Horníci by mohli od příštího roku odcházet do důchodu o pět let dříve

Ostrava - Dřívější odchody horníků do důchodu pomohou snížit stavy lidí v hornictví bez razantního nárůstu nezaměstnanosti. Zároveň zohlední extrémně těžkou práci v podzemí, kterou nelze dělat tak dlouho jako jiné profese. Zákon by mohl platit už od příštího roku, v nejbližší době se jím bude zabývat vláda. Stát tak reaguje na krizi OKD, které kvůli nízkým cenám uhlí utlumuje těžbu rychleji, než plánovalo. Postupně propouští, ještě do konce roku skončí 300 zaměstnanců z kanceláří i šachet.

Podle šéfa hornických odborů Jaromíra Pytlíka nový zákon umožní, že ročně odejde do starobního důchodu o 100 horníků více než dosud. „Příští rok by tak mohlo skončit celkem 250 až 300 lidí, kteří by byli sociálně zabezpečeni,“ uvedl.

Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň potvrdil, že resort chce s ohledem na špatnou situaci v hornictví a možné sociální dopady propouštění v Moravskoslezském i Ústeckém kraji zákon prosadit co nejdříve. Ministerstvo podle něho nemá zprávy o tom, že by z některého resortu zazněly zásadní připomínky proti návrhu. „Stát si musí vážit lidí, kteří celý život pracují v těžkých podmínkách jako horníci. Nesmíme jim znepříjemňovat život a nutit je pár let před důchodem hledat novou práci v jiném oboru,“ prohlásila ministryně Michaela Marksová.

Fárat do 65 let? Nesmysl, který jinde v Evropě není

Podle současné legislativy mohou odcházet do starobního důchodu dříve jen horníci, kteří začali fárat před rokem 1993 a odpracovali v nejtěžších podmínkách několik tisíc směn. Horníci, kteří nastoupili po roce 1993, by tak museli fárat až do 65 let. „A to je nesmysl. Člověk nemůže v podmínkách hlubinného dolu pracovat tak dlouho. Nikde jinde takový extrém nenajdete. Všude jinde v Evropě včetně Rumunska horníci končí v 50 až 55 letech,“ řekl Pytlík. Dodal, že například v Polsku mají nárok na důchod po 25 letech a nefárají déle než do padesáti.

„Vzhledem k tomu, že situace v hornictví je velmi špatná a bude se pravděpodobně zhoršovat, je nezbytně nutné, aby i naši horníci odcházeli do důchodu normálně. Kdyby se tak nestalo, bylo by to hodně zlé. Hornictví je rozbuška,“ varoval Pytlík. Propouštění hrozí hlavně lidem před důchodem. Horníci s podlomeným zdravím, kteří celý život fárali, mají velmi malou šanci najít si jinou práci. Například Dušanu Kalafutovi je 53 let a na šachtě pracuje 36 roků. „Nevím, co bych dělal jiného, kdyby mne propustili. Možná by se mi podařilo sehnat místo vrátného. Těžko se s tou nejistotou žije,“ řekl horník.

Hornické odbory vyvíjejí tlak na dřívější odchody horníků do důchodu přes dvacet let. Téma otevřel roku 2013 premiér Jiří Rusnok, když nařídil připravit legislativní návrhy, které by zmírnily sociální dopady plánovaného uzavření Dolu Paskov. OKD se nakonec zavázalo, že tam těžbu udrží do roku 2017. Stát za to slíbil 600 milionů na sociální programy pro horníky.

Podmínkou bude 3 300 směn v hlubinném dole

Ministerstvo práce a sociálních věcí začalo novou legislativní úpravu připravovat v souvislosti s problémy OKD a útlumem těžebního průmyslu. Spolupracovalo na něm s Odborovým svazem pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu. Podle návrhu se sníží věk horníků pro odchod do důchodu o pět let. A týkat se bude i těch, kteří nastoupili po roce 1993. Podmínkou bude odpracování určitého počtu směn pod zemí v hlubinných dolech. Obecně půjde o 3 300 směn. V některých případech, například po dosažení nejvyšší přípustné prašné expozice nebo u zaměstnanců uranových dolů, bude stačit méně odpracovaných směn. Podle propočtu ministerstva umožní nová úprava dřívější odchod do důchodu 3 500 horníků.

Průzkumná štola v uranovém dole Rožná
Zdroj: Luboš Pavlíček/ČTK

Také OKD se na propouštění připravuje. Pomocí programu zvaného Nová šichta bude pomáhat lidem najít uplatnění v jiných odvětvích, případně rozjet vlastní podnikání. „Spolupracovat budeme s úřadem práce i různými firmami,“ uvedl mluvčí OKD Marek Síbrt. Loni mělo OKD, které patří společnosti New World Resources, 12 tisíc zaměstnanců, nyní jich je přes 11 tisíc. Výrazně poklesl i počet lidí, kteří pracují v dodavatelských firmách. Společnost už provedla řadu úsporných opatření a další plánuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
12:34Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
před 17 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 20 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánovčera v 22:23

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
včera v 21:05

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
včera v 10:24

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026
Načítání...