Meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) Číny činil ve druhém čtvrtletí 6,2 procenta, čínská ekonomika tak rostla nejpomaleji za 27 let. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters s odvoláním na data zveřejněná čínským statistickým úřadem. Zpomalování čínského růstu přitom doléhá i na Česko.
Růst Číny byl nejpomalejší za 27 let. Ztráta jejího tempa dopadá i na českou ekonomiku
3 minuty
Čínská ekonomika rostla ve druhém čtvrtletí nejpomaleji od roku 1992
Agentura Reuters připomněla, že čínská ekonomika rostla nejpomaleji od začátku roku 1992, odkdy existují čtvrtletní data. V prvním čtvrtletí letošního roku činil růst 6,4 procenta. Za první pololetí se HDP zvýšil o 6,3 procenta, uvedli čínští statistici.
Za zpomalením růstu je podle analytiků americko-čínská obchodní válka, která se projevuje poklesem domácí a zahraniční poptávky.
Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda se domnívá, že čínské zpomalení nepříznivě dolehne i na Česko. „Už na něj ostatně doléhá. Nejvýraznějším příkladem poslední doby je vývoj tržeb automobilky Škoda Auto,“ uvedl.
Dodal, že mladoboleslavská automobilka v prvním pololetí dodala zákazníkům bezmála 621 tisíc vozů, což je meziročně o 4,9 procenta méně. Důvodem byl čtvrtinový pokles prodeje na největším trhu, právě v Číně. Na ostatních trzích odbyt automobilky o 1,6 procenta vzrostl.
„Oslabená čínská poptávka, daná zmíněným zpomalováním tamní ekonomiky, podle všeho přetrvá i do dalších měsíců, což pro mladoboleslavskou automobilku není dobrá zpráva,“ odhadl Kovanda.
Zmínil i model České národní banky, podle něhož zpomalení růstu čínské ekonomiky o jeden procentní bod vede ke zpomalení růstu české ekonomiky zhruba o 0,3 procentního bodu.
Obchodní vztahy Číny a Česka
Analytici České spořitelny informovali, že Čína se na celkovém dovozu do ČR podílí 14 procenty a na celkovém vývozu jen 1,3 procenty. Nejvíce se k nám z Číny dováží telefonní přístroje a elektronické přístroje.
Portál pro podnikání a export agentury CzechTrade BusinessInfo.cz pak uvádí, že hlavní postavení v českém vývozu do Číny dlouhodobě zaujímají stroje a dopravní prostředky, které tvoří více než 60 procent přímého exportu. Dále se do Číny vyváží průmyslové a spotřební zboží, zejména součásti motorových vozidel, čerpadla, rozvaděče, telefonní přístroje, obvody, hračky, kočárky či pneumatiky. Čína obecně platí za jeden z největších, ale také nejnáročnějších trhů na světě. Obchod zde charakterizují nesčetné bariéry, tvrdá konkurence a pro Evropany nezvyklé prostředí.
Z českých investorů na čínském trhu patří podle portálu mezi nejvýznamnější společnost Home Credit (skupina PPF), která poskytuje spotřebitelské financování. Zaměstnává již v Číně přes 90 tisíc lidí a registruje na 19 milionů aktivních klientů. Svým zaměřením na spotřební úvěry přispívá ke zvyšování domácí spotřeby. Velmi významným českým investorem v Číně je také společnost Škoda Auto. V roce 2018 byla pro Škodu Čína klíčovým trhem s růstem o 4,5 procenta na 340 tisíc prodaných vozů. Nejprodávanějším modelem byla Octavia. V příštích pěti letech plánuje investice a rozšíření výroby v Číně mj. také na elektrické automobily.
Mezi další úspěšné české investory v Číně patří například TOS Vansdorf a Škoda Machine Tool (strojírenství), Sotio (zdravotnictví), Alpine Pro (textilní průmysl), Moravia IT (IT), Ravak (sanitární vybavení), FAB Suzhou (bezpečnostní zámky), Lasvit a Preciosa (sklářský průmysl), Juli Motor (vysokozdvižné vozíky), Škoda Transportation (prodej licence na výrobu tramvají), Inekon (výroba tramvají), Varimatik (výroba nízkoemisních kotlů) a další.
Průmyslová produkce i maloobchodní tržby nad očekáváním analytiků
Další údaje, které v pondělí zveřejnili čínští statistici ale vzbuzují více optimismu. Čínská průmyslová produkce se v červnu meziročně zvýšila o 6,3 procenta a maloobchodní tržby stouply dokonce o 9,8 procenta. Oba údaje překonaly očekávání analytiků, které oslovila agentura Reuters.
