Síkela pro OVM: Příští týden projednám s vládou zajištění energie pro nemocnice či školy

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) ve středu informuje vládu o možnostech, jak by stát mohl zajistit energie pro nemocnice nebo školy. Řekl to v Otázkách Václava Moravce (OVM) s tím, že by mělo jít o avizovaný koncept státního obchodníka s energiemi. Síkela preferuje státní agenturu, která může pověřit zkušené obchodníky, o finální variantě ale rozhodne kabinet. Hejtman Pardubického kraje a místopředseda ČSSD Martin Netolický krok vítá. Upozornil ale, že musí vláda přijít ještě s dalšími opatřeními.

O podobě konceptu pro vznik státního obchodníka s energiemi, který by měl zajišťovat energie pro veřejný sektor, bude Síkela jednat v pondělí s odborníky, následně ho představí koalici a ve středu vládě. Ta by měla vybírat nejvhodnější řešení z více variant.

Sám ministr preferuje vznik agentury, což je podle něj nejrychlejší řešení. Agentura by nejspíš vznikla pod jiným ministerstvem, protože resort průmyslu a obchodu má už pod správou společnost ČEPS, která je zodpovědná za distribuční soustavu a byla by tak ve střetu zájmů s obchodníkem. Agentura by umožňovala státu například oslovení zkušeného obchodníka na trhu, aby pomohl státu zajistit energie.

Další variantou kromě agentury by mohla být samostatná společnost, což ovšem ministr označil za komplikované, kvůli nutnosti vytvoření nové organizační struktury firmy.

Otázka maximálně týdnů

Prvním úkolem státního obchodníka bude zajištění energií pro veřejné instituce na příští rok. „Paralelně s jeho přípravou budeme připravovat nákupy energií, které by následně za výhodnější ceny tento obchodník přeprodal veřejné správě,“ řekl už v týdnu Síkela.

Státní obchodník s energiemi by podle ministra měl být připraven v nejbližší době, aby mohl zajišťovat energie pro veřejné instituce pro příští rok. V řádů dnů, maximálně týdnů chce dokončit administrativní proces pro jeho vznik. Zdůraznil, že nutná bude rovněž změna energetického zákona.

Nahrávám video

Hejtman Netolický: Obchodník s energiemi nestačí

Vznik státního obchodníka žádají i kraje. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) vnímá zřízení státního obchodníka s energiemi jako určitého garanta cen, ale ne jako dostatečné řešení. „Musí jít o komplex opatření. O celé řadě věcí se hovořilo, například o závěrných elektrárnách a oddělení plynu a elektrické energie,“ upřesnil. 

Připomněl také, že kraje dosud většinou nemají zajištěnou elektřinu například pro nemocnice nebo školy na příští rok. „Nemáme nakoupenou ani elektrickou energii, ani zemní plyn. Zatímco u elektrické energie jsme se dostali alespoň do fáze distributora, tak u plynu nemáme vůbec zajištěny energie jako takové,“ upozornil Netolický za Pardubický kraj. Dodávky elektřiny má na příští rok alespoň částečně zafixováno šest krajů, u plynu pět, ale za vyšší ceny než vloni.

Síkela přislíbil, že zajištění energií od 1. ledna pomocí státního obchodníka by se případně vztahovalo i na pomoc krajům, „pokud se řekne, že i za to je odpovědný ministr průmyslu a obchodu“. „Někdo to koupí za nás na základě mandátní smlouvy, respektive půjde o formu centralizovaného nákupu, anebo druhou variantou je, že nám pomohou zprostředkovat a nakoupíme od konkrétního dodavatele,“ nastínil možnosti Netolický.

Síkela ohledně energií věří v celoevropskou shodu

Možné zastropování cen energie bude v pátek projednávat mimořádná evropská rada pro energetiku. Síkela v této souvislosti zdůraznil, že je klíčové, aby evropští ministři dosáhli shody. V opačném případě totiž podle ministra trh s energiemi zareaguje dalším zvyšováním cen. Sám  ministr věří v dosažení celoevropské shody, protože řada dříve konzervativních států nyní mění na možné regulace názor. V případě, že by se ministři nedohodli, je Síkela připraven vypracovat národní řešení situace s energiemi. To by však podle něj bylo komplikovanější.

