Stát by měl pomoci Smartwings, míní sněmovní výbor. Firma potřebuje 1,6 miliardy korun, tvrdí ředitel

Ministerstvo dopravy by mělo podle sněmovního hospodářského výboru připravit podporu společností podnikajících v hromadné dopravě. Členové výboru se na tom usnesli po debatě o případné státní pomoci letecké společnosti Smartwings. K takovému postupu se přiklání ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Výbor si od něho vyžádal také rozbor situace v letecké dopravě v souvislosti s epidemií nového koronaviru.

„Velké společnosti z oboru dopravy by měly mít možnost čerpat záruky, jako čerpají všechny ostatní společnosti,“ míní Havlíček a připouští, že jde o jednotky firem. Nástroj pro dopravní společnosti podle něj ale neexistuje. Hospodářský výbor požádal ministerstvo dopravy o „hledání systémových řešení pro umožnění státních podpor a záruk subjektům podnikajících v hromadné dopravě“.

Ředitel Smartwings Roman Vik před členy výboru zopakoval, že měsíční obraty společnosti klesly ze dvou miliard až 2,5 miliardy korun měsíčně na 18 až 20 milionů korun. „Pomoc v okolních evropských státech aerolinkám přichází. I kdybychom přežili bez pomoci, nemůžeme konkurovat společnostem, které pomoc dostaly,“ upozorňuje.

Aerolinky podle Vika potřebují 1,6 miliardy

Společnost Smartwings, která ovládá ČSA, chtěla podle Vika od začátku požádat o záruku nebo půjčku, případný vstup státu označil za krajní mez. „Debata se zřejmě rozvinula, protože neexistuje žádný program, do kterého by se firma tohoto formátu byla schopna vejít,“ uvažuje.

Letecká firma by podle studie potřebovala celkově asi 1,6 miliardy korun, řekl poslancům Vik. Čeští akcionáři podle něho přispěli 700 miliony korun. „Čekáme na ostatní akcionáře a čekáme samozřejmě na stát,“ dodává.

Smartwings patří do skupiny Unimex Group, kterou vlastní podnikatelé Jiří Šimáně a Jaromír Šmejkal. Téměř poloviční podíl v dopravci drží čínská investiční společnost Citic Europe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Růst tržeb obchodníků meziročně zpomalil

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel v lednu zpomalily meziroční růst na 2,8 procenta po prosincovém revidovaném růstu o 6,4 procenta, oznámil ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). V lednu k růstu tržeb podle statistiků nejvíce přispěl internetový prodej a prodej pohonných hmot. V porovnání s loňským prosincem se tržby v maloobchodě o půl procenta snížily.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pohonné hmoty zlevnily o desítky haléřů

Pohonné hmoty třetí týden v řadě zlevnily, tempo poklesu cen zrychlilo. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se u čerpacích stanic prodává v průměru za 35,42 koruny, před týdnem byl o 80 haléřů dražší. Nafta zlevnila o 65 haléřů, za litr řidiči dají průměrně 34,88 koruny, vyplývá z údajů společnosti CCS. Benzin byl naposledy levnější loni v říjnu, nafta na začátku letošního roku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Za poklesem prodejů Tesly může být kromě politiky i obrat firmy k robotům

Zatímco po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA akcie automobilky Tesla vystřelily vzhůru, v posledních měsících výrazně klesají. Také prodeje se snižují. Analytici to připisují mimo jiné nejistotě na trzích s ohledem na Trumpovo zavádění cel či odporu vůči majiteli Tesly Elonu Muskovi, který z pozice šéfa úřadu DOGE podniká na prezidentův příkaz rozsáhlé škrty ve federálním sektoru a vyjadřuje také podporu krajně pravicovým hnutím. Upozorňují ale i na další faktory, třeba na možnou změnu orientace samotné Tesly od aut směrem k robotice a většímu využívání umělé inteligence.
před 10 hhodinami

Podpis smluv na jaderné bloky v Dukovanech se asi zpozdí, řekl Beneš

Podpis finálních smluv o výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech mezi společnostmi ČEZ a KHNP se oproti původním plánům zřejmě zpozdí, řekl generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Důvodem je dle něj čekání na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kromě toho zbývá také vyřešit zapojení českého průmyslu do projektu. Dohody měly být původně uzavřeny do konce března.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

EU a Kanada zavedou odvetná cla na americké zboží, Trump reaguje

Evropská unie zavede v reakci na americká cla od příštího měsíce protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun). K podobnému opatření přistoupila i Kanada, která od čtvrtka zavede odvetná cla na dovoz z USA v hodnotě 29,8 miliardy kanadských dolarů (zhruba 475 miliard korun). Ve Spojených státech začalo ve středu platit pětadvacetiprocentní clo na veškerý dovoz oceli a hliníku. O jeho navýšení rozhodl dříve americký prezident Donald Trump. Nově uvedl, že chystá odvetná opatření v reakci na evropské oznámení.
12. 3. 2025Aktualizováno12. 3. 2025

Celní válka může mít dopad na české firmy

Pro celý svět začala ve Spojených státech platit pětadvacetiprocentní cla na dovoz hliníku a oceli, o kterých rozhodl americký prezident Donald Trump. Evropská unie v reakci během dubna zavede zase cla na americké zboží a Trump už pohrozil, že protiopatření nenechá bez odpovědi. Situace může mít dopad i na české firmy. Tuzemský vývoz do Spojených států má hodnotu přes pět miliard dolarů.
12. 3. 2025

Na Znojemsku končí provoz cukrovaru, o práci přijde 150 lidí

Dozorčí rada firmy Moravskoslezské cukrovary ve středu rozhodla o zavření závodu v Hrušovanech nad Jevišovkou na Znojemsku, o práci přijde 150 lidí. Výrobu zachová jen v Opavě. Mateřská rakouská společnost Agrana současně zavře i závod v Leopoldsdorfu východně od Vídně, kde skončí 120 zaměstnanců. I v Rakousku zůstane jen jeden závod, a to v Tullnu.
12. 3. 2025Aktualizováno12. 3. 2025

EU je jen nákupčí, míní Pilný. Musíme prohloubit vnitřní trh, říká Pilip

Dopady amerických cel na evropskou a českou ekonomiku diskutovali bývalí ministři financí Ivan Pilný a Ivan Pilip v Událostech, komentářích. Oba se shodli na potřebě posílení konkurenceschopnosti Evropské unie. Zatímco Pilip vyzval k posílení vnitřního trhu, Pilný kritizoval míru byrokracie a podpořil investice do inovací.
12. 3. 2025
Načítání...