Paliva v týdnu zdražila zhruba o dvacet haléřů, nafta je letos poprvé nad 38 korunami

Ceny pohonných hmot v Česku od minulého týdne opět vzrostly. Nejprodávanější benzin Natural 95 zdražil o 22 haléřů na průměrných 39,75 korun za litr. Za litr nafty řidiči zaplatí v průměru 38,04 korun, což je o 25 haléřů více než minulou středu. Cena dieselu se nad 38 korun dostala poprvé od poloviny loňského prosince. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Paliva postupně zdražují zhruba od konce letošního května. Podle analytiků budou ceny paliv v příštím týdnu nejspíš dál mírně růst, v dlouhodobém horizontu by však mohly spíše klesat.

Zdražování nafty urychlilo, když se od začátku srpna spotřební daň z nafty zvedla o 1,50 koruny na litr. Její cena od té doby vzrostla o více než čtyři koruny.

Na začátku měsíce stál litr podle dat CCS v průměru 33,95 koruny. Spotřební daň na naftu se od srpna vrátila na úroveň platnou do loňského června, kdy vláda prosadila její snížení kvůli tehdejším vysokým cenám, aby hlavně ulevila dopravcům. 

Podle ředitele společnosti 4Trans Jaroslava Tona je zdražení nafty nad 38 korun za litr problémem právě pro firmy podnikající v dopravě, pro které jsou pohonné hmoty jedny z hlavních nákladových položek.

Navzdory dlouhému růstu cen jsou však pohonné hmoty v Česku stále levnější než loni ve stejnou dobu, kdy stoupaly po začátku ruského útoku na Ukrajinu. Benzin je o 76 haléřů na litru levnější než před rokem, za litr nafty tehdy motoristé platili o téměř sedm korun více.

Za zdražováním z posledních týdnů stojí podle analytika Purple Trading Petra Lajska zejména růst cen na burze v Rotterdamu, kde například nafta zdražila za poslední měsíc o pět procent. Dalším negativním faktorem byla oslabující česká koruna, která prodražuje import pohonných hmot a ropy. Vliv má podle Lajska v neposlední řadě také ropa, která zareagovala na oživení čínského kapitálového trhu a trh navíc vyhlíží další prodloužení dobrovolných produkčních škrtů Saúdské Arábie i Ruska.

V následujících dnech budou podle analytiků ceny pohonných hmot nejspíš dál růst. „Průměrná cena za litr benzinu se posune nad hranici 40 korun, u nafty očekáváme úroveň kolem 38,50 korun za litr,“ řekl analytik XTB Jiří Tyleček. Upozornil na možný další růst cen ropy kvůli očekávanému hurikánu v USA.

Mírný růst a poté pokles

Pro dlouhodobější cenový výhled však bude podle Tylečka klíčová situace průmyslu v Číně, kde data ukazují na konec tamního ekonomického boomu, což by mohlo ceny ropy snížit. „U benzinu tak můžeme očekávat stagnaci ceny a postupné zlevňování. Ceny by měly začít postupně padat i u nafty, i když zde bude trend o něco pomalejší,“ podotkl Tyleček.

Ton upozornil, že v minulém týdnu cena nafty na burze v Rotterdamu zůstala stabilní a drží se na úrovni z přelomu července a srpna. „Z aktuálních údajů nevyplývá důvod pro dlouhodobý růst cen pohonných hmot, ať už u benzínu či nafty,“ uvedl. Růst cen je tak podle něj na konci. „V nadcházejících měsících je možné očekávat pokles cen pohonných hmot až o jednu korunu, a to jak u benzínu, tak u nafty ve srovnání s aktuálním stavem,“ dodal.

Nejlevnější paliva nyní natankují řidiči v Jihočeském kraji, kde je litr benzinu v průměru za 39,30 koruny. Naftu tam prodávají průměrně za 37,55 koruny za litr. Naopak nejdražší jsou dlouhodobě čerpací stanice v Praze. Litr benzinu stojí v hlavním městě průměrně 40,88 koruny, litr nafty pak 39,29 koruny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 23 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánovčera v 22:26

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
včera v 20:03

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...