Privatizace OKD u soudu: Obžalovaní vinu odmítají a ukazují na vládu

49 minut
Události: Privatizace OKD u soudu
Zdroj: ČT24

Soud poprvé řešil privatizaci OKD z roku 2004, při které měla vzniknout škoda před sedm miliard. Obžalovaný je znalec Rudolf Doucha, který podle obžaloby podhodnotil státní podíl ve firmě mimo jiné tím, že pominul nebo špatně ocenil některý majetek včetně firemních bytů. Ze škody se zodpovídají i tehdejší zástupci Fondu národního majetku Pavel Kuta a Jan Škurek. Všichni vinu odmítají. Kuta tvrdí, že cenu dojednali tehdejší ministři financí a průmyslu Bohuslav Sobotka a Milan Urban.

Předmětem řízení u soudu pro Prahu 2 je šestačtyřicetiprocentní podíl státu v OKD, který v roce 2004 prodal prostřednictvím Fondu národního majetku za čtyři miliardy společnosti Karbon Invest.

Obžalovaný znalec ze společnosti Vox Consult Rudolf Doucha ohodnotil podíl státu jen na dvě a čtvrt miliardy.  Podle obžaloby jde o hrubě zkreslený posudek, ve kterém pominul část majetku dolů jako byly dceřiné společnosti, rekreační objekty, a chybně vyhodnotil cenu čtyřiceti tisíc bytů. Cena měla být ve skutečnosti asi deset miliard.

Doucha: Necenil jsem majetek, ale akcie

Doucha vinu odmítá a trvá na správnosti posudku. Zdůraznil, že neoceňoval majetek, ale akcie vlastněné státem. „Šlo výhradně o ocenění jedenácti milionů standardních akcí o hodnotě tisíc korun za kus,“ řekl. U soudu vyšlo najevo, že měl na posudek jen asi měsíc a ne úplně čerstvé podklady. Vláda spěchala na to, aby se prodej uskutečnil před vstupem České republiky do Evropské unie v dubnu 2004.

Bývalé místopředsedy Fondu národního majetku Pavla Kutu a Jana Škurka obžaloba viní z toho, že neověřili správnost posudku, o kterém jim muselo být jasné, že je chybný. Kuta u soudu prohlásil, že fond zajišťoval jen servis podle pokynů ministrů a neměl možnost cenu ovlivnit.  „Šlo o dohodu mezi společností Karbon Invest a tehdejšími ministry financí a průmyslu,“ řekl Kuta. Tvrdil, že na cenu neměl vliv ani Douchův posudek, protože příprava privatizace začala mnohem dříve.

Cena vzešla z dohody mezi společností Karbon Invest a ministry financí a průmyslu Bohuslavem Sobotkou a Milanem Urbanem. My jsme jen zajišťovali servis, nebylo na nás, abychom zpochybňovali cenu.
Pavel Kuta

Vláda původně prodej za dvě miliardy schválila, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže však tuto cenu odmítl jako příliš nízkou. Stát nakonec podíl prodal za čtyři miliardy. Prodej proběhl bez výběrového řízení předem vybrané firmě Karbon Invest Viktora Koláčka a Petra Otavy, která už předtím získala v OKD majetkovou většinu.

Redaktor Reportérů ČT Michal Fiala, který případ sleduje, uvedl, že obžaloba popisuje některé zvlášní okolnosti privatizace. Například advokátní kancelář, která tehdy pracovala pro stát, prý opakovaně upozorňovala, že tak nízká cena může být i zpětně napadena Evropskou komisi kvůli poskytnutí veřejné podpory.

Obžaloba řeší podivné okolnosti privatizace

„Obžaloba rovněž zmiňuje, že stát prodával majetek podnikatelům, kteří byli v té době obviněni z tunelování první poloviny OKD. Navíc Karbon Invest měl anonymní akcie, takže vláda si nemohla být jista, kdo je skutečným vlastníkem,“ zdůraznil Fiala. Přesto privatizaci dokončila a Karbon Invest za dva měsíce prodal celou OKD skupině RPG Industries Zdeňka Bakaly. Nyní se stát připojil k trestnímu řízení a žádá náhradu škody šest miliard korun.

Premiér Bohuslav Sobotka se aktuálně k privatizaci OKD vyjadřoval v pořadu České televize Interview ČT24, kde zopakoval, že má čisté svědomí:

5 minut
Sobotka ke kauze OKD: Svědomí mám čisté, opíral jsem se o stanovisko znalce
Zdroj: ČT24

Evropská komise privatizaci OKD posuzovala a v roce 2011 došla k závěru, že cena byla tržní a a nešlo o nedovolenou veřejnou podporu. Kvůli zpochybnění podkladů, které Česko do Bruselu poslalo, by se ale měli eurokomisaři okolnostmi prodeje zabývat znovu.

Byty OKD: Znalec podle obžaloby stanovil 4x nižší cenu, než byla tržní

K Evropské komisi i pražskému soudu vzhlížejí s očekáváním nájemníci bývalých bytů OKD. Stát prodal čtyřicet čtyři tisíc bytů za cenu přibližně čtyřicet tisíc korun za jeden. Podle privatizační smlouvy je měli v případě prodeje získat přednostně a za zvýhodněnou cenu nájemníci. Bakalova RPG však nedávno celý fond prodala.

Podle obžaloby bylo ocenění těchto bytů při privatizaci OKD pochybné. Znalec měl podle státního zástupce oproti tržní stanovit čtyřikát nižší cenu. Společnost RPG chtěla zlomek těchto bytů prodat před rokem a nájemníkům nabízela metr čtvereční za 10 tisíc korun.

Nájemníci navíc vedli spor s podnikatelem Zdeňkem Bakalou, který OKD získal od firmy Karbon Invest a lidem původně slíbil byty prodat. Později to odmítl.

Součástí privatizace byly i Ostravsko-karvinské koksovny, které skupina NWR prodala ze téměř dvě a půl miliardy.

Politické reakce na probíhající soud

Obžalovaní se hájili také tím, že cena za privatizaci OKD vznikala na úrovni tehdejších ministrů financí a průmyslu. Těmi byli Bohuslav Sobotka a Milan Urban. Podle obžalovaných tito ministři sumu dojednali na schůzce se zástupci společnosti Karbon Invest. Oba politici to odmítají.

„Vláda se orientovala na základě znaleckého posudku, který objednal Fond národního majetku. Tento znalecký posudek měl ohodnotit tržní hodnotu podílu, který Fond národního majetku v OKD držel,“ uvedl Bohuslav Sobotka (ČSSD), premiér a tehdejší ministr financí.

„Privatizaci OKD rozhodla na návrh Fondu národního majetku celá vláda, a to v souladu s českými i evropskými pravidly a zákony,“ konstatoval Milan Urban (ČSSD), tehdejší ministr průmyslu a obchodu.

Roli současného premiéra Sobotky v kauze OKD řešili poslanci už při interpelacích ve sněmovně. Pokud se manipulovalo se znaleckým posudkem, měl o tom Bohuslav Sobotka podle komunistů vědět. Předsedy vlády se naopak zastal exministr financí Miroslav Kalousek.

„Pokud by se někdo z jeho podřízených dopustil manipulace se znaleckým posudkem, těžko si dovedu představit, jak by se to ministr mohl dozvědět,“ řekl Miroslav Kalousek (TOP09), 1. místopředseda strany a  bývalý ministr financí.

„Je jasné, že to bylo prodané pod cenou, že byty a další majetky nebyly zahrnuty do ceny,“ konstatoval Andrej Babiš (ANO), ministr financí.

„Nebyly odděleny neprůmyslové části a prodej samotných bytů považuji za docela skandální rozhodnutí,“ řekl Vojtěch Filip (KSČM), předseda strany.

Soud bude pokračovat 20. listopadu

Soud jednání odročil na 20. listopadu, kdy má pokračovat výslechem svědků a znalců. Rudolfu Douchovi, který je obžalovaný z křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku, hrozí až deset let vězení. Kutovi se Škurkou, kteří se zodpovídají z porušení povinností při správě cizího majetku, až osm let odnětí svobody.

Privatizaci Mostecké uhelné společnosti řeší česká justice dodnes

Spory provázely i privatizace některých dalších velkých firem. Třeba Mostecké uhelné společnosti. Zemanova vláda ji prodala v roce 1999 za 650 milionů korun. Transakcí se dodnes zabývá česká justice. Švýcarský soud už bývalé manažery potrestal za podvody a praní špinavých peněz nepodmíněnými tresty vězení.

  • rok privatizace: 1999
  • zájemce: Investenergy, Appian Group
  • výnos 650 mil. Kč
  • Zdroj: ČTK

V roce 2004 rozhodla vláda o prodeji Unipetrolu polské skupině PKN Orlen za 13 miliard. Vyšetřování ukázalo, že cena byla odpovídající, ale kvůli podezření z korupce v kauze „pět na stole v českých“ odstoupil ředitel kabinetu premiéra Paroubka Zdeněk Doležel. Soud ho potrestal podmínkou.

  • rok privatizace: 2004
  • zájemce: PKN Orlen
  • výnos: 13 mld. Kč
  • Zdroj: ČTK

V roce 1991 vláda prodala americké firmě Procter and Gamble rakovnickou Rakonu. Stát ale podle evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku nezajistil restituentům spravedlivý proces, Česko jim muselo vyplatit 10 milionů.

  • rok privatizace: 1991
  • zájemce: Procter and Gamble
  • výnos: 20 mil. dolarů
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 4 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...