylo 158 796.
  • V roce 2018 si Češi registrovali 129 149 vozů na benzin. Zájem o naftové vozy opadl, zaregistrováno bylo jen 58 351 vozů.
  • Zdroj: SAP

„Z mého pohledu to procesně možné je, na druhou stranu to neřeší otázku dokazování. Protože právě to, že jsou tu stovky, možná tisíce jednotlivých individuálních nároků, tak ty bude u soudu potřeba jednotlivě prokazovat,“ upozornil advokát společnosti AK Matzner Jiří Matzner.

Žalovat budou koncern VW také němečtí spotřebitelé. Zastupuje je německý svaz na ochranu spotřebiteků VZBZ a německý autoklub ADAC. Žalobu s požadavky na odškodnění podají 1. listopadu.

Majitelé si stále mohou nechat přehrát software v autě

Software, který dokázal obejít homologační emisní měření, obsahovala také auta z českých silnic. Zatímco ve světě začal Volkwagen na přehrání softwaru zvát první vozy v květnu 2016, Škoda se přidala o zhruba měsíc později. V Česku už by měla mít přehraný software většina škodovek. 

V některých servisech přehrávají software dodnes. „Výrobce nám poskytl veškeré softwary k jednotlivým motorům a my je pouze přehrajeme do řídicí jednotky,“ řekl vedoucí servisu Auto Opat Tomáš Zelenka s tím, že celá operace trvá zhruba deset minut.

Aféra Dieselgate změnila také chování spotřebitelů. Ještě před pěti lety Češi kupovali především osobní auta s dieselovými motory. Pak se začala situace otáčet a od předloňska zákazníci preferují benzinový pohon.  Letos se pro něj rozhodlo 67 kupujících ze sta.

  • Software u dieselových motorů například určuje, za jakých podmínek a s jakou intenzitou vůz čistí výfukové plyny. 
  • U některých vozů je přitom software nastaven tak, že při vysokých, nebo naopak nízkých venkovních teplotách je čištění výfukových plynů výrazně méně intenzivní, a auto tak vypouští více škodlivých emisí. To se dá úpravou softwaru změnit.

Domlouvaly se automobilky na emisích?

Kauza odstartovala prověřování i v dalších automobilkách, na něž padlo podezření, že emise zkreslovaly. V úterý Evropská komise oznámila, že začala vyšetřovat možnou tajnou dohodu, v níž opět figuruje Volkswagen společně s BMW a Daimlerem. Cílem mělo být nekonkurovat si při vývoji a zavádění technologií pro čistší emise. Podle Unie automobilky schválně nenabízely auta šetrnější k životnímu prostředí, i když potřebné komponenty už měly k dispozici.

„Evropská komise říká, že zatím žádné důkazy nemá. Nicméně už loni v kancelářích těchto automobilek probíhalo vyšetřování, zda k takovým schůzkám docházelo, nebo ne. Pokud by se podezření nakonec potvrdilo, firmy by mohly dostat pokutu – a to až deset procent jejich globálního obratu,“ upozornil bruselský zpravodaj ČT Lukáš Dolanský.

Emise se budou v Česku měřit přísněji. Metodika ale chybí, stěžuje si STK

Od září začala platit přísnější emisní pravidla pro všechny nově vyrobené vozy. Od října se začnou měřit emise u dieselových motorů, které už po silnicích jezdí, jinak než dosud. Ministerstvo dopravy chce, aby se do ovzduší dostávalo co nejmíň škodlivých látek. Proto hodlá zákonem zabránit tomu, aby po českých silnicích jezdila auta s nefunkčními filtry pevných částic.

Při měření emisí bude pevně stanovený koeficient kouřivosti na 0,25 setin. „Pokud vozidlo bude mít při měření větší kouřivost než 0,25, tak nemůže projít emisí, neboť je jednoznačně proveden zásah do filtru,“ vysvětlil ředitel odboru provozu silničních vozidel ministerstva dopravy Ivan Novák. 

Emisní stanice si ale stěžují, že stále nemají prováděcí předpisy. „Na to, že máme tu vyhlášku zavést od 1. 10. a není tam žádné přechodné období, tak nás to dost překvapuje až děsí,“ řekl člen předsednictva Profesní komory Stanic technické kontroly (STK) Jiří Rejmon. Podle ministerstva by měla být vyhláška do konce měsíce rozeslána.

Problémy s filtry pevných částic má podle odhadů až desetina dieslových aut. Nově by je mohli kontroloři z řad policistů testovat přímo na silnicích. „Hovoří se o 14 jednotkách. Byly by mobilní, vybaveny přístrojem a pokrývaly by celé území ČR. A byly by schopny tohle účinně eliminovat,“ plánuje mluvčí ministerstva dopravy Ondřej Charvát.

V týmech mají být hlavně policisté. Ti by pak mohli na základě kontrolního měření řidiči na místě uložit pokutu a zkrátit mu platnost technického průkazu na 30 dnů.

Ať už ale řidiči jezdí jakýmkoli vozem, od října si budou muset zvyknout na nové značení paliv. Ta budou rozdělena do 3 skupin: benzinová ponesou označení v kruhu, naftová ve čtverci a alternativní v otočeném čtverci. Nejčastěji používaný Natural 95 se bude skrývat pod kódem E5, klasická nafta pod B7. Vyšší čísla například E10, E85 nebo B10 budou signalizovat větší podíl biosložky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 58 mminutami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 5 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 6 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 14 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 19 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 20 hhodinami

Evropský pohled