Schodek rozpočtu ke konci března klesl na 9,2 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu ke konci března klesl na 9,2 miliardy korun z únorových 19,9 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Loni v březnu skončilo hospodaření státu s přebytkem 16,3 miliardy korun. Meziroční srovnání je podle úřadu ovlivněno mimo jiné faktem, že v prvním čtvrtletí loni získal rozpočet mimořádně 20 miliard korun jako část závěrečných plateb vztahujících se k unijnímu programovému období 2007 až 2013.

Rozpočet očištěný o peníze z EU by tak ke konci března skončil podle ministerstva se schodkem 6,3 miliardy korun. Ve stejném období roku 2018 by takto očištěný výsledek představoval schodek 5,3 miliardy. Negativně na meziroční srovnání působí podle ministerstva také vyšší výdaje rozpočtu na důchody a další sociální dávky, na platy učitelů, odvody do rozpočtu EU a vyšší kapitálové výdaje.

Březnový deficit je nejhorší výsledek od roku 2012, řekl analytik Raiffeisenbank František Táborský. Nicméně ve srovnání s předchozími měsíci rozpočet schodek umazává, dodal. Nadále proti ostatním daním zaostává výběr daně z příjmu právnických osob. Projevuje se tak podle něj dlouhodobý pokles marží způsobený vyššími mzdovými náklady, silnější korunou a vyššími úrokovými sazbami, které snižují zisky firem. Na výdajové straně je patrný meziroční nárůst investic o téměř 40 procent, dodal. 

Hospodaření státu zůstává po tlakem, jaký státní pokladna dlouho nepamatuje, uvedl analytik Czech Fund Lukáš Kovanda. Příjmy meziročně poskočily pouze o necelých pět procent, kdežto výdaje o více než 13 procent, upozornil. „Ve schodku rozpočtu se odráží například citelný nárůst počtu zaměstnanců placených ze státního rozpočtu, k němuž došlo, aniž by jej kompenzovala adekvátní úsporná opatření. Zaměstnanců placených ze státního rozpočtu je o 17 tisíc více než loni,“ doplnil.

Celkové příjmy rozpočtu ke konci března stouply meziročně o 18,6 miliardy korun na 364,3 miliardy. Celkové výdaje stouply o 44,1 miliardy na 373,6 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 13,6 miliardy na 305,3 miliardy korun. Daňové příjmy bez pojistného na sociální zabezpečení meziročně stouply o 4,3 miliardy na 174,4 miliardy korun.

Nejvíce peněz jde na sociální dávky

Inkaso DPH ke konci března meziročně zůstalo zhruba stejné, a to 62,7 miliardy korun. „Negativně bylo březnové inkaso, v tomto roce poprvé, ovlivněno zavedením nižší sazby DPH na pravidelnou hromadnou dopravu. Inkaso tlumil vývoj v lednu a únoru, kde se projevily jednorázové faktory jako nižší počet pracovních dní, nižší objem zadržovaných nadměrných odpočtů oproti stejnému období minulého roku a jednorázová vyšší výplata nadměrných odpočtů v měsíci únoru,“ uvedl úřad.

Nejvíce peněz v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládáno na sociální dávky. Ke konci března na nich bylo vyčerpáno 149 miliard korun, což je meziroční růst o osm procent. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 8,5 procenta.

Pro letošní rok je rozpočet schválený se schodkem 40 miliard korun. Loni státní kasa počítala se schodkem 50 miliard, nakonec skončila s přebytkem 2,9 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Průměrná cena benzinu vzrostla na 40 korun za litr

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 korun za litr, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu, které začaly 28. února. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
12:23Aktualizovánopřed 10 mminutami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí českého ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
05:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
02:26Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 16 hhodinami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 17 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 11:18

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
včera v 08:33
Načítání...