OKD má 70 let. Místo oslav se blíží pohřeb

Těžební firma OKD má významné jubileum. 1. ledna uplyne 70 let od vzniku jejího předchůdce – národního podniku Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly. Dobrému zdraví se ale firma netěší. Naopak. Má vážné finanční problémy, chystá se zavřít dva doly a není vyloučeno, že skončí v konkurzu. Tisíce lidí se bojí o práci.

Národní podnik Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly vznikl 1. ledna 1946 sloučením dolů, koksoven, úpraven, statků a lesů, které stát sebral jejich vlastníkům. Na Ostravsku patřily doly rodu Rotschildů, na Karvinsku zejména rodině Larisch-Mönnichů.

V Ostravě se černé uhlí začalo těžit v sedmdesátých letech 18. století. Obrovský rozmach těžby i navazujícího průmyslu nastal ve třicátých letech 19. století, kdy se z Ostravy stalo velké průmyslové centrum. Na Karvinsku se uhelný průmysl začal rozvíjet na přelomu 18. a 19. století.

ROK 1990: Ve třinácti šachtách pracuje 100 tisíc lidí

Za socialismu patřila těžba na Ostravsku a Karvinsku k preferovanému průmyslu a stát verboval horníky do dolů po celé republice, stavy doplňovali za trest i muži, které režim označoval za nepřátele socialistického zřízení.

Ještě v roce 1990 fungovalo v revíru třináct šachet a doly zaměstnávaly přes sto tisíc lidí. Po pádu komunistické totality v roce 1989 vytvořila nová vláda státní podnik OKD, který v roce 1991 přetransformovala na akciovou společnost ve vlastnictví státu. Čtyřicet procent akcií prodala v devadesátých letech v kupónové privatizaci drobným investorům a investičním fondům.

Rok 2004: Vláda prodává zbytek OKD za 4 miliardy

Vláda sociální demokracie prodala OKD plně do soukromých rukou roku 2004. Podnikatelé Viktor Koláček a Petr Otava, kteří už předtím měli ve společnosti podíl, dostali zbývající šestačtyřicetiprocentní balík akcií za čtyři miliardy a sto milionů. Jejich společnost Karbon Invest vzápětí OKD prodala skupině RPG Industries v čele se Zdeňkem Bakalou, který majetek prostřednictvím společnosti New World Resources ovládá dodnes.

Zdeněk Bakala
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Privatizaci provázely od začátku podezření, že vláda dala soukromníkům těžební firmu příliš lacino. Koláček s Otavou byli podezřelí také z tunelování společnosti. Transakcemi se zabývala policie i soudy. Aktuálně řeší soud v Praze obžalobu na znalce Rudolfa Douchu a úředníky někdejšího Fondu národního majetku. Jsou podezřelí, že nesprávným oceněním společnosti, při kterém pominuli firemní byty a některé dceřiné společnosti, způsobili škodu přes sedm miliard.

Útlum začal v ostravské části OKD v devadesátých letech. Skončily například doly Jan Šverma, Heřmanice, Odra, Julius Fučík, po roce 2000 také Barbora v Karviné nebo Dukla v Havířově. Nyní OKD těží ve třech závodech - Důlním závodu 1, který tvoří šachty Darkov, Karviná a Lazy na Karvinsku, Důlní závod 2 s dolem ČSM ve Stonavě a Důlní závod 3, což je Důl Paskov na Frýdecko-Místecku.

Rok 2015: NWR oznamuje, že uzavře Paskov i Lazy

Firma, která se dostala do velké ztráty už v roce 2013, má aktuálně vážné problémy a chystá další útlum. Kvůli nízkým cenám uhlí je těžba ztrátová. Těžit se zřejmě bude už jen několik let. Příští rok chce NWR uzavřít Paskov a do dvou let také Lazy. „Tyto kroky je za současných tržních podmínek a bez podpory dalších zainteresovaných stran nutno považovat za nevyhnutelné,“ uvedli zástupci NWR.

Problémy OKD řeší i vláda. V souvislosti se zneplatněním dohody, podle které se mělo za přispění státu na sociální programy pro horníky těžit v Paskově do konce roku 2017, se manažeři společnosti obrátili na vládu s novými návrhy. Podle ministra průmyslu Jana Mládka z ČSSD jsou nehorázné a vláda je nehodlá přijmout.

Firma mimo jiné požádala asi o čtyři miliardy korun. Pokud by je dostala, mohla by prý zajistit pokračování těžby ve zdravých dolech. Navrhovala také variantu, aby ztrátový Důl Paskov převzal stát. Podle odborářů manažeři rovněž chtěli, aby stát vyjednal s hornickými odbory snížení platů zaměstnanců o pět procent.

Horníci
Zdroj: NWR

V OKD nyní pracuje asi deset tisíc lidí a další tři tisíce v dodavatelských firmách. Paskov a Lazy, které se zřejmě uzavřou nejdříve, mají dohromady téměř tři tisíce zaměstnanců. Ministr Mládek a ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD oznámili, že udělají vše pro zachování pracovních míst. Pokud se to nepodaří, jsou připraveni pomoci propuštěným s hledáním nové práce. Chtějí také tlačit na rychlé uzákonění dřívějších odchodů horníků do důchodu.

