Důvěra v českou ekonomiku zaznamenala v dubnu největší pokles od začátku sledování Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Klesla o 19,6 bodu na 74,8 bodu. Pod osmdesátibodovou hranici spadl indikátor důvěry naposledy v březnu 2009, tedy v době vrcholící finanční krize. Důvěra v dubnu rekordně poklesla mezi podnikateli i spotřebiteli. Důvodem je strach z pandemie koronaviru, uvedli statistici. Dubnový rekordní propad důvěry není podle analytiků neočekávaný, v květnu by se ale mohla čísla už díky uvolňování opatření zlepšovat.
Důvěra v českou ekonomiku v dubnu rekordně klesla, firmy bojují s nízkou poptávkou
„Konjunkturální průzkumy potvrzují, že ekonomika zažívá v souvislosti s pandemií koronaviru a následnými opatřeními naprosto bezprecedentní šok a důvěra podnikatelů i spotřebitelů atakuje historicky nejnižší hodnoty. Bohužel, ani očekávání pro nejbližší měsíce nejsou příliš optimistická,“ uvedl předseda ČSÚ Marek Rojíček.
Důvěra mezi podnikateli klesla o 19,3 bodu na hodnotu 73,8 bodu, snížila se ve všech odvětvích. Ve službách je na úrovni 70,5 bodu, což je nejníže od počátku sledování. V průmyslu byla naposledy nižší v březnu 2009. Důvěru v ekonomiku ČSÚ sleduje od roku 1993, začínal ale s jinou metodikou, než kterou používá teď.
„Podnikatelé čelí obrovskému poklesu poptávky a ani z odpovědí na očekávaný vývoj v příštích třech měsících nevyplývá, že by se mohla v krátkodobém horizontu vrátit na úroveň před zavedením mimořádných opatření,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.
Meziměsíční změna důvěry
Například mezi podnikateli v průmyslu zhruba 45 procent dotázaných uvedlo, že hlavní překážkou růstu je nedostatečná poptávka. Ve stavebnictví si více než třetina podnikatelů stěžovala na nedostatek zaměstnanců, zhruba pětina pak na nízkou poptávku. Asi třetina podnikatelů ve službách uvedla jako největší bariéru růstu skupinu blíže nespecifikovaných překážek, podle komentářů se jednalo ve většině případů o mimořádná opatření v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu.
„Tak razantní pokles důvěry, k jakému došlo v dubnu, tu ještě nebyl. Nejenže byl extrémně prudký, ale současně se některé ukazatele důvěry dostaly na nejnižší úroveň od roku 2003. To se týká obchodu a služeb, které tak dostaly důvěru celého podnikatelského sektoru níže než třeba v době finanční krize po pádu banky Lehman Brothers. V průmyslu, který minima neatakoval, je vidět, že na něj restrikce v dubnu nedopadaly tak tvrdě jako na služby,“ konstatuje analytik ČSOB Petr Dufek.
V každém případě jsou podle něho čekávání firem v tomto odvětví pro další měsíce velmi pesimistická co do výroby i zaměstnanosti a hlavním problémem je zmíněná nedostatečná poptávka. „A to je problém, s nímž se průmyslové podniky budou potýkat i po ukončení všech domácích restrikcí. Velká část výroby jde totiž na export a vzhledem ke stavu ekonomik zemí západní Evropy není vůbec jisté, že se vše rychle vrátí do dřívějších kolejí,“ dodává Dufek.
Zatímco v průmyslu je hlavním problémem poptávka, ve stavebnictví jsou to nedostatkoví zaměstnanci. Toto odvětví závislé na zahraničních pracovnících se po uzavření hranic a dalších omezeních dostalo podle Dufka pod tlak, kdy sice práci má, ale nemá ji kdo vykonávat.
Ekonom Dufek míní, že část problémů, které srážejí náladu podnikatelského sektoru, odezní s tím, jak postupně zmizí restrikce, nicméně se objeví problémy jiné. Tím hlavním bude návrat domácích i zahraničních zákazníků.
