Síkela pro OVM: Příští týden projednám s vládou zajištění energie pro nemocnice či školy

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) ve středu informuje vládu o možnostech, jak by stát mohl zajistit energie pro nemocnice nebo školy. Řekl to v Otázkách Václava Moravce (OVM) s tím, že by mělo jít o avizovaný koncept státního obchodníka s energiemi. Síkela preferuje státní agenturu, která může pověřit zkušené obchodníky, o finální variantě ale rozhodne kabinet. Hejtman Pardubického kraje a místopředseda ČSSD Martin Netolický krok vítá. Upozornil ale, že musí vláda přijít ještě s dalšími opatřeními.

O podobě konceptu pro vznik státního obchodníka s energiemi, který by měl zajišťovat energie pro veřejný sektor, bude Síkela jednat v pondělí s odborníky, následně ho představí koalici a ve středu vládě. Ta by měla vybírat nejvhodnější řešení z více variant.

Sám ministr preferuje vznik agentury, což je podle něj nejrychlejší řešení. Agentura by nejspíš vznikla pod jiným ministerstvem, protože resort průmyslu a obchodu má už pod správou společnost ČEPS, která je zodpovědná za distribuční soustavu a byla by tak ve střetu zájmů s obchodníkem. Agentura by umožňovala státu například oslovení zkušeného obchodníka na trhu, aby pomohl státu zajistit energie.

Další variantou kromě agentury by mohla být samostatná společnost, což ovšem ministr označil za komplikované, kvůli nutnosti vytvoření nové organizační struktury firmy.

Otázka maximálně týdnů

Prvním úkolem státního obchodníka bude zajištění energií pro veřejné instituce na příští rok. „Paralelně s jeho přípravou budeme připravovat nákupy energií, které by následně za výhodnější ceny tento obchodník přeprodal veřejné správě,“ řekl už v týdnu Síkela.

Státní obchodník s energiemi by podle ministra měl být připraven v nejbližší době, aby mohl zajišťovat energie pro veřejné instituce pro příští rok. V řádů dnů, maximálně týdnů chce dokončit administrativní proces pro jeho vznik. Zdůraznil, že nutná bude rovněž změna energetického zákona.

Nahrávám video

Hejtman Netolický: Obchodník s energiemi nestačí

Vznik státního obchodníka žádají i kraje. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) vnímá zřízení státního obchodníka s energiemi jako určitého garanta cen, ale ne jako dostatečné řešení. „Musí jít o komplex opatření. O celé řadě věcí se hovořilo, například o závěrných elektrárnách a oddělení plynu a elektrické energie,“ upřesnil. 

Připomněl také, že kraje dosud většinou nemají zajištěnou elektřinu například pro nemocnice nebo školy na příští rok. „Nemáme nakoupenou ani elektrickou energii, ani zemní plyn. Zatímco u elektrické energie jsme se dostali alespoň do fáze distributora, tak u plynu nemáme vůbec zajištěny energie jako takové,“ upozornil Netolický za Pardubický kraj. Dodávky elektřiny má na příští rok alespoň částečně zafixováno šest krajů, u plynu pět, ale za vyšší ceny než vloni.

Síkela přislíbil, že zajištění energií od 1. ledna pomocí státního obchodníka by se případně vztahovalo i na pomoc krajům, „pokud se řekne, že i za to je odpovědný ministr průmyslu a obchodu“. „Někdo to koupí za nás na základě mandátní smlouvy, respektive půjde o formu centralizovaného nákupu, anebo druhou variantou je, že nám pomohou zprostředkovat a nakoupíme od konkrétního dodavatele,“ nastínil možnosti Netolický.

Síkela ohledně energií věří v celoevropskou shodu

Možné zastropování cen energie bude v pátek projednávat mimořádná evropská rada pro energetiku. Síkela v této souvislosti zdůraznil, že je klíčové, aby evropští ministři dosáhli shody. V opačném případě totiž podle ministra trh s energiemi zareaguje dalším zvyšováním cen. Sám  ministr věří v dosažení celoevropské shody, protože řada dříve konzervativních států nyní mění na možné regulace názor. V případě, že by se ministři nedohodli, je Síkela připraven vypracovat národní řešení situace s energiemi. To by však podle něj bylo komplikovanější.

Rada se podle Síkely bude zabývat několika způsoby řešení, například plošným zastropováním cen energií, oddělením cen elektřiny a plynu na burze nebo novým návrhem Evropské komise na regulaci cen energie z jaderných nebo uhelných elektráren.

Půjčky na zálohy pro EPH a Sev.en Energy

Ministr Síkela v OVM také informoval, že odsouhlasil žádosti Energetického a průmyslového holdingu (EPH) a skupiny Sev.en Energy o půjčky na zálohy, které musí výrobci elektřiny skládat při obchodování na energetické burze. Výši půjčky pro tyto společnosti vlastněné Danielem Křetinským, respektive Pavlem Tykačem, ministr neuvedl.

„Již v minulosti jsme tento druh půjčky poskytli skupině ČEZ a abychom nikoho nediskriminovali, budeme muset stejně postupovat i u dalších firem,“ vysvětlil na Twitteru.

Zálohy v současnosti dosahují rekordních výší kvůli vysokým cenám energií, od nichž se odvíjí. Ministerstvo financí proto už v červenci podpořilo půjčkou polostátní firmu ČEZ. Půjčí jí až tři miliardy eur (více než 74 miliard korun). Na oplátku za poskytnutí půjčky chce Síkela s firmami jednat o tom, jak zdraží teplo pro příští sezonu, případně o nákupech energií pro veřejný sektor.

Zálohy mají pomoci k „rozmrznutí“ trhu s energiemi

Podle Síkely půjčky pomohou posílit stabilitu na energetickém trhu. „I ti největší obchodníci na světě v tuto chvíli nemají dostatek likvidity, aby mohli prodávat,“ připomněl. Podle něj firmy nemohou nabízet elektřinu k prodeji, protože nemají dostatek peněz na zálohy, které garantují prodej. To je podle Síkely důsledkem nízké aktivity na trzích, což tlačí ceny nahoru. Ministr chce zároveň jednat na poli EU o celoevropských garancích.

Jako pomoc k rozmrznutí trhu s energiemi hodnotí poskytnutí půjčky energetický expert a poradce investiční skupiny J&T Michal Šnobr. Podle něj jde o logický krok, vzhledem k tomu, že stát už dříve pomohl ČEZ a podobně postupují i některé okolní státy.

„Doufejme, že to nejhorší období budou mít výrobci elektřiny v tomto směru ke konci tohoto roku za sebou. Skončí období, kdy rozdíl mezi cenou, za kterou výrobci už dříve levně prodali většinu své očekávané produkce elektřiny, a tím, jak vysoko následně letos vyrostly ceny této elektřiny na trhu, byl a je rekordní,“ předpokládá Šnobr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna podpořila základní údaje rozpočtu na příští rok

Sněmovna schválila v prvním čtení základní údaje rozpočtu na příští rok a plánovaným schodkem ve výši 386 miliard. Opozice neuspěla s návrhy vrátit rozpočet vládě s doporučením, aby ho přepracovala a schodek snížila. Výše schodku se nelíbí ani části koaličních představitelů, na příští roky tak slibují jeho snižování v řádu desítek miliard. Dopoledne se poslanci věnovali také debatě o písemných dotazech, odpoledne dolní komoru zaměstnávaly ústní interpelace.
včeraAktualizovánopřed 25 mminutami

Odbory odmítají zmrazení mezd ve Škodě Auto, firma odkázala na kolektivní smlouvu

Koncern Volkswagen požaduje podle odborů KOVO zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto do roku 2030. Odbory požadavek, který se podle nich týká také dalších složek odměňování včetně bonusů a prémií, odmítají. Vedení automobilky zároveň před zaměstnanci poprvé připustilo, že situace je vážná a může do budoucna ohrozit vytížení závodů i zaměstnanost, uvedl odborový čtrnáctideník Škodovácký odborář. Škoda Auto v reakci odkázala na současnou kolektivní dohodu.
před 12 hhodinami

Deset let po referendu Británie znovu hledá cestu k EU

Deset let po referendu se britská vláda znovu snaží prohloubit vztahy s EU. Šéf kontrarozvědky MI5 potvrdil, že se Rusko pokoušelo ovlivňovat debatu před hlasováním, důkazy o změně jeho výsledku ale nepředložil. Ekonomické odhady a průzkumy veřejného mínění zároveň ukazují, proč se v Británii znovu otevírá otázka, jaké vztahy s Unií budou pro zemi nejvýhodnější. Britský premiér Andy Burnham uvedl, že na listopadovém summitu s EU představí možnosti budoucí spolupráce.
před 18 hhodinami

Poslanci přerušili debatu o rozpočtu, jednali třináct hodin

Poslanci v úvodním kole od středečního rána debatovali nad návrhem státního rozpočtu na příští rok. V prvním čtení budou schvalovat základní parametry rozpočtu, tedy jeho příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navrhovaný schodek 386 miliard korun je proti tomu letošnímu schválenému o 76 miliard vyšší. Koalice opět prosadila možnost nočního jednání s ohledem na očekávanou delší debatu. Po 23. hodině zákonodárci projednávání přerušili, debata trvala zhruba 13 hodin. Opozice si vyžádala přestávky na porady klubů, čímž jednání ukončila.
21. 10. 2026Aktualizováno21. 10. 2026‌‌

Maďarské úřady zadržely šéfa centrální banky z Orbánovy éry

Maďarské úřady zadržely bývalého guvernéra tamní centrální banky Györgyho Matolcsyho společně s několika dalšími osobami v souvislosti s vyšetřováním nadací, které banka založila během jeho působení ve funkci. Podle agentury Telex jsou všichni zadržení ve vazbě.
21. 10. 2026Aktualizováno21. 10. 2026‌‌

SpaceX oznámila po ztrátách nečekaně velký zisk, Musk mluví o fúzi s Teslou

Šéf americké společnosti SpaceX Elon Musk označil za dobrý nápad možnost spojení firmy s výrobcem elektromobilů Tesla. Učinil tak krátce poté, co SpaceX oznámila, že se ve třetím čtvrtletí dostala do zisku, zejména díky výnosům ze satelitního systému Starlink a počítačových technologií. Čistý zisk činil 4,4 miliardy dolarů (95 miliard korun) ve srovnání se ztrátou 1,1 miliardy dolarů ve třetím čtvrtletí loni. Analytici podle agentury Reuters přitom očekávali zisk jen 1,57 miliardy dolarů.
21. 10. 2026Aktualizováno21. 10. 2026‌‌

Poslanci podpořili vyšší tresty za týrání zvířat či zvolili člena Rady ČRo

Poslanci poslali v úterý do závěrečného čtení novelu, která počítá mezi jiným se zvýšením pokut za týrání zvířat. Stejně naložili s novelou o rostlinolékařské péči. Do Rady Českého rozhlasu zvolili moderátora a influencera Jakuba Jíru. V prvním čtení sněmovna podpořila registr žáků a registr pedagogů a akademiků i novelu zákoníku práce, která mění pravidla pro čerpání podpory v nezaměstnanosti.
20. 10. 2026Aktualizováno20. 10. 2026‌‌

Evropu do roka čeká největší zdražení letenek v historii, varuje šéf Ryanair

Evropa v příštím roce zažije nejvýraznější nárůst cen letenek v historii. Uvedl to v úterý podle agentury Reuters šéf irských nízkonákladových aerolinek Ryanair Michael O'Leary. Dodal, že letenky by mohly zdražit až o 20 procent. Letecké společnosti se v poslední době potýkají s růstem nákladů na pohonné hmoty, který je důsledkem konfliktu na Blízkém východě.
20. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.