Paliva v týdnu zdražila zhruba o dvacet haléřů, nafta je letos poprvé nad 38 korunami

Ceny pohonných hmot v Česku od minulého týdne opět vzrostly. Nejprodávanější benzin Natural 95 zdražil o 22 haléřů na průměrných 39,75 korun za litr. Za litr nafty řidiči zaplatí v průměru 38,04 korun, což je o 25 haléřů více než minulou středu. Cena dieselu se nad 38 korun dostala poprvé od poloviny loňského prosince. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Paliva postupně zdražují zhruba od konce letošního května. Podle analytiků budou ceny paliv v příštím týdnu nejspíš dál mírně růst, v dlouhodobém horizontu by však mohly spíše klesat.

Zdražování nafty urychlilo, když se od začátku srpna spotřební daň z nafty zvedla o 1,50 koruny na litr. Její cena od té doby vzrostla o více než čtyři koruny.

Na začátku měsíce stál litr podle dat CCS v průměru 33,95 koruny. Spotřební daň na naftu se od srpna vrátila na úroveň platnou do loňského června, kdy vláda prosadila její snížení kvůli tehdejším vysokým cenám, aby hlavně ulevila dopravcům. 

Podle ředitele společnosti 4Trans Jaroslava Tona je zdražení nafty nad 38 korun za litr problémem právě pro firmy podnikající v dopravě, pro které jsou pohonné hmoty jedny z hlavních nákladových položek.

Navzdory dlouhému růstu cen jsou však pohonné hmoty v Česku stále levnější než loni ve stejnou dobu, kdy stoupaly po začátku ruského útoku na Ukrajinu. Benzin je o 76 haléřů na litru levnější než před rokem, za litr nafty tehdy motoristé platili o téměř sedm korun více.

Za zdražováním z posledních týdnů stojí podle analytika Purple Trading Petra Lajska zejména růst cen na burze v Rotterdamu, kde například nafta zdražila za poslední měsíc o pět procent. Dalším negativním faktorem byla oslabující česká koruna, která prodražuje import pohonných hmot a ropy. Vliv má podle Lajska v neposlední řadě také ropa, která zareagovala na oživení čínského kapitálového trhu a trh navíc vyhlíží další prodloužení dobrovolných produkčních škrtů Saúdské Arábie i Ruska.

V následujících dnech budou podle analytiků ceny pohonných hmot nejspíš dál růst. „Průměrná cena za litr benzinu se posune nad hranici 40 korun, u nafty očekáváme úroveň kolem 38,50 korun za litr,“ řekl analytik XTB Jiří Tyleček. Upozornil na možný další růst cen ropy kvůli očekávanému hurikánu v USA.

Mírný růst a poté pokles

Pro dlouhodobější cenový výhled však bude podle Tylečka klíčová situace průmyslu v Číně, kde data ukazují na konec tamního ekonomického boomu, což by mohlo ceny ropy snížit. „U benzinu tak můžeme očekávat stagnaci ceny a postupné zlevňování. Ceny by měly začít postupně padat i u nafty, i když zde bude trend o něco pomalejší,“ podotkl Tyleček.

Ton upozornil, že v minulém týdnu cena nafty na burze v Rotterdamu zůstala stabilní a drží se na úrovni z přelomu července a srpna. „Z aktuálních údajů nevyplývá důvod pro dlouhodobý růst cen pohonných hmot, ať už u benzínu či nafty,“ uvedl. Růst cen je tak podle něj na konci. „V nadcházejících měsících je možné očekávat pokles cen pohonných hmot až o jednu korunu, a to jak u benzínu, tak u nafty ve srovnání s aktuálním stavem,“ dodal.

Nejlevnější paliva nyní natankují řidiči v Jihočeském kraji, kde je litr benzinu v průměru za 39,30 koruny. Naftu tam prodávají průměrně za 37,55 koruny za litr. Naopak nejdražší jsou dlouhodobě čerpací stanice v Praze. Litr benzinu stojí v hlavním městě průměrně 40,88 koruny, litr nafty pak 39,29 koruny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 1 hhodinou

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 16 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánovčera v 21:00

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...