Horníci by mohli od příštího roku odcházet do důchodu o pět let dříve

Ostrava - Dřívější odchody horníků do důchodu pomohou snížit stavy lidí v hornictví bez razantního nárůstu nezaměstnanosti. Zároveň zohlední extrémně těžkou práci v podzemí, kterou nelze dělat tak dlouho jako jiné profese. Zákon by mohl platit už od příštího roku, v nejbližší době se jím bude zabývat vláda. Stát tak reaguje na krizi OKD, které kvůli nízkým cenám uhlí utlumuje těžbu rychleji, než plánovalo. Postupně propouští, ještě do konce roku skončí 300 zaměstnanců z kanceláří i šachet.

Podle šéfa hornických odborů Jaromíra Pytlíka nový zákon umožní, že ročně odejde do starobního důchodu o 100 horníků více než dosud. „Příští rok by tak mohlo skončit celkem 250 až 300 lidí, kteří by byli sociálně zabezpečeni,“ uvedl.

Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň potvrdil, že resort chce s ohledem na špatnou situaci v hornictví a možné sociální dopady propouštění v Moravskoslezském i Ústeckém kraji zákon prosadit co nejdříve. Ministerstvo podle něho nemá zprávy o tom, že by z některého resortu zazněly zásadní připomínky proti návrhu. „Stát si musí vážit lidí, kteří celý život pracují v těžkých podmínkách jako horníci. Nesmíme jim znepříjemňovat život a nutit je pár let před důchodem hledat novou práci v jiném oboru,“ prohlásila ministryně Michaela Marksová.

Fárat do 65 let? Nesmysl, který jinde v Evropě není

Podle současné legislativy mohou odcházet do starobního důchodu dříve jen horníci, kteří začali fárat před rokem 1993 a odpracovali v nejtěžších podmínkách několik tisíc směn. Horníci, kteří nastoupili po roce 1993, by tak museli fárat až do 65 let. „A to je nesmysl. Člověk nemůže v podmínkách hlubinného dolu pracovat tak dlouho. Nikde jinde takový extrém nenajdete. Všude jinde v Evropě včetně Rumunska horníci končí v 50 až 55 letech,“ řekl Pytlík. Dodal, že například v Polsku mají nárok na důchod po 25 letech a nefárají déle než do padesáti.

„Vzhledem k tomu, že situace v hornictví je velmi špatná a bude se pravděpodobně zhoršovat, je nezbytně nutné, aby i naši horníci odcházeli do důchodu normálně. Kdyby se tak nestalo, bylo by to hodně zlé. Hornictví je rozbuška,“ varoval Pytlík. Propouštění hrozí hlavně lidem před důchodem. Horníci s podlomeným zdravím, kteří celý život fárali, mají velmi malou šanci najít si jinou práci. Například Dušanu Kalafutovi je 53 let a na šachtě pracuje 36 roků. „Nevím, co bych dělal jiného, kdyby mne propustili. Možná by se mi podařilo sehnat místo vrátného. Těžko se s tou nejistotou žije,“ řekl horník.

Hornické odbory vyvíjejí tlak na dřívější odchody horníků do důchodu přes dvacet let. Téma otevřel roku 2013 premiér Jiří Rusnok, když nařídil připravit legislativní návrhy, které by zmírnily sociální dopady plánovaného uzavření Dolu Paskov. OKD se nakonec zavázalo, že tam těžbu udrží do roku 2017. Stát za to slíbil 600 milionů na sociální programy pro horníky.

Podmínkou bude 3 300 směn v hlubinném dole

Ministerstvo práce a sociálních věcí začalo novou legislativní úpravu připravovat v souvislosti s problémy OKD a útlumem těžebního průmyslu. Spolupracovalo na něm s Odborovým svazem pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu. Podle návrhu se sníží věk horníků pro odchod do důchodu o pět let. A týkat se bude i těch, kteří nastoupili po roce 1993. Podmínkou bude odpracování určitého počtu směn pod zemí v hlubinných dolech. Obecně půjde o 3 300 směn. V některých případech, například po dosažení nejvyšší přípustné prašné expozice nebo u zaměstnanců uranových dolů, bude stačit méně odpracovaných směn. Podle propočtu ministerstva umožní nová úprava dřívější odchod do důchodu 3 500 horníků.