Růst čínské ekonomiky v prvním pololetí o 6,3 procenta byl „těžce vydřený“ a položil dobrý základ pro dosažení celoročního růstového cíle mezi šesti a 6,5 procenta, řekl v pondělí mluvčí tamějšího statistického úřadu. Mao Šen-jung dodal, že nedávná vládní opatření na podporu ekonomiky přinesou výsledky ve druhé polovině roku.
Peking počátkem roku oznámil plány na podporu spotřeby a snížil daně v přepočtu o miliardy dolarů. Snaží se také zvyšovat objem likvidity na trhu tak, že bankám povoluje držet menší hotovost v povinných rezervách.
Kovanda uvedl, že k současné obchodní válce Pekingu s Washingtonem dochází v nelehké situaci čínského hospodářství. Již delší dobu totiž probíhá zásadní transformace poměrně značně zadlužené čínské ekonomiky z hospodářství zaměřeného primárně na vývoz na hospodářství založené mnohem více na spotřebě domácího obyvatelstva.
„Tato transformace, stejně jako značný dluh čínské ekonomiky jako celku (součet dluhu vlády, podniků a domácností), dosahující v souhrnu zhruba 300 procent hrubého domácího produktu země, by čínskou ekonomiku tak jako tak zpomalovaly, i kdyby žádné obchodní válce nečelila,“ zdůraznil hlavní ekonom společnosti Czech Fund.
Nová čísla podle něho zvyšují tlak na čínské úřady, aby provedly dodatečná stimulační opatření jak v oblasti rozpočtové, tak měnověpolitické. Britský byznysový list Financial Times letos v květnu napsal, že Čína v loňském roce vyplatila firmám registrovaným na domácích burzách rekordní subvence, aby jim pomohla čelit zpomalování hospodářského růstu.
Trump spojuje zpomalení růstu Číny s americkými cly
Americký prezident Donald Trump spojil zpomalující růst Číny s americkými cly, které zavedl na dovážené čínské zboží. Podle něho mají cla významný efekt na firmy, které chtějí odejít z Číny do zemí bez těchto tarifů. Odcházejí tisíce firem, napsal. Domnívá se, že proto bude Čína chtít uzavřít dlouho vyjednávanou novou obchodní dohodu USA–Čína. Na Twitteru také uvedl, že Američané z těchto cel dostávají od Číňanů miliardy dolarů.
„Obchodní válka má na čínskou ekonomiku obrovský dopad a kvůli chybějícímu skutečnému pokroku v obchodních jednáních není konec na obzoru. Čínská ekonomika se dnu zřejmě ještě nepřiblížila,“ řekl agentuře Reuters analytik společnosti Oanda.
Třebaže se čínská vláda snaží všemožnými opatřeními podpořit domácí ekonomiku (snížení daní, nižší bankovní minimální rezervy), negativní vliv obchodních sporů bude i nadále brzdou čínského hospodářského růstu, uvedl analytik Raiffeisen Research Luboš Růžička. Dodal však, že podpis budoucí obchodní smlouvy se zatím zdá v nedohlednu.
Také hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček se domnívá, že bez ukončení obchodních válek se Spojenými státy bude růst čínské ekonomiky dál zpomalovat. A pravděpodobně tomu nezabrání ani různá vládní opatření Pekingu.
Kde jsou slabiny čínské ekonomiky
Podle analytika společnosti Capital Economics Juliana Evanse-Pritcharda se zdá, že za slabostí čínské ekonomiky stojí především stavebnictví a průmysl. Agentuře Reuters ekonom řekl, že jejich situace by se mohla ještě dále zhoršit.
Ekonom společnosti Hwabao Trust Nie Wen řekl agentuře, že čínský růst by mohl letos zpomalit v druhé části roku až k šesti procentům. To by znamenalo dolní část odhadu, který měl Peking pro letošní rok (6 až 6,5 procenta). Loni čínská ekonomika vzrostla v meziročním srovnání o 6,6 procenta, což bylo nejnižší tempo od roku 1990.
„Přestože čínská ekonomika zpomaluje, stále by v letošním roce měla růst dvakrát rychleji než ekonomika Spojených států, a dokonce čtyřikrát rychleji než ekonomika Evropské unie. Čína tak i nadále bude hospodářsky dohánět euroamerickou civilizaci,“ řekl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