Rada se podle Síkely bude zabývat několika způsoby řešení, například plošným zastropováním cen energií, oddělením cen elektřiny a plynu na burze nebo novým návrhem Evropské komise na regulaci cen energie z jaderných nebo uhelných elektráren.

Půjčky na zálohy pro EPH a Sev.en Energy

Ministr Síkela v OVM také informoval, že odsouhlasil žádosti Energetického a průmyslového holdingu (EPH) a skupiny Sev.en Energy o půjčky na zálohy, které musí výrobci elektřiny skládat při obchodování na energetické burze. Výši půjčky pro tyto společnosti vlastněné Danielem Křetinským, respektive Pavlem Tykačem, ministr neuvedl.

„Již v minulosti jsme tento druh půjčky poskytli skupině ČEZ a abychom nikoho nediskriminovali, budeme muset stejně postupovat i u dalších firem,“ vysvětlil na Twitteru.

Zálohy v současnosti dosahují rekordních výší kvůli vysokým cenám energií, od nichž se odvíjí. Ministerstvo financí proto už v červenci podpořilo půjčkou polostátní firmu ČEZ. Půjčí jí až tři miliardy eur (více než 74 miliard korun). Na oplátku za poskytnutí půjčky chce Síkela s firmami jednat o tom, jak zdraží teplo pro příští sezonu, případně o nákupech energií pro veřejný sektor.

Zálohy mají pomoci k „rozmrznutí“ trhu s energiemi

Podle Síkely půjčky pomohou posílit stabilitu na energetickém trhu. „I ti největší obchodníci na světě v tuto chvíli nemají dostatek likvidity, aby mohli prodávat,“ připomněl. Podle něj firmy nemohou nabízet elektřinu k prodeji, protože nemají dostatek peněz na zálohy, které garantují prodej. To je podle Síkely důsledkem nízké aktivity na trzích, což tlačí ceny nahoru. Ministr chce zároveň jednat na poli EU o celoevropských garancích.

Jako pomoc k rozmrznutí trhu s energiemi hodnotí poskytnutí půjčky energetický expert a poradce investiční skupiny J&T Michal Šnobr. Podle něj jde o logický krok, vzhledem k tomu, že stát už dříve pomohl ČEZ a podobně postupují i některé okolní státy.

„Doufejme, že to nejhorší období budou mít výrobci elektřiny v tomto směru ke konci tohoto roku za sebou. Skončí období, kdy rozdíl mezi cenou, za kterou výrobci už dříve levně prodali většinu své očekávané produkce elektřiny, a tím, jak vysoko následně letos vyrostly ceny této elektřiny na trhu, byl a je rekordní,“ předpokládá Šnobr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK vyměřila Googlu pokutu 890 milionů eur za zvýhodňování vlastních služeb

Evropská komise (EK) vyměřila americké společnosti Google pokutu 890 milionů eur (21,5 miliardy korun) za porušení unijního nařízení o digitálních trzích (DMA). Firma se podle unijní exekutivy provinila tím, že ve vyhledávači Google Search upřednostňovala své vlastní služby a že podnikům ukládala omezení, která jim bránila nasměrovat spotřebitele k alternativním, často levnějším nákupním kanálům na platformě Google Play.
13:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nafta už je dražší skoro o pět korun

Průměrná cena pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu, po jehož část ještě platila státní cenová regulace, opět zvýšila. Více zdražila nafta. Od pondělí čerpací stanice stanovují ceny opět volně a litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 aktuálně prodávají v průměru za 42,04 koruny, před týdnem byl o 1,8 koruny levnější. Diesel od té doby zdražil o 4,67 koruny na litr na průměrných 42,24 koruny. Plyne to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 6 hhodinami

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 9 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
včera v 18:46

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánovčera v 11:12

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 09:18

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.