Státní dluh loni stoupl o 18,2 miliardy korun na 1,640 bilionu korun. Za mírným nárůstem státního dluhu v roce 2019 stojí zejména emise státních dluhopisů sloužící k částečnému pokrytí schodku státního rozpočtu, informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 153 500 korun.
Ministerstvo financí dále informovalo, že v poměru k HDP státní dluh loni klesl z 30,5 procenta na 29 procent a klesá už šestým rokem v řadě.
„Za jednoznačné pozitivum považuji skutečnost, že státní dluh v absolutním vyjádření zůstává stabilizován a v poměru k HDP setrvale klesá. Díky tomu je Česká republika jednou z nejméně zadlužených zemí Evropy. Skvěle si vedeme i z hlediska vládního sektoru jako celku, tam jsme už od roku 2017 zemí se čtvrtým nejnižším relativním zadlužením v EU,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Podle ředitele odboru Řízení státního dluhu a finančního majetku Petra Pavelky má na poklesu zadlužení zásluhu jednak efektivnější řízení likvidity státní pokladny a související zapojování jejích disponibilních zdrojů do krytí potřeby financování státu, ale také stabilní ekonomický růst a zodpovědná rozpočtová politika.
„Státní rozpočet dosahuje dlouhodobě lepších výsledků, než je plánováno v rámci zákona o státním rozpočtu na příslušný rok. To umožňuje pokles skutečné potřeby financování, která v roce 2019 dosahovala 317,9 miliardy korun oproti plánovaným 331,2 miliardám korun,“ upřesňuje Pavelek.
Letos bude schodek až 60 miliard, kvůli zadrhnutí ekonomiky
Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda upozornil na to, že hospodaření s veřejnými prostředky usnadňuje příznivá fáze hospodářského cyklu, protože snižuje zátěž na výdajové straně, zatímco zvyšuje inkaso na straně příjmů. „Letošní rok však z hlediska veřejných financí představuje dosud největší výzvu od roku 2013. Letos se poprvé po letech projeví, jak dobře jsme se v dobrých časech dokázali připravit na časy horší. Důvodů k optimismu zase tolik není, vždyť letos státní rozpočet zřejmě skončí s vyšším než plánovaným schodkem, a sice schodkem ve výši 50 až 60 miliard, zejména kvůli zadrhnutí ekonomiky,“ uvedl.
Ministerstvo financí loni potřebovalo na financování dluhu 309,4 miliardy korun. Takzvaná hrubá výpůjční potřeba byla financována zejména prostřednictvím prodeje státních dluhopisů na domácím dluhopisovém trhu. Hrubá emise střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů v korunách loni činila 255,2 miliardy korun, tedy zhruba stejně jako v předchozím roce.
Ministerstvo financí loni také vydalo podle českého práva dluhopisy v eurech, celkově prodalo dluhopisy za jednu miliardu eur (25 miliard korun) se záporným průměrným výnosem. Záporný úrok znamená, že investoři v podstatě platí státu za to, že mu půjčili peníze. „Na základě vysokého zájmu začalo ministerstvo podnikat kroky, jejichž cílem je další zatraktivnění tohoto typu dluhopisu zejména pro zahraniční investory a užší propojení s dluhopisovým trhem eurozóny,“ uvádí zveřejněný materiál.
Loni resort financí také obnovil prodeje státních dluhopisů občanům a začal nabízet takzvané Dluhopisy Republiky. Lidé nakoupili v rámci čtyř upisovacích obdobích šestileté reinvestiční, protiinflační a fixní státní dluhopisy za 10,4 miliardy korun.
Čisté úrokové výdaje na obsluhu státního dluhu loni klesly o 1,2 miliardy korun na 39,4 miliardy a proti plánu byly nižší o 6,7 miliardy. Pro letošní rok jsou naplánované výdaje 43,5 miliardy korun.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
