Vláda odmítá ultimáta NWR. Zaměří se na pomoc horníkům ohroženým propouštěním

Vláda se zabývala krizovou situaci v OKD. Společnost New World Resources požádala stát o finanční podporu - téměř čtyři miliardy korun. S těmito penězi by prý byla schopna zajistit fungování OKD ještě pět let, jinak hrozí krach. Vláda je ochotna s vlastníky jednat, ale odmítá ultimáta. Zaměří se na pomoc horníkům. V úterý se poprvé sejde speciální pracovní skupina, která bude řešit možnosti jejich náhradního zaměstnání.

OKD má přes deset tisíc zaměstnanců, další tři tisíce pracují pod agenturami. V ohrožení je však až dvacet tisíc míst, která jsou na těžbu navázána. V prodělečném Dole Paskov na Frýdecko-Místecku, kde chtělo OKD původně ukončit těžbu už loni,  je zaměstnáno 1700 lidí. „Minimálně 1200 z nich hrozí ztráta zaměstnání,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek z ČSSD.

Propouštění hrozí minimálně v Dole Paskov

Po zneplatnění dohody, která měla s příspěvkem 600 milionů od státu na sociální programy pro horníky zajistit fungování paskovského dolu do konce roku 2017, by těžaři totiž mohli tuto šachtu zavřít už příští rok. „Majitelé by ale museli zaplatit horníkům odstupné. Jsem zvědav, z čeho by jim zaplatili. A je otázkou, jestli by to nebyl impuls k odchodu firmy do konkurzu," doplnil Mládek.

Bankrotující firma, jejíž manažeři zcela selhali, nemůže dostat žádnou veřejnou podporu. Potřebují ji horníci a moravskoslezský region.
Jan Mládek

Nejde zdaleka jen o Důl Paskov. „Kdyby se mělo jednat jen o Paskov, bylo by to ještě jednoduché," řekl Mládek. Zopakoval, že hrozí konkurz celé společnosti. Zdůraznil, že bankrotující firma, jejíž manažeři zcela selhali, nemůže čekat od státu žádnou finanční podporu.

Předpokládá, že se zástupci NWR se spolu s dalšími ministry sejde v lednu. „Budeme se snažit docíli toho, aby bylo propuštěno co nejméně lidí. V některých šachtách by mohla těžba pokračovat do roku 2020. Odmítáme ale jakákoliv ultimáta," řekl Mládek. Připustil, že karvinské šachty by mohly být převedeny na nový subjekt nebo subjekty. „Důležité je, aby na ně nebyly přeneseny závazky NWR,“ řekl.

Pomoc regionu začne řešit speciální pracovní skupina

Možnostmi pomoci horníkům se začne zabývat speciální pracovní skupina. „Společně s kolegyní Michaelou Marksovou v ní budeme řešit všemožné cesty aktivní i pasivní politiky zaměstnanosti v regionu. Mohl by se k tomu využít i globalizační fond. Uvažujeme o určité veřejné podpoře, která by umožnila za prací dojíždět,“ řekl Mládek.  

Součástí skupiny bude i předseda Sdružení hornických odborů Jaromír Pytlík. Očekává, že těžba v ODK se určitě bude dál snižovat. Proto by podle něho mohl vzniknout dlouhodobý scénář postupného utlumování dolů, aby byl kraj zasažen co nejméně. Zatím předpokládá, že by OKD opustily dodavatelské firmy a jejich pracovníky by nahradili zaměstnanci utlumovaných lokalit. Další část pracovníků OKD by byla kryta sociálním programem. Vzhledem k poškozenému zdraví horníků a průměrnému věku přes 46 let se Pytlík dívá skepticky na možnost jejich rekvalifikace na jiné profese. 

Jedním z návrhů NWR je převedení Dolu Paskov na stát. „Nechystáme se nic kupovat. Chystáme se pomáhat lidem, kteří budou muset z OKD odejít,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD. Stát je připraven uvolnit peníze na rekvalifikace a projekty na podporu zaměstnanosti. „Na severní Moravě je poptáváno 10 tisíc míst, v okrese Frýdek-Místek je poptáváno zhruba 2800 míst. Úřady práce mají za úkol, aby ta místa identifikovaly a jednaly se zaměstnavateli,“ řekl Sobotka. Dalším krokem má být uzákonění dřívějších odchodů horníků do důchodu, které už vláda schválila. Novelu zákona o důchodovém pojištění ještě musí odhlasovat parlament.

Ministři i odboráři také odmítají požadavek NWR, aby stát vyjednal s odbory snížení mezd zaměstnanců OKD o pět procent.  Krize těžební firmy byla i tématem jednání tripartity. Požadavek NWR na čtyři miliardy korun nepodpořila ani jedna ze stran tripartity. „Neexistuje cena, za kterou bychom byli ochotni to podpořit,“ uvedl odborový předák Josef Středula. Vláda jedná správně, když neslíbila ani korunu, uvedl také prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Je potřeba vytvářet nová pracovní místa, ale také jich co nejvíce zachovat v těžební firmě. K tomu je potřeba zodpovědného vlastníka. Dovedu si představit, že by to mohl být zčásti stát prostřednictvím podniku Diamo.
Miroslav Novák (ČSSD)
Moravskoslezský hejtman za ČSSD

Také podle moravskoslezského hejtmana Miroslava Nováka z ČSSD by NWR neměla žádnou veřejnou podporu dostat. „Je nutné vytvářet nová pracovní místa, ale také zachovat co nejvíce pracovních míst v těžební firmě. K tomu je však nezbytný zodpovědný vlastník. Dovedu si představit, že by to mohl zčásti být i stát prostřednictvím státního podniku Diamo,“ uvedl Novák. O tom už dříve hovořil i Mládek.

Pavel Bartoš: Republika by si měla ujasnit, jestli bude potřebovat tuzemské černé uhlí

Podle viceprezidenta krajské hospodářské komory Pavla Bartoše je důležité odříznout OKD od NWR. Nejedná se jen o Důl Paskov, který by podle něho mohl rychle stáhnout pod vodu celou firmu. Situace si podle něho žádá komplexní řešení. 

Jedna důležitá věc, o které v souvislosti s krizí OKD skoro nemluví, je otázka, jestli tato republika potřebuje tuzemské černé a koksovatelské uhlí. Obejde se bez něho hutní průmysl a energetika? Myslím si, že ne.
Pavel Bartoš
Víceprezident Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje

„Jedna důležitá věc jsou pracovní místa, která nenahradíme sociálními dávkami. Druhá, o které se téměř nemluví, je otázka, jestli tato republika vůbec potřebuje tuzemské černé a koksovatelné uhlí, jestli se bez něho obejde hutní průmysl a energetika. Myslím si, že ne,“ řekl Bartoš. Míní, že politici by to měli velmi dobře zvážit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 23 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 4 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 5 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...