Nových míst rychle přibývá. Podle průzkumu mohou mzdy zrychlit růst až na pět procent

Mzdy mohou letos růst rychleji než v předchozích letech, a to až tempem kolem pěti procent. Důvodem je rychlost vzniku nových pracovních míst a prohlubující se nerovnováha mezi poptávkou po zaměstnancích a nabídkou kapacit ze strany uchazečů. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment. Podle Českého statistického úřadu činil loni nominální růst mezd 4,2 procenta, předloni 3,4 procenta a o rok dříve 2,4 procenta.

„Nezaměstnanost v České republice patří k nejnižším v Evropě a je na úrovni takzvané přirozené nezaměstnanosti. Volných uchazečů o práci je minimum, počet nabízených pozic oproti tomu silně roste a růst bude i v roce 2017. Zaměstnavatelé tedy vedle zvyšování mezd a benefitů musejí přemýšlet i o způsobech, jak své zaměstnance motivovat a prohlubovat jejich loajalitu,“ uvedl obchodní ředitel Grafton Recruitment Martin Ježek.

Mnoho zaměstnavatelů, především z oblasti IT, podnikových služeb a výroby, začíná podle něj investovat do moderního pracovního prostředí, které vedle samotných pracovních prostor nabízí i celou řadu relaxačních zón či možností sportovního i společenského vyžití.

Rozmáhají se také benefity, které mají za cíl usnadnit skloubení pracovního a soukromého života. Příjemné pracovní prostředí a atmosféra má rostoucí význam i při samotném náboru zaměstnanců, dodal.

Mezi další trendy patří to, že ze strany zaměstnavatelů je patrný stále větší důraz na jazykovou výbavu uchazečů. Stojí za tím skutečnost, že české firmy stále intenzivněji poskytují své služby anebo zaměřují své obchodní aktivity směrem do zahraničí.

Nahrávám video
Události: Vývoj maloobchodu a mezd
Zdroj: ČT24

Kratší praxe nevadí. Absolventy si firmy i doškolí

Vzhledem k nedostatku kvalifikovaných kandidátů nabírají podniky i zaměstnance s kratší praxí. Více příležitostí se objevuje rovněž pro čerstvé absolventy, které si firmy samy doškolují. Společnosti se poohlížejí i v zahraničí. Nejde jen o firmy z oblasti sdílených podnikových služeb či IT, ale čím dál častěji i z výroby a dokonce i ze zdravotnictví, upozornil Ježek.

Největší nedostatek zaměstnanců nyní hlásí průmyslová výroba a IT, počet volných pozic roste i v personalistice a v podnikových službách. Největší regionální rozdíly ve mzdách lze nalézt rovněž v IT a dále ve finanční oblasti. Velké rozdíly jsou podle Ježka patrné i v hodnocení pracovníků bez znalosti cizích jazyků a těch, kteří je ovládají, a to napříč všemi sledovanými segmenty trhu.

Platy IT systémových architektů
Zdroj: Grafton Recruitment

V administrativě je největší zájem o asistentky a recepční. V oboru obchodu a marketingu firmy stále častěji dávají do pozadí požadavek na vysokoškolské vzdělání, což je ovšem kompenzováno relevantní praxí. Nejvíce rostou mzdy finančním manažerům, kdy stoupá počet pozic se mzdami převyšujícími 80 tisíc korun měsíčně.

Ve zdravotnictví trvá nedostatek zdravotních sester i lékařů všech odborností. Nejen privátní zařízení, ale i státní nemocnice jsou nuceny zvyšovat mzdy, aby si udržely kvalifikované zaměstnance. „Ve zdravotnictví se také stále častěji setkáváme s poptávkou po zdravotnickém personálu z východní Evropy, například z Bulharska či Ukrajiny,“ podotkl Ježek.

Průměrná mzda v Česku ve čtvrtém čtvrtletí 2016 meziročně vzrostla o 4,2 procenta na 29 320 korun. Reálně, po odečtení růstu cen, se ale výdělek zvýšil o 2,8 procenta. Za celý rok 2016 stoupla průměrná mzda meziročně také o 4,2 procenta na 27 589 korun. Reálně vzrostla o 3,5 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...