Schodek rozpočtu ke konci března klesl na 9,2 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu ke konci března klesl na 9,2 miliardy korun z únorových 19,9 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Loni v březnu skončilo hospodaření státu s přebytkem 16,3 miliardy korun. Meziroční srovnání je podle úřadu ovlivněno mimo jiné faktem, že v prvním čtvrtletí loni získal rozpočet mimořádně 20 miliard korun jako část závěrečných plateb vztahujících se k unijnímu programovému období 2007 až 2013.

Rozpočet očištěný o peníze z EU by tak ke konci března skončil podle ministerstva se schodkem 6,3 miliardy korun. Ve stejném období roku 2018 by takto očištěný výsledek představoval schodek 5,3 miliardy. Negativně na meziroční srovnání působí podle ministerstva také vyšší výdaje rozpočtu na důchody a další sociální dávky, na platy učitelů, odvody do rozpočtu EU a vyšší kapitálové výdaje.

Březnový deficit je nejhorší výsledek od roku 2012, řekl analytik Raiffeisenbank František Táborský. Nicméně ve srovnání s předchozími měsíci rozpočet schodek umazává, dodal. Nadále proti ostatním daním zaostává výběr daně z příjmu právnických osob. Projevuje se tak podle něj dlouhodobý pokles marží způsobený vyššími mzdovými náklady, silnější korunou a vyššími úrokovými sazbami, které snižují zisky firem. Na výdajové straně je patrný meziroční nárůst investic o téměř 40 procent, dodal. 

Hospodaření státu zůstává po tlakem, jaký státní pokladna dlouho nepamatuje, uvedl analytik Czech Fund Lukáš Kovanda. Příjmy meziročně poskočily pouze o necelých pět procent, kdežto výdaje o více než 13 procent, upozornil. „Ve schodku rozpočtu se odráží například citelný nárůst počtu zaměstnanců placených ze státního rozpočtu, k němuž došlo, aniž by jej kompenzovala adekvátní úsporná opatření. Zaměstnanců placených ze státního rozpočtu je o 17 tisíc více než loni,“ doplnil.

Celkové příjmy rozpočtu ke konci března stouply meziročně o 18,6 miliardy korun na 364,3 miliardy. Celkové výdaje stouply o 44,1 miliardy na 373,6 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 13,6 miliardy na 305,3 miliardy korun. Daňové příjmy bez pojistného na sociální zabezpečení meziročně stouply o 4,3 miliardy na 174,4 miliardy korun.

Nejvíce peněz jde na sociální dávky

Inkaso DPH ke konci března meziročně zůstalo zhruba stejné, a to 62,7 miliardy korun. „Negativně bylo březnové inkaso, v tomto roce poprvé, ovlivněno zavedením nižší sazby DPH na pravidelnou hromadnou dopravu. Inkaso tlumil vývoj v lednu a únoru, kde se projevily jednorázové faktory jako nižší počet pracovních dní, nižší objem zadržovaných nadměrných odpočtů oproti stejnému období minulého roku a jednorázová vyšší výplata nadměrných odpočtů v měsíci únoru,“ uvedl úřad.

Nejvíce peněz v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládáno na sociální dávky. Ke konci března na nich bylo vyčerpáno 149 miliard korun, což je meziroční růst o osm procent. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 8,5 procenta.

Pro letošní rok je rozpočet schválený se schodkem 40 miliard korun. Loni státní kasa počítala se schodkem 50 miliard, nakonec skončila s přebytkem 2,9 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 2 hhodinami

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
před 5 hhodinami

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVálka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl

Zamrzlá válka mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na druhé má dopad na ekonomická odvětví a komunity tisíce kilometrů daleko. Postihla například srílanský čajový průmysl, který zaměstnává téměř 2,5 milionu lidí. Trhy Blízkého východu tvoří víc než polovinu exportu cejlonského čaje. Odbyt se s válkou v Íránu výrazně proměnil. „Začalo to 28. února. Na následující aukci se ceny čaje propadly o dvacet procent. A dvacet procent čaje se na aukci vůbec neprodalo,“ uvedl předseda Asociace obchodníků s cejlonským čajem Lusantha de Silva. Dovoz cejlonského čaje do Íránu ze dne na den skončil. Teherán přitom do války odebíral téměř polovinu srílanské produkce, ročně za 680 milionů dolarů. Majitelé plantáží tak stojí před zásadními změnami.
před 19 hhodinami

VideoHospodářství táhne spotřeba domácností a nově i investice firem, řekl ekonom Marek

K rychlejšímu budoucímu růstu hospodářství jsou potřeba bilionové investice, a to zejména do lidského kapitálu, tedy do vysokých škol, vědy a výzkumu, řekl v Interview ČT24 hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dalšími oblastmi jsou pak dostavba dopravní infrastruktury a příprava odolnější energetiky, uvedl v rozhovoru, který vedl Daniel Takáč. Pokud jde o současnost, ekonomický růst stál do loňského roku na spotřebě domácností, ale v posledních čtvrtletích se jeho dalším pilířem staly i investice firem. S rychlejším rozvojem spotřeby domácností lze podle ekonoma počítat nadále, protože bude pokračovat relativně rychlý růst mezd (nyní přes šest procent meziročně), i vzhledem k jejich dřívějšímu silnému reálnému propadu. Nyní jsou podle Marka na úrovni roku 2021. Spotřebu domácností bude podporovat též snižování vysoké míry úspor, jež vznikla při několika minulých krizích. Za největší brzdu pro české hospodářství považuje potíže Německa, až pak dění na Blízkém východě.
21. 5. 2026

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
21. 5. 2026
Načítání...