„Je velmi nejisté, že v době recese bude chuť nakupovat třeba auta nebo nábytek tak silná jako dříve nebo že se firmy zase pustí do investic včetně obnovy vozového parku. Příkladem budiž třeba očekávaná recese ve Švédsku, které se dramatickému propadu nevyhne ani bez zásadních restrikcí a které je stejně jako my malou otevřenou ekonomikou,“ dodává Dufek.
Důvěra v průmysl
Lidé mají strach o práci
Pesimismus zavládl i u spotřebitelů. „I když v době minulé recese měli náladu ještě horší. V každém případě je tu strach z nezaměstnanosti, ze zhoršení vlastní finanční situace a nakonec i obavy o ekonomiku. To není rozhodně kombinace, která by lidi motivovala nakupovat. Takže ani po otevření těch největších obchodů je nepravděpodobné, že by se spotřebitelská poptávka vrátila na dřívější úroveň ještě v letošním roce,“ říká Dufek.
Mezi spotřebiteli se důvěra snížila o 20,4 bodu na 80,1 bodu. Spotřebitelé tak ekonomickou situaci a její výhled hodnotili nejhůře od ledna 2013. „Mezi spotřebiteli rezonovaly ze všeho nejvíce obavy ze zvýšení nezaměstnanosti, výrazně se však zvýšily i obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace a jejich vlastní finanční situace,“ potvrzuje Obst.
Sběr dat za podnikatelskou část konjunkturálních průzkumů se konal v období od 1. do 17. dubna, za spotřebitelskou část od 1. do 16. dubna. „Vnímání aktuálního stavu a očekávání ze strany podnikatelů a spotřebitelů tak již v publikovaných datech v plné míře reflektují přijímaná opatření proti šíření koronaviru,“ uvedl ČSÚ.
Důvěra spotřebitelů
„Stále je však potřeba mít na paměti, že uvedené indikátory důvěry jsou konstruovány tak, že srovnávají situaci s předchozím měsícem a vyjadřují, jaká část respondentů ji vnímá jako lepší, stejnou či horší. Vzhledem k dalšímu rozšíření restriktivních opatření v dubnu je tak nasnadě, že velká část respondentů hodnotila dubnový vývoj jako horší. Samotné indikátory nám však neříkají příliš o hloubce ekonomického propadu,“ komentuje čísla hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
V květnu by mohlo být lépe, míní analytici
Skokový propad důvěry v posledních dvou měsících je podle ekonoma Seidlera logický z podstaty současné koronakrize, která ekonomiku zasáhla plošně a velmi rychle, zatímco v průběhu tradičních krizí se situace zhoršuje více postupně. „Právě z toho důvodu musí uvedené indikátory klesat podstatně intenzivněji než v průběhu minulých krizí. Je však pravděpodobné, že se indikátory skokově zlepší, až se situace začne navracet k normálu,“ připomíná.
Podle něho tak velmi pravděpodobně už květnové indikátory budou opět vyznívat pozitivněji, protože řada zemí restriktivní opatření začala uvolňovat. „To platí i pro tuzemskou ekonomiku, která by měla po čtvrtečním rozhodnutí vlády většinu restriktivních opatření rozvolnit do 25. května, namísto očekávaného 8. června. Nyní aktuální propad indikátorů důvěry tak vlastně není neočekávaný a nepřináší o vývoji tuzemské ekonomiky příliš nových informací,“ dodává Seidler.
Podle ekonoma Komerční banky (KB) Michala Brožky je pravděpodobné, i když ne jisté, že ekonomická důvěra v tuto chvíli dosáhla svého dna. „Opatření proti šíření epidemie se uvolňují a aktivita se zvyšuje. S poklesem strachu mezi lidmi by se měly zlepšovat i indikátory důvěry v ekonomiku. To by znamenalo obrat k růstu, ale z extrémně nízkých úrovní,“ míní.
Dodává ale, že zveřejněné indikátory nemají na obchodování s korunou vliv. „Peněžní trh nadále započítává, že ČNB bude snižovat úrokové sazby k nula procentům. My počítáme na příštím zasedání se snížením klíčové sazby ČNB o 50bp na 0,5 procenta,“ uvedl Brožka.