Průměrná mzda dosáhla 29 320 korun. Nízké platy rostou rychleji

Nahrávám video

Průměrná mzda v Česku ve čtvrtém čtvrtletí 2016 meziročně vzrostla o 4,2 procenta na 29 320 korun. Reálně, po odečtení růstu cen, se ale výdělek zvýšil o 2,8 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad. Za celý rok 2016 stoupla průměrná mzda meziročně také o 4,2 procenta na 27 589 korun. Reálně vzrostla o 3,5 procenta. Růst za čtvrté čtvrtletí je mírně nižší, než očekávali analytici.

Průměrná mzda stoupá nepřetržitě od začátku roku 2014. Meziroční růst ve 4. čtvrtletí 2016 oproti třetímu čtvrtletí zpomalil, a reálný růst byl dokonce nejpomalejší od konce roku 2015. Za celý rok 2016 ale naopak meziroční růst proti předchozím letům zrychlil. Loňské zvýšení průměrné mzdy bylo nejvýraznější za posledních osm let a reálný růst byl nejvyšší za devět let.

Růst za čtvrté čtvrtletí je však mírně nižší, než odhadovali analytici. Ti předpokládali, že mzda stoupla o 4,3 až 4,9 procenta a po odečtení inflace zhruba o tři procenta.

Rostoucí ceny ukrajují ze zvýšení platů

Ačkoliv růst nominálních mezd pokračuje ve slušném tempu, v reálném vyjádření jsme svědky zpomalení dynamiky platů. Ukrajují z nich totiž rychle se zvyšující ceny. „Nominální mzdy v posledním čtvrtletí roku 2016 meziročně přidaly 4,2 procenta, ale inflace ve stejném období vyskočila na 1,4 procenta. V reálném vyjádření tak mzdy přidaly pouze 2,8 procenta,“ konstatuje ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.

„Průměrná mzda v posledním čtvrtletí roku sice dosáhla 29 320 korun za měsíc, nicméně toto je tradičně vyšší číslo než v ostatních čtvrtletích, protože zaměstnavatelé na konci roku rozdávají vánoční odměny,“ upozorňuje Zeisel.

Podle něho totiž v posledním čtvrtletí překvapila inflace, takže na ni zástupci zaměstnanců nestihli zareagovat a zahrnout ji do vyjednávání o mzdách. „Očekáváme, že inflace bude i nadále ukrajovat z růstu reálných mezd. Zatímco dynamika nominálních mezd bude nadále zrychlovat, zvyšování reálných výdělků se bude držet tempa z posledního čtvrtletí loňského roku,“ dodává tak Zeisel.

Průměrné mzdy v krajích ČR
Zdroj: ČSÚ

Růstu průměrné mzdy v posledním čtvrtletí pomohlo také zvýšení minimální mzdy od prosince loňského roku. Navíc rekordně nízká nezaměstnanost tlačí na zaměstnavatele, aby svým zaměstnancům přidávali, pokud si je chtějí udržet nebo získat novou pracovní sílu.

Nižší mzdy rostou rychleji

Nicméně pokud se podíváme na tempo růstu průměrných mezd, tak to v závěru loňského roku zpomalilo v důsledku nižšího navyšování mezd v podnikatelském sektoru. Rychleji totiž rostly mzdy ve veřejném sektoru, kde se zvýšily meziročně o 6,1 procenta, zatímco v podnikatelské sféře se přidávalo pouze o 3,7 procenta.

Platy ve veřejné sféře tak o více než 2700 korun převyšovaly mzdy v soukromé ekonomice.

Proč zaostaly mzdy v podnikatelském sektoru, má podle analytiků dvě vysvětlení. „V první řadě je vidět, že v problémových odvětvích, které poslední rok neprožily zrovna v nejlepší kondici (těžební průmysl a energetika) se přidávalo jen symbolicky, zatímco v odvětvích s ,hojným‘ zastoupením (stravování a ubytování) minimální mzdy dále akcelerovaly,“ konstatuje hlavní ekonom ČSOB Petr Dufek.

Nicméně nejde o hlavní argument pomalejšího tempa mezd. „Tím druhým významnějším důvodem je samotná konstrukce průměru. Ve skutečnosti mzdy až tak pomalu nerostly, jak už napovídá medián. Medián, tedy prostřední hodnota mezd, stoupl v posledním čtvrtletí loňského roku o šest procent na 25 061 korun,“ říká Dufek.

Medián představuje číslo, kdy polovina hodnot mezd je vyšší než tento údaj, a druhá polovina zase nižší. Má tak vyšší vypovídací hodnotu než prostý průměr. Medián mezd tedy  v posledním čtvrtletí rostl o šest procent, což znamená, že rychleji se mzdy navyšují lidem s nižšími příjmy, zatímco u lépe placených profesí se přidává pomaleji. „Ostatně to potvrzují i údaje za jednotlivá čtvrtletí a nepochybně to ještě přesněji odhalí data za jednotlivé profese, která ovšem budou k dispozici později,“ říká Dufek.

obrázek
Zdroj: ČT24

Už první pololetí loňského roku napovědělo, že rychleji porostou mzdy lidem s nižšími příjmy, po nichž navíc po celý loňský rok sílila poptávka. „Proto bylo vidět, že se mzdy kvalifikovaných i nekvalifikovaných dělníků zvyšovaly podle jednotlivých profesí o 5–11 %. V průměrných číslech samozřejmě tyto pohyby vidět nejsou,“ dodává Dufek.

„Ponecháváme proto stranou průměrnou mzdu se všemi jejími slabými stránkami , včetně toho, že ji nemají 2/3 zaměstnanců a jako reprezentativní informaci o vývoji mezd bereme medián. Je sice nižší, ale z pohledu vývoje příjmu reprezentativnější. Jeho tempo zrychluje a jak v posledním čtvrtletí, tak i za celý rok 2016 výrazně předčí dynamiku průměrných mezd,“ zdůrazňuje Dufek.

Růst mezd a souběžný růst zaměstnanosti zůstává pozitivním faktorem pro spotřebu domácností. Soukromá spotřeba by měla i letos zůstat hlavním tahounem růstu české ekonomiky, stejně jako tomu bylo v roce 2016.
Radomír Jáč
hlavní ekonom Generali Investments CEE
Mediány hrubých měsíčních mezd podle pohlaví
Zdroj: bakalářská práce Postavení žen na trhu práce v České republice/autor: Josef Soušek/ČSÚ

Aktuální data o vývoji mezd by neměla zklamat ani centrální banku, která je kromě inflace bere jako velmi podstatný ukazatel při nastavení měnové politiky a také pro úvahy o ukončení kurzového závazku.

Navíc je podle analytiků zřejmé, že růst mezd v letošním roce bude dále zrychlovat, a to i z pohledu průměru, protože nