Většina krajů zatím nezajistila dodávky plynu a energie na příští rok, řešení čekají i od vlády

3 minuty
Události: Kraje nemají zajištěné energie na příští rok
Zdroj: ČT24

Většina krajů zatím nemá na příští rok zajištěny dodávky plynu i elektrické energie pro své provozy. Výjimkou je Zlínsko, kde mají potvrzeno dva roky dopředu. Celkem má dodávky elektřiny alespoň částečně zafixováno pouze šest regionů, u plynu pět. A to za vyšší ceny než loni. Někteří hejtmani, ale i starostové obcí se tak obávají, že v zimě budou muset ve svých zařízeních omezit služby. Stát slibuje pomoc, zatím ovšem není k dispozici.

Například Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně jen za letošní dodávky tepla zaplatila o pětinu víc než ve srovnatelném období loni. O 40 procent je vyšší faktura za plyn a dražší je i elektřina. „Je už velmi těžké najít někde další úspory. Ale snažíme se o to alespoň při rekonstrukci různých budov, kdy zateplujeme, a tím pádem trošku ty energie snižujeme,“ podotýká mluvčí nemocnice Dana Lipovská.

O miliony vyšší výdaje

Na rozdíl od jiných krajů má ale nemocnice výdaje už pod kontrolou. Zlínský kraj patří totiž k těm, které mají dodávky plynu a elektřiny zajištěné. „Kdybychom neměli nakoupenou energii, tak mezi 300 a 500 miliony korun na volné investice by šly na zaplacení všech energií, abychom to v kraji ustáli,“ předpokládá hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO). 

Naopak v nejistotě je kupříkladu Základní škola v Luhačovicích, kterou financuje obec. Luhačovický starosta Marian Ležák (nestr.) se obává, aby bylo na vytápění dost peněz a lavice nezůstaly prázdné. „Katastrofický scénář je, že bychom přešli na on-line výuku,“ dodává.

Podle předsedy Asociace krajů a hejtmana Jihomoravského kraje Martina Kuby (ODS) se řešení nemůže příliš dlouho odkládat. „Systém toho, jak by se třeba fakultní nemocnice, školy, školky, domovy pro seniory měly dostat k energiím, by měl být známý během čtrnácti dnů,“ očekává.

Kraje chtějí řešení po vládě

Elektřinu a plyn nemá na příští rok zajištěno devět, respektive deset krajů. Dodavatele elektřiny a plynu nevysoutěžili mimo jiné v Libereckém kraji. Zatím se rozhodli jít alternativní cestou s nejistou cenou. „V příštím roce budeme pravidelně nakupovat elektrickou energii a plyn na spotovém trhu, na denní bázi,“ vysvětluje náměstek hejtmana Libereckého kraje Zbyněk Miklík (Piráti).

Všechny místní samosprávy požadují po vládě rychlé řešení, ať už zastropováním cen, nebo formou státního obchodníka s energiemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 30 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...