Obilovin i brambor sklidili zemědělci víc než loni, cenové tlaky u potravin podle analytiků poleví

Obilí se letos v Česku sklidilo o 9,8 procenta více než loni, zemědělci ho svezli z polí 7,638 milionu tun. Vyplývá to z odhadu, který podle stavu k 15. září zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Více se urodilo také brambor, a to o 3,5 procenta. Meziročně výrazně více bude i máku. Naopak úroda řepky klesne o 17,4 procenta a méně bude i cukrovky, slunečnice či hrachu. Letošní objem sklizně by ale v souhrnu neměl způsobit žádné zásadnější cenové tlaky jako sklizeň loňská, míní analytici.

Letošní sklizeň obilovin podle tajemníka Agrární komory ČR Jana Doležala nakonec zachránil srážkově nadprůměrný květen. Množství sklizených obilovin bude tak letos podle statistiků odpovídat desetiletému průměru. „Vliv sucha a tepla je sice patrný, což se projevilo například v nižší objemové hmotnosti zrna, ale plodiny měly přece jen více vegetační vláhy než v loňském roce,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ Renata Vodičková.

Úrodu pšenice statistici očekávají o desetinu vyšší než loni, ječmene bude o 7,4 procenta více. Odhad sklizně kukuřice na zrno je hlavně díky významnému nárůstu hektarového výnosu meziročně o 11,3 procenta vyšší. Skoro o třetinu více bude žita a o 14 procent stoupne sklizeň tritikále, což je kříženec žita a pšenice. Mírný meziroční pokles statistici odhadují u ovsa.

„Hlavní příčinou zlepšení je vyšší hektarový výnos obilovin. Úroda je tak sice pod pětiletým průměrem, ale je srovnatelná s desetiletým průměrem,“ konstatuje hlavní analytik BH Securities Štěpán Křeček.

Problematičtější jsou stále brambory

Předpokládaná sklizeň brambor 604 tisíc tun je sice vyšší než loni, zaostává ale za průměrem sklizní za posledních pět i deset let. Stejně jako v loňském roce zemědělci letos osázeli bramborami 23 tisíc hektarů. U brambor se dlouhodobě nedaří navyšovat plochy, jejich zásoby tak nemusí stačit, problémy se sklizní mají i v Polsku a v Německu.

„Pěstitelé také vzhledem k omezením vyplývajícím z ochrany vodních zdrojů nebo protierozní ochrany půdy mají problém najít pro brambory vhodná pole. Konečný výsledek sklizně tak do značné míry závisí na vývoji počasí,“ uvedl Doležal. „Celkové zásoby brambor nemusí být ani v tomto roce dostatečné i s ohledem na první zprávy o problémech v Polsku a v některých částech Německa, kde se také čekala vyšší sklizeň,“ dodal.

Podle analytiků brambory tak sice proti loňsku zlevní, na původní ceny se však nevrátí.„Cenové tlaky v oblasti brambor pro konečného spotřebitele polevují už teď a polevovat ještě budou,“ říká hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Téměř o pětinu stoupla předpokládaná úroda kukuřice na zeleno a siláž. Očekávaná produkce máku se ve srovnání s loňskou velmi slabou úrodou výrazně zvýšila na 24 tisíc tun, tedy o 77 procent.

Naopak nižší sklizeň statistici očekávají u řepky. Oproti loňsku jí bude o 17,4 procenta méně. Důvodem je nižší hektarový výnos i menší osevní plocha. „Odhad sklizně je především kvůli slabšímu výnosu nižší než pětiletý i desetiletý průměr,“ konstatuje ČSÚ.

Cukrovky letos zemědělci podle odhadů sklidí 3,499 milionu tun, meziročně o šest procent méně. Příčinou je zmenšení plochy, na které zemědělci cukrovou řepu pěstují. „Osevní plocha cukrovky se ve srovnání s rokem 2017, kdy byl po 49 letech ukončen systém produkčních kvót na cukr, zmenšila o 7000 hektarů,“ doplnili statistici.

O více než 38 procent méně se letos urodí slunečnice. Sklizeň hrachu bude o 4,6 procenta nižší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 32 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...