Průzkumná štola v uranovém dole Rožná
Zdroj: Luboš Pavlíček/ČTK

Také OKD se na propouštění připravuje. Pomocí programu zvaného Nová šichta bude pomáhat lidem najít uplatnění v jiných odvětvích, případně rozjet vlastní podnikání. „Spolupracovat budeme s úřadem práce i různými firmami,“ uvedl mluvčí OKD Marek Síbrt. Loni mělo OKD, které patří společnosti New World Resources, 12 tisíc zaměstnanců, nyní jich je přes 11 tisíc. Výrazně poklesl i počet lidí, kteří pracují v dodavatelských firmách. Společnost už provedla řadu úsporných opatření a další plánuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Benzin je nejlevnější za více než čtyři roky

Benzin v Česku je nyní nejlevnější za více než čtyři roky. Od minulého týdne cena Naturalu 95 klesla o 41 haléřů na průměrných 33,35 koruny za litr. Nižší byla naposledy v červenci 2021. O více než čtyřicet haléřů zlevnila za týden také nafta, prodává se v průměru za 32,62 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 6 hhodinami

Cena zlata znovu pokořila rekord

Cena zlata ve středu poprvé překročila 4500 dolarů (92 600 korun) za troyskou unci (31,1 gramu), na rekordu je i cena stříbra a platiny. Poptávku po drahých kovech zvyšuje podle analytiků zejména očekávané další snižování základních úrokových sazeb ve Spojených státech.
včera v 14:42

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
včera v 07:30

Svěřenský fond RSVP Trust, kam Babiš vloží Agrofert, je ve sbírce listin

Svěřenský fond RSVP Trust, do kterého premiér Andrej Babiš (ANO) nevratně vloží holding Agrofert, byl zveřejněn ve sbírce listin Evidence svěřenských fondů. Založila ho poradenská společnost Roklen s podporou právní kanceláře DBK, sdělila firma v pondělí. Babiš poté uvedl, že tak učiní do termínu, jak mu stanovuje zákon, tedy do třiceti dnů od svého jmenování premiérem.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Tatra dodá na Slovensko vojenské vozy za až 25 miliard

Společnost Tatra Defence Systems ze skupiny Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada uzavřela se slovenským ministerstvem obrany samostatnou rámcovou smlouvu na dodávku až 1289 vojenských vozidel řady Tatra Force. Finanční rámec smlouvy pro potřeby ministerstva činí až 1,032 miliardy eur (přes 25 miliard korun).
23. 12. 2025

Vánočním nákupům na poslední chvíli vévodí poukázky či dárkové koše

Vánoční nákupy vrcholí. Lidé často pořizují zásoby jídla a někteří ještě i dárky. Mezi ty nejžádanější patří přednabité karty, poukazy na výrobky nebo zážitky či tematické balíčky zboží. Po těch je poptávka oproti loňsku vyšší. Rostl také zájem o odložené platby, protože Češi letos podle on-line platební služby hojně objednávali na poslední chvíli a riskovali, že zboží neobdrží včas. Za uplynulý víkend se obchodníkům zisky zvýšily oproti předchozímu týdnu až o čtyřicet procent, sezonu ale hodnotí jako srovnatelnou s tou minulou. Některým kamenným obchodům však tržby meziročně klesly kvůli internetové konkurenci. Právě e-shopy naopak očekávají vyšší čísla než loni.
22. 12. 2025

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu fondu dopravní infrastruktury

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) připravený předchozím kabinetem. Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Současná koalice návrh kritizovala kvůli jeho nesouladu s návrhem státního rozpočtu. Samotným návrhem rozpočtu na příští rok se vláda v pondělí nezabývala.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

Od ledna ubude na úřadech 322 míst, schválila vláda

Na úřadech ubude od začátku ledna 322 míst, schválila podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vláda. Nejvíce míst ubude na úřadu vlády, ministerstvech financí a průmyslu, řekl po zasedání kabinetu. Jde podle něj teprve o první kolo, úspory se budou ještě hledat. Na začátku roku 2025 bylo úřednických míst 73 520. Aktuální návrh takzvané systemizace počítá pro letošní rok s číslem 73 352.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025
Načítání...