Obilovin i brambor sklidili zemědělci víc než loni, cenové tlaky u potravin podle analytiků poleví

Obilí se letos v Česku sklidilo o 9,8 procenta více než loni, zemědělci ho svezli z polí 7,638 milionu tun. Vyplývá to z odhadu, který podle stavu k 15. září zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Více se urodilo také brambor, a to o 3,5 procenta. Meziročně výrazně více bude i máku. Naopak úroda řepky klesne o 17,4 procenta a méně bude i cukrovky, slunečnice či hrachu. Letošní objem sklizně by ale v souhrnu neměl způsobit žádné zásadnější cenové tlaky jako sklizeň loňská, míní analytici.

Letošní sklizeň obilovin podle tajemníka Agrární komory ČR Jana Doležala nakonec zachránil srážkově nadprůměrný květen. Množství sklizených obilovin bude tak letos podle statistiků odpovídat desetiletému průměru. „Vliv sucha a tepla je sice patrný, což se projevilo například v nižší objemové hmotnosti zrna, ale plodiny měly přece jen více vegetační vláhy než v loňském roce,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ Renata Vodičková.

Úrodu pšenice statistici očekávají o desetinu vyšší než loni, ječmene bude o 7,4 procenta více. Odhad sklizně kukuřice na zrno je hlavně díky významnému nárůstu hektarového výnosu meziročně o 11,3 procenta vyšší. Skoro o třetinu více bude žita a o 14 procent stoupne sklizeň tritikále, což je kříženec žita a pšenice. Mírný meziroční pokles statistici odhadují u ovsa.

„Hlavní příčinou zlepšení je vyšší hektarový výnos obilovin. Úroda je tak sice pod pětiletým průměrem, ale je srovnatelná s desetiletým průměrem,“ konstatuje hlavní analytik BH Securities Štěpán Křeček.

Problematičtější jsou stále brambory

Předpokládaná sklizeň brambor 604 tisíc tun je sice vyšší než loni, zaostává ale za průměrem sklizní za posledních pět i deset let. Stejně jako v loňském roce zemědělci letos osázeli bramborami 23 tisíc hektarů. U brambor se dlouhodobě nedaří navyšovat plochy, jejich zásoby tak nemusí stačit, problémy se sklizní mají i v Polsku a v Německu.

„Pěstitelé také vzhledem k omezením vyplývajícím z ochrany vodních zdrojů nebo protierozní ochrany půdy mají problém najít pro brambory vhodná pole. Konečný výsledek sklizně tak do značné míry závisí na vývoji počasí,“ uvedl Doležal. „Celkové zásoby brambor nemusí být ani v tomto roce dostatečné i s ohledem na první zprávy o problémech v Polsku a v některých částech Německa, kde se také čekala vyšší sklizeň,“ dodal.

Podle analytiků brambory tak sice proti loňsku zlevní, na původní ceny se však nevrátí.„Cenové tlaky v oblasti brambor pro konečného spotřebitele polevují už teď a polevovat ještě budou,“ říká hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Téměř o pětinu stoupla předpokládaná úroda kukuřice na zeleno a siláž. Očekávaná produkce máku se ve srovnání s loňskou velmi slabou úrodou výrazně zvýšila na 24 tisíc tun, tedy o 77 procent.

Naopak nižší sklizeň statistici očekávají u řepky. Oproti loňsku jí bude o 17,4 procenta méně. Důvodem je nižší hektarový výnos i menší osevní plocha. „Odhad sklizně je především kvůli slabšímu výnosu nižší než pětiletý i desetiletý průměr,“ konstatuje ČSÚ.

Cukrovky letos zemědělci podle odhadů sklidí 3,499 milionu tun, meziročně o šest procent méně. Příčinou je zmenšení plochy, na které zemědělci cukrovou řepu pěstují. „Osevní plocha cukrovky se ve srovnání s rokem 2017, kdy byl po 49 letech ukončen systém produkčních kvót na cukr, zmenšila o 7000 hektarů,“ doplnili statistici.

O více než 38 procent méně se letos urodí slunečnice. Sklizeň hrachu bude o 4,6 procenta nižší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvyšuje. Odpoledne růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Na trhu sílí obavy z výpadků v dodávkách plynu v důsledku útoků na Írán.
07:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...