Sněmovna ve středu schválila vrácení daně z nafty na úroveň před loňskou úlevou v souvislosti s extrémně vysokými cenami pohonných hmot. Poslanci rovněž schválili další novely, mezi nimi například tu, podle níž bude vláda moci zvyšovat základní jmění státních podniků, pokud si takový krok vyžádají bezpečnostní zájmy státu nebo zajištění důležitých veřejných potřeb.
Poslanci podpořili návrat spotřební daně z nafty do původní výše. Schválili rovněž novelu o státním podniku
Spotřební daň z nafty se podle návrhu zvýší o 1,50 koruny na litr, tedy na původní úroveň, která platila do loňského června. Tehdy se pohybovaly ceny za litr kolem padesáti korun a vláda si od snížení spotřebních daní slibovala mimo jiné úlevu pro dopravce. Cena nafty může nyní podle odhadů vzrůst asi o 1,80 koruny za litr.
Původně měla nynější sazba platit do konce roku, ale ceny mezitím klesly na běžnou úroveň, kabinet proto ukončil úlevu předčasně. Podle ministerstva financí stát přišel za každý měsíc snížené sazby zhruba o 800 milionů korun.
„Hlavním důvodem dřívějšího návratu k původní sazbě daně je výrazný pokles ceny motorové nafty pro řidiče v České republice, která byla v dubnu jednou z nejnižších v celé Evropské unii. V kontextu hledání úsporných opatření v rámci konsolidačního balíčku tímto krokem o jednotky miliard vylepšíme hospodaření státního rozpočtu už letos,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Zvýšení sazby daně má vstoupit v účinnost k prvnímu dni prvního měsíce po vyhlášení ve sbírce. Novelu zákona o spotřebních daních nyní dostane k projednání Senát, který na to má třicet dní. Poté ji dostane k podpisu prezident, který má lhůtu patnáct dnů.
Pro návrat daně na původní úroveň hlasovali koaliční poslanci, opozice byla proti. Opozice už dříve zablokovala možnost schválit návrh ve zrychleném režimu už v prvním čtení. Místo toho absolvovala novela všechna tři sněmovní čtení.
Vláda tvrdí, že i kdyby prodejci promítli plně do ceny navýšenou sazbu daně, bude cena nafty v tuzemsku stále nižší nebo porovnatelná ve srovnání s okolními státy. „Stav zvýšených cen motorové nafty se ovšem razantně změnil v první polovině roku 2023, kdy ceny této komodity pro konečného spotřebitele v České republice výrazně poklesly tak, že jsou v měsíci dubnu 2023 jedny z nejnižších v Evropské unii,“ stojí v důvodové zprávě. Větší část peněz z daně získá státní rozpočet a zhruba desetinu obdrží Státní fond dopravní infrastruktury.
Kritika opozice
Návrat sazby na dřívější úroveň kritizovala opozice. „Znovuzavedení plné výše spotřební daně na naftu je jasným důkazem toho, že jakékoli sliby této vlády nelze brát vážně,“ prohlásila předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Navrhovala, aby zvýšení daně platilo až od příštího roku a do konce roku zůstala sazba snížená, jak s tím počítá dosud platný zákon. Sněmovní většina to ale neschválila. Schillerová argumentovala mimo jiné principem předvídatelnosti a očekáváním podnikatelů.
Neuspěl ani její stranický kolega a stínový ministr dopravy ANO Martin Kolovratník, který navrhoval zvýšit daň o padesát haléřů. Neuspěli ani poslanci opozičního hnutí SPD Jan Hrnčíř a Karel Sládeček, kteří navrhovali zvýšit daň proti nynějšímu stavu pouze o pět haléřů na litr. Ministr financí s jejich návrhy nesouhlasil a nepodpořil je ani rozpočtový výbor.
Novela zákona o státních podnicích
Úpravu zákona o státních podnicích, která umožňuje navyšování jmění, kabinet předložil i s ohledem na situaci ztrátové České pošty, kterou po zrušení skoro desetiny poboček a propouštění čeká celková reorganizace.
Novela podle schváleného pozměňovacího návrhu ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) zmírní změny rozpočtových pravidel účinných teprve od července. Tyto změny stanovily mimo jiné to, že účty podřízené státní pokladně budou muset mít nově také státní podniky a národní podnik Budějovický Budvar.
Účty by musely do devíti měsíců převést do České národní banky, jinde by si je mohly založit jen po souhlasu ministerstva financí. Podle Jurečky by to zasáhlo do majetku státních podniků ve stovkách milionů korun a přineslo také provozní potíže. „Navrhuje se proto nerušit všechny dosavadní účty státních podniků najednou, ale v odůvodněných případech umožnit jejich zachování,“ uvedl ministr ve zdůvodnění své úpravy, která také stanoví, že národní podnik se za státní podnik nepovažuje.
Za znepokojivou označila Jurečkovu úpravu předsedkyně poslanců opozičního hnutí ANO Alena Schillerová. „Proč jsme vybudovali státní pokladnu za sedm miliard? Abychom měli přehled o cash flow zejména státních podniků,“ uvedla. Jurečka a také nový ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) ale poukazovali na to, že centrální banka nedokáže zajistit některé služby, jako jsou prioritní platby, bankovní terminály k účtům a termínované vklady.
Státních podniků v Česku v současnosti existuje šest desítek. Zákon nyní neumožňuje navyšování jejich základního jmění podobným způsobem, jako je to možné u akciových společností, tedy novým vkladem vlastníků nebo vydáním nových akcií. Podle novely bude možné základní jmění státního podniku zvýšit rozšířením okruhu státního majetku, s nímž má státní podnik právo hospodařit. V praxi to podle důvodové zprávy bude zpravidla převedením peněz.
Ke zvýšení základního jmění státních podniků budou moci ministerstva přistoupit jen v případě naléhavých strategických, hospodářských, společenských, bezpečnostních nebo jiných zájmů státu a po souhlasu vlády. Důvodová zpráva také upozorňuje na to, že každé navýšení základního jmění bude podléhat schválení Evropské komise.
Úkoly zakladatele státního podniku bude moci podle schválené úpravy vládních Pirátů nově plnit více ministerstev, uspořádání jejich vztahů by zajišťovala smlouva. Změna umožní efektivnější využívání majetku svěřeného státním podnikům, zdůvodnila úpravu pirátská poslankyně Klára Kocmanová.
Opoziční hnutí ANO neprosadilo pozměňovací návrh, aby o navyšování jmění rozhodovalo místo vlády plénum dolní komory. „Proč by Poslanecká sněmovna neměla vědět, proč se základní jmění navyšuje, z jakého důvodu a především, kam ty finanční prostředky půjdou,“ tázala se poslankyně Jana Mračková Vildumetzová (ANO).
V souvislosti s transformací České pošty Mračková Vildumetzová opět kritizovala ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) za to, že s opozicí nekomunikuje. Zmínila, že ministr stále neřekl, kde chce dvě miliardy na navýšení základního jmění pošty vzít.
„Budeme hovořit dál s ministerstvem financí a budeme hledat cestu, jakým způsobem dvě miliardy korun do základního jmění České pošty přivést,“ řekl Rakušan. Na výzvy poslanců ANO, aby sněmovnu seznámil s transformačním plánem pošty, odpověděl, že dokument je dostupný ve vládní legislativní knihovně a k projednání ho dostane sněmovní správní výbor. Rakušan také zdůraznil, že novela není „lex pošta“.
Zákon o preventivní restrukturalizaci
Poslanci také schválili zákon o preventivní restrukturalizaci, který má pomoci podnikatelům v přechodných finančních potížích odvrátit úpadek. Principem preventivní restrukturalizace bude dohoda podnikatele s jeho klíčovými věřiteli při zachování provozu podniku. Preventivní restrukturalizací se bude rozumět postup směřující k předejití úpadku a zachování nebo obnově provozuschopnosti obchodního závodu.
Ozdravení má podnikatel dosáhnout zejména prostřednictvím vyjednávání s věřiteli nad restrukturalizačním plánem. Věřitele si vybere sám. Takzvaným nedotčeným věřitelům, které neosloví, třeba proto, že jejich pohledávky jsou relativně málo významné, však zůstanou zachována všechna jejich práva.
Preventivní restrukturalizaci zahájí podnikatel tím, že zašle výzvu vybraným věřitelům. Současně s tím jim zašle i takzvaný sanační projekt, aby o něm spolu jednali. Proti insolvenčnímu řízení bude možné zapojit do preventivní restrukturalizace jen vybrané klíčové věřitele, které podnikatel osloví. Pohledávky ostatních bude podnikatel výhledově řádně řešit ve lhůtách splatnosti. Rozdíl od insolvenčního řízení spočívá také v tom, že soud nebude informace o restrukturalizaci uveřejňovat, a to kvůli maximálnímu omezení dopadů negativní publicity.
Návrh nyní dostane k posouzení Senát, stejně jako navazující novelu insolvenčního zákona, kterou dolní parlamentní komora také schválila.
Nové podmínky pro pestré osivo
Sněmovna rovněž schválila nové podmínky pro takzvané pestré osivo. To bude možné snáze uvádět na trh. Nově by mělo stačit pouze to, že ho pěstitel oznámí příslušnému úřadu členského státu EU. Osivo a sadbu náležející k ekologickému heterogennímu materiálu je možné uvádět do oběhu od 1. ledna 2022 díky evropskému nařízení z roku 2018.
Na návrh zemědělského výboru sněmovna také částečně zúžila povinnost zemědělců evidovat elektronicky hnojiva a další látky a poskytovat tyto údaje úřadu. Zemědělský výbor navrhl posunout hranici, od níž musí zemědělci vést evidenci použitých hnojiv a dalších látek a posílat tyto informace úřadu. Současný zákon stanoví hranici 20 hektarů. Výbor navrhl kromě jiného, aby se od příštího února zvýšila na 200 hektarů, od ledna 2025 se sníží na 100 hektarů a od ledna 2026 se vrátí zpět na 20 hektarů. Zemědělci se však podle poslanců nestíhali do systému registrovat.
Zrušení monopolu Pojišťovny VZP na zdravotní pojištění cizinců
Poslanci také schválili novelu, která ruší monopol společnosti Pojišťovna VZP na zdravotní pojištění cizinců s dlouhodobým pobytem v Česku.
Zavedení pětiletého monopolu komerčního pojištění cizinců pro Pojišťovnu VZP, což je dceřiná společnost Všeobecné zdravotní pojišťovny, prosadila sněmovna v minulém volebním období. Proti se tehdy stavěla vedle horní komory také ministerstva vnitra a zdravotnictví, Česká asociace pojišťoven či Hospodářská komora. Po pěti letech by mohly podle platného zákona nabízet komerční zdravotní pojištění dceřiné společnosti jakékoli zdravotní pojišťovny.
Zastánci nynějšího stavu poukazovali na to, že bylo nutné vyřešit problém, že cizincům, kteří přijedou do Česka za prací, musí lékaři poskytnout zdravotní péči, aniž mají jistotu, že jim bude proplacena. Podle senátorů je monopol v rozporu s evropským právem.
Senátní návrh počítá se vznikem registru zdravotního pojištění cizinců, který by spravovala Česká kancelář pojistitelů. Registr by zahrnoval vybrané údaje o sjednaném komerčním zdravotním pojištění cizinců, přístup do něj by měla zdravotnická zařízení a v případě potřeby i policie. Novela má cizincům umožnit do tří měsíců vypovědět smlouvu s Pojišťovnou VZP a pojistit se u pojišťovny podle vlastního uvážení. Pojišťovny budou podle novely muset obnovit cestovní zdravotní pojištění pojištěnci, který o to projeví zájem. Má to zabránit situacím, že by nemocný cizinec zůstal na českém území nepojištěn.
V senátní novele také poslanci zvýšili až na 400 tisíc eur (9,6 milionu korun) limit plnění zdravotního pojištění pro cizince s dlouhodobým pobytem v Česku, který horní parlamentní komora doporučila pouze zdvojnásobit na nejméně 120 tisíc eur (zhruba 2,9 milionu korun). Změnu nyní posoudí senátoři.
Změny ve výborech
Kvůli nástupu Marka Výborného (KDU-ČSL) do čela ministerstva zemědělství provedla také sněmovna změny ve třech výborech a ústavní komisi. Člen vlády totiž nemůže být podle jednacího řádu členem sněmovního výboru ani komise.
V organizačním výboru vystřídal někdejšího předsedu poslanecké frakce KDU-ČSL Výborného jeho nástupce v této funkci Aleš Dufek. Dufek zamířil místo nového ministra zemědělství také do ústavní komise.
Ve školském výboru bude po Výborném působit Nina Nováková. Volné místo v ústavně-právním výboru středečním verdiktem dolní komory obsadil Michael Kohajda (oba KDU-ČSL).