Průmyslová výroba v Česku po očištění o kalendářní vlivy zrychlila meziroční pokles na 33,7 procenta z 12,5 procenta v březnu. Propad byl ve všech odvětvích, nejvyšší byl u výroby aut. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Propad je podle dostupných údajů největší od roku 2001, odkdy ČSÚ vede srovnatelnou řadu. V březnu a v dubnu se kvůli opatřením vlády proti šíření nákazy a narušení výrobních řetězců zastavil chod řady firem. Podle analytiků český průmysl bude mít po zbytek roku slabý výkon, masivní dubnový propad by ale podle nich neměl být v dalších měsících překonán. V dubnu klesla i stavební produkce a ve schodku skončil i zahraniční obchod.
Průmyslová výroba v Česku v dubnu meziročně klesla o třetinu. Propadla se všechna odvětví
Události: Průmysl a koronavirus (zdroj: ČT24)
„Tuzemská průmyslová výroba tak zaznamenala v dubnu nejcitelnější meziroční propad v novodobé historii Česka a překonala doposud nejvýraznější meziroční pád ve výši 22 procent z února 2009, kdy kulminovala globální finanční krize,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Trh přitom čekal propad ve výši 25 procent.
Na druhou stranu historický propad není ale podle Seidlera překvapující, protože většina automobilek byla v průběhu celého dubna uzavřena, v polovině měsíce sice obnovila výrobu Hyundai, ale také ne na plnou kapacitu. „Propad výroby počtu automobilů v dubnu tak z meziročního pohledu činil dle dříve zveřejněných dat AutoSAP 89 procet, když se vyrobilo pouhých 14,5 tisíce automobilů, zatímco v průměru se jich měsíčně vyrábí v Česku kolem 120 tisíc,“ doplnil.
Vývoj průmyslové výroby
S ohledem na okolnosti není špatný dubnový výsledek tak velkým překvapením ani pro ekonoma Komerční banky Michala Brožku. „Také vzhledem k tomu, jak slabý byl průmysl v Polsku a Maďarsku, se čekalo velmi špatné číslo. Otázkou je spíše to, jak rychle bude průmyslová výroba oživovat s tím, jak se provozy začaly znovu rozjíždět,“ konstatuje.
Průmyslové provozy včetně výroby aut se v dubnu ale začaly už postupně otevírat a za květen by tak už měla být podle analytiků lepší čísla. „Řada podniků se snaží navázat na předchozí fungování, ale ne vždy to bude možné. Na meziměsíční bázi bychom ale v květnu měli vidět zlepšení. Hlavní brzdou je omezená zahraniční poptávka. Za celý letošek čekáme pokles průmyslu o 14 procent a jeho návrat na předpandemickou úroveň čekáme v roce 2022,“ dodává Brožka.
Velmi slabé však nebyly podle analytika ČSOB Petra Dufka jen výsledky výroby, ale i statistiky nových zakázek, které se tentokrát snížily o 42 procent, zejména kvůli zmíněnému automobilovému průmyslu.
„Je otázkou, zda jde jen o krátkodobý výpadek, tedy o nabídkový šok, nebo jde o začátek trendu, který už brzy ovlivní i poptávkový šok. Vzhledem k tomu, že o dalším propadu lze jen spekulovat, budou další přicházející zprávy z průmyslu pod dohledem. Zatím se dá říct, že naděje vkládané do německého šrotovného se nenaplnily, protože tato podpora směřuje pouze na elektromobily a plug-in hybridy, tedy naprosto okrajovou část trhu. Jedinou nepřímou podporou pro tuzemské výrobce etablované na německém trhu zůstává avizované snížení DPH,“ doplnil Dufek.
Odstávky se navíc projevily i ve mzdách zaměstnanců. „Takže jestliže ještě minulý týden zveřejněná čísla o průměrných mzdách vyznívala pro průmysl relativně pozitivně, dubnové výsledky jsou už diametrálně jiné. Průměrná mzda v největším tuzemském odvětví totiž v posledním měsíci poklesla o 5,6 procenta, navíc se ve firmách zrychlilo i tempo propouštění,“ dodal Dufek.
Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč připomíná, že pokles aktivity v průmyslu bude mít dopad i na zaměstnanost. „Ta v průmyslu samotném dubnu meziročně klesla o 3,2 procenta a do několika dalších měsíců lze čekat, že se pokles počtu zaměstnanců bude ještě dále zrychlovat,“ uvedl.
Pro celý letošní rok zatím pracuje s předpokladem poklesu průmyslové výroby okolo osmi procent. „Nejistota je ale výrazná a snadno si lze bohužel představit i výraznější pokles,“ dodal Jáč.
Navíc i aktuálně zveřejněná data z průmyslové výroby v Německu za duben ukazují na meziroční rekordní propad v meziročním srovnání o 25,3 procenta, což je nejvíce od znovusjednocení země, respektive od ledna 1991, kdy se tyto údaje za celou zemi začaly znovu sledovat, jak oznámil tamní spolkový statistický úřad. Výroba automobilů se v Německu propadla o 74,6 procenta.
Podle Seidlera je v celkovém kontextu patrné, že na automobilový sektor současná krize citelně dopadne, protože firmy i domácnosti budou v době nejistoty pořízení automobilů spíše odkládat.
Stavebnictví může zbrzdit očekávaný propad ekonomiky, míní analytici
Zatímco dubnová průmyslová výroba se propadla více než o třetinu, stavební produkce se po březnovém poklesu o 0,3 procenta meziročně snížila o 4,6 procenta. Dopad epidemie koronaviru se negativně odrazil zejména v pozemním stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů.
Naopak inženýrské stavitelství, do kterého patří z velké části dopravní infrastruktura, v dubnu rostlo, a to ještě výraznějším tempem než v předchozím měsíci, informoval Český statistický úřad.
„Stavebnictví má velkou šanci udržet se v pozitivním módu, ovšem stále jen za předpokladu, že se podaří udržet vysokou investiční aktivitu veřejného sektoru. Ten soukromý totiž bude své investice nejspíše krátit, jak se už ukázalo na vývoji prvního kvartálu,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.
Výroba v pozemním stavitelství se totiž oproti loňskému dubnu snížila o 10,5 procenta. V březnu podle revidovaných údajů klesla o tři procenta. Produkce v inženýrském stavitelství byla v dubnu meziročně vyšší o 13,5 procenta, v březnu byl její růst 10,5 procenta. V únoru se zvýšila zhruba o pětinu.
„V dubnu zmírnilo celkový pokles stavební produkce inženýrské stavitelství, které zaznamenalo dvouciferný růst. Pozemní stavby byly nouzovým stavem více poznamenány a jejich produkce klesla o desetinu. Bytová výstavba byla současnou situací zasažena ve fázi dokončování, počet zahájených bytů meziročně vzrostl,“ doplnila vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.
Stavební úřady v dubnu vydaly 7012 stavebních povolení, meziročně o 4,9 procenta méně. Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 34,6 miliardy korun, což znamenalo pokles o 0,6 procenta.
Na druhou stranu co se týká Prahy, jak konstatuje výkonná ředitelka společnosti Central Group Michaela Tomášková, za leden až duben stavební úřady v hlavním městě povolily 1 845 bytů v bytových domech, což je vzhledem k omezením v důsledku nouzového stavu poměrně překvapivý výsledek. V porovnání s loňským rokem je to o 366 bytů více.
„Tímto tempem by se v Praze za rok povolilo kolem 5,5 tisíce bytů. V metropoli je ale kvůli deficitu z předchozích let stále potřeba ročně povolit kolem deseti tisíc jednotek,“ uvedla.
A připomněla, že z nových bytů stát získává ročně miliardy korun na DPH. Rychlejší výstavba by tak mohla podle ní koronavirem poškozené ekonomice pomoci. „Zatímco před pandemií byl deficit letošního rozpočtu plánovaný na 40 miliard, teď ministerstvo financí mluví až o 500 miliardách a se zvýšeným schodkem počítá i na příští rok,“ dodává.
V dalších měsících pravděpodobně už dojde podle ekonoma Komerční banky Martina Gürtlera ke zlepšení, to však může být částečně zbrzděno tím, že v dubnu bylo vydáno o 4,9 procenta stavebních povolení méně.
„V prvním čtvrtletí si stavebnictví vedlo dobře, když podle dat z minulého týdne dokázalo jako jediné vykázat růst přidané hodnoty. Dubnový pokles tak může být opravdu dán jen restriktivními vládními opatřeními, která zamezila kontaktu mezi lidmi, a může tak být pouze jednorázovou záležitostí,“ uvedl.
Připomíná však zároveň, že omezujícím faktorem dalšího vývoje ve stavebnictví pravděpodobně bude nedostatek pracovníků ze zahraničí.
„Důležité bude také to, zdali budou pokračovat investice vládního sektoru, jejichž nemalou část tvoří i investice místních samospráv. Ty však podle posledních informací budou hospodařit s omezenými rozpočty a je tak otázkou, zdali na investice zbydou finanční prostředky,“ dodal Gürtler.
Podle analytika Czech Found Lukáše Kovandy by tak podnikatelům ve stavebnictví nebo developerům mohlo pomoci to, že snáze najdou vhodnou českou pracovní sílu, často půjde o lidi propuštěné v průmyslu.
„Tito pracovníci by mohli do značné míry nahradit výpadek způsobený odlivem pracovníků zahraničních, například Ukrajinců. To umožní podnikatelům ve stavebnictví udržet mzdové náklady pohodlně na uzdě a být konkurenceschopní. To zase umožní, aby stavebnictví snáze přežilo citelný útlum ekonomiky, ba recesi, které Česko nyní čekají,“ dodal Kovanda.
Zahraniční obchod v dubnu skončil ve schodku 26,9 miliardy korun
Do hlubokého deficitu v dubnu ve výši 26,9 miliardy korun poslaly zahraniční obchod především automobily. „Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku to představuje zhoršení o 43 miliard. Hlavním důvodem bylo výrazné zhoršení salda motorových vozidel, které meziročně propadlo o 36 miliard,“ konstatuje ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.
U motorových vozů klesl vývoz o 69,8 miliardy a dovoz o 34,1 miliardy, kladné saldo obchodování s auty se tak v dubnu meziročně propadlo o 35,7 miliardy korun, uvedl ČSÚ.
Z jeho dat plyne, že obchodní bilance byla vůbec nejnižší od vstupu země do Evropské unie.„Výrazné meziroční poklesy v obchodování jsme zaznamenali se všemi zeměmi, především s Německem, naopak Čína byla jedinou zemí s mírným nárůstem dovozu. Obchodní bilance se zeměmi EU však zůstala i přes výrazný propad nadále kladná,“ uvedla k dubnovým výsledkům zahraničního obchodu ČR ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová.
Ekonom UniCredit Bank Jiří Pour upozornil, že bilance se kromě Španělska a Německa výrazně zhoršila také s Francií. Naopak se zlepšila s Ruskem, Japonskem a Polskem. „Propad obchodní bilance se negativně projeví v hrubém domácím produktu za druhý kvartál. Propad ekonomik je ostřejší než v poslední krizi 2008, což je dáno povahou externího šoku v podobě covid-19. V dalších měsících se bude situace díky postupnému uvolňování restriktivních opatření zlepšovat, avšak velkou neznámou je hrozící návrat pandemie na podzim,“ dodal.
Vývoz zboží v dubnu meziročně klesl o 40 procent na 191,4 miliardy korun a dovoz o 27 procent na 218,3 miliardy.
Horší bilanci vykázal také obchod s počítači, elektronickými a optickými přístroji, a to o 4,7 miliardy korun. O 4,6 miliardy korun se pak zhoršil výsledek obchodování s elektrickými zařízeními. Nedařilo se ani obchodu s pryžovými a plastovými výrobky, textilem, stroji, ostatními dopravními prostředky, jako jsou lodě, lokomotivy nebo letadla, a základními farmaceutickými výrobky.
Naopak kladně se na výsledku zahraničního obchodu Česka podepsal o 6,5 miliardy korun menší deficit obchodu s ropou a zemním plynem, důvodem byl pokles jejich cen na světových trzích a nižší dovezené množství. O 4,7 miliardy se zmenšil i schodek obchodování se základními kovy a o 1,8 miliardy s chemickým látkami.
Bilance zahraničního obchodu se státy Evropské unie tak skončila v dubnu přebytkem 23,2 miliardy korun, meziročně byl tak o 34 miliard nižší. Schodek obchodu se státy mimo Unii se prohloubil o 9,5 miliardy na 48,9 miliardy korun.
Dubnový zahraniční obchod naplno podle analytika Raiffeisenbank Luboše Růžičky pocítil přísná karanténní opatření, která umožňovala na hraničních přechodech jen velmi omezený provoz. Oproti březnu byla pak restriktivní opatření v platnosti po celý duben, takže došlo ještě k výraznějšímu ovlivnění statistik.
„Už náš poslední odhad indexu exportu naznačil propad na úrovni třiceti procent, skutečnost však byla ještě o zhruba deset procentních bodů horší. S tím, jak se během května postupně rozbíhala ekonomická aktivita a uvolňovala se omezení na hranicích, bude se zvedat i zahraniční obchod. Druhá polovina roku by už měla být z hlediska objemu exportů i importů daleko příznivější, nicméně vše bude záležet na tom, jak rychle se zotaví zahraniční poptávka,“ uvedl Růžička.
„Celkově očekáváme, že výsledek zahraničního obchodu za rok 2020 bude podstatně horší oproti loňsku. Propad exportu dosáhne nejspíš téměř dvaceti procent a bilanci tak udrží v kladných hodnotách současné výrazné snížení importů. Pod dojmem posledního vývoje, zejména výrazně deficitního dubnového salda, budeme nuceni náš původní odhad, který počítal s přebytkem na úrovni 95 miliard korun, přehodnotit směrem dolů,“ dodal.
Analytika Petr Bartoň z Natlandu také připomněl, že v době nejistoty lidé odkládají velké investice jako je nákup automobilů a tento trend může podle něj přetrvat.
„S tím, jak lidé během karantén mnohem méně jezdí, tak se i mnohem méně opotřebovávají automobily. Vzhledem k důležitosti automobilů v našem vývozu je proto možné, že měsíční záporná salda budou do budoucna mnohem častější než jen v prosinci, jak tomu bývalo v minulých letech kvůli dovozům na vánoční trhy. Je možné, že se z exportní ekonomiky staneme dovozní ekonomikou i v celoročním úhrnu,“ upozornil.