Průmyslová výroba v eurozóně v dubnu klesla proti předchozímu měsíci o 17,1 procenta, v celé EU pak činil propad 17,3 procenta, oznámil statistický úřad Eurostat. V obou případech je to nejvýraznější propad od začátku měření a mnohem hlubší pokles než za finanční krize let 2008 a 2009. Duben byl první celý měsíc, kdy evropská ekonomika z velké části stála kvůli opatřením proti šíření koronaviru.
Průmyslová výroba klesla ve všech státech, za které jsou data k dispozici. Největší meziměsíční propad, a to o 30,5 procenta, zaznamenalo Maďarsko. Za ním je s propadem o 27,7 procenta Rumunsko, třetí Slovensko registruje pokles výroby o 26,7 procenta. Pokles v České republice činil 23,4 procenta.
„V dubnu měla na průmyslovou výrobu zásadní vliv opatření, která proti šíření koronaviru široce zavedly členské státy,“ uvedl Eurostat. Propad za finanční krize z konce roku 2008 a začátku roku 2009 byl mnohem mírnější, pohyboval se jen od tří do čtyř procent.
V meziročním srovnání průmyslová výroba letos v dubnu v eurozóně klesla o 28 procent, v celé EU pak o 27,2 procenta. I toto je rekord a výraznější propad než za globální finanční krize před více než deseti lety. V dubnu 2009 výroba v eurozóně meziročně klesla o 21,3 procenta, v celé EU pak o 20,7 procenta. Meziroční propad výroby na Slovensku letos v dubnu činil 42 procent, v České republice 33,7 procenta.
Analytici považují propad průmyslové výroby za dno krize
Ekonomové v anketě agentury Reuters čekali propad proti březnu o 20 procent, v meziročním srovnání pak o 29,5 procenta.
„Považujeme to za dno v současné krizi. Průmyslová výroba je 73 procent pod únorovými hodnotami. Květen už by měl být ve znamení silného vzestupu, tempo zotavení v dalším období už je ale dost nejisté,“ řekl k dubnové statistice ekonom finančního ústavu Morgan Stanley Jacob Nell.
„Propad průmyslové výroby napříč Evropou se dal očekávat vzhledem k tomu, že téměř všechny země byly donuceny zavést ekonomicky drastická preventivní opatření proti šíření koronaviru,“ řekl analytik společnosti Deloitte David Marek. Z dat je podle něj patrné, že to nejvíce odnesl průmysl v zemích střední a východní Evropy. Namístě jsou podle něj obavy, že průmysl v celé Evropě bude chřadnout kvůli slabé poptávce ze strany firem i domácností. „Lokální hospodářská politika nezafungovala ve všech zemích ideálně,“ dodal.
Celkově průmyslová výroba v eurozóně i v celé EU v dubnu klesla na úroveň, kde byla naposledy v polovině 90. let.
Výroba zboží dlouhodobé spotřeby v dubnu v eurozóně proti předchozímu měsíci klesla o 28,9 procenta, produkce kapitálového zboží spadla o 26,6 procenta a výroba energií o 4,8 procenta. Za celou EU pokles výroby zboží dlouhodobé spotřeby proti březnu činil 27,8 procenta, výroba kapitálového zboží spadla o 27,3 procenta a produkce energií o pět procent.