Podle moravskoslezské tripartity by byl nejlepším řešením postupný útlum pod dohledem státu, aby se zabránilo hromadnému propouštění. Mládek, Marksová a ministr financí Andrej Babiš z ANO by měli se zástupci vlastníků jednat v lednu. „Věříme, že zástupci NWR do té doby přijdou s jinými návrhy,“ uvedl. Dodal, že jednání o OKD nyní komplikuje nejasná vlastnická struktura.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Důchody by od příštího roku mohly vzrůst o zhruba tři sta korun

Průměrný důchod by mohl od příštího ledna vzrůst zhruba o tři sta korun měsíčně, tedy o necelé jedno a půl procenta. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Pokud to tak bude, půjde o nejmenší nárůst od roku 2017. Všem penzistům by přitom měl stát přidat stejně. Státní rozpočet by plošné navýšení penzí o 300 korun vyšlo na deset miliard.
před 21 hhodinami

VideoDesetiprocentní clo pro EU není smrtící, shodli se Zdechovský a Staněk

Prezident USA Donald Trump uvalil na šedesát zemí světa nová cla ve výši deseti, respektive 12,5 procenta. EU spadá do první kategorie, zatížena je desetiprocentními tarify. Podle Bílého domu mají cla zamezit dovozu zboží, které vzniklo s využitím nucené práce. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedl, že desetiprocentní clo „není smrtící“ a že se vztahy mezi Bruselem a Washingtonem za posledních 150 dní zlepšily. „Aktuálně deset procent není smrtících, ale je to výzva a popud pro EU, aby dělala vše pro to, aby zvyšovala konkurenceschopnost svých podniků,“ řekl europoslanec Antonín Staněk (Motoristé). Připustil také, že výrok o nucených pracích může vyvolávat pochybnosti.
včera v 16:55

VideoVolkswagen je v problémech, chystá úspory a čelí kritice

Zisk automobilového koncernu Volkswagen se v druhém čtvrtletí letošního roku propadl o třetinu, oznámil šéf firmy Oliver Blume. Společnost čelí klesajícímu odbytu, silné konkurenci v Číně i vysokým nákladům v Německu. Podle Blumeho koncern na změny už v posledních letech reagoval – jenže geopolitické krize i americká cla nutí k dalším krokům. Výrobce tak plánuje balíček úspor, který zahrnuje uzavření čtyř továren i propuštění až sta tisíc lidí. Nejvyšší vedení ho chce schválit do konce roku. Zaměstnanci však chtějí od září proti škrtům protestovat. Proti je i spolková země Dolní Sasko. Patří jí pětina akcií, což je nejvíce po zakladatelské rodině Porsche. Součástí skupiny Volkswagen Group je i česká firma Škoda Auto. Té se v tuzemsku i v zahraničí daří. Momentálně je druhou nejprodávanější značkou aut v Evropě a za první pololetí dodala přes půl milionu vozů do celého světa.
24. 7. 2026

Eurobankovky získají novou podobu. Občané mohou vybírat z deseti návrhů

Evropská centrální banka představila užší výběr návrhů nových eurových bankovek. Zadáním byla témata „Evropská kultura“ a „Řeky a ptactvo“.
24. 7. 2026

Čína přidala na sankční seznam i českou firmu Tatra Trucks

Mezi firmami, které Čína přidala na svůj exportní sankční seznam, je i česká firma Tatra Trucks vyrábějící těžké nákladní, vojenské a speciální automobily. Napsala to agentura AFP. Subjektům na seznamu Čína s okamžitou platností přestane dodávat zboží dvojího užití, tedy použitelné k civilním i vojenským účelům, uvedla agentura Reuters. Evropská komise krok Pekingu analyzuje, informovala její mluvčí Paula Pinhová.
24. 7. 2026Aktualizováno24. 7. 2026

Čína vyrobila první obří loď se solárními panely. Uveze tisíce aut

Čína byla ještě nedávno mezi výrobci lodí v podstatě outsiderem. To se ale rychle mění. Důkazem je nejnovější plavidlo, které si od ní koupila jihokorejská společnost.
24. 7. 2026

TikTok porušuje pravidla pro ochranu dětí na internetu, uvedla Evropská komise

Evropská komise (EK) předběžně shledala, že čínská sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Nedostatečně podle ní chrání nezletilé v on-line prostředí. Společnosti hrozí vysoká pokuta.
24. 7. 2026

USA představily nová cla na hlavní obchodní partnery, pro EU bude deset procent

Americká administrativa ve čtvrtek večer oznámila nová cla ve výši 10 procent a 12,5 procenta. Nahradí desetiprocentní dočasné clo, jehož platnost končí v noci na pátek SELČ, uvedly agentury. Cla se týkají šesti desítek zemí, které představují zhruba 99 procent dovozu do Spojených států, a to včetně Evropské unie. Pro země EU bude platit základní desetiprocentní clo. Zahraniční státy americká cla kritizují a považují je za neopodstatněná.
23. 7. 2026Aktualizováno24. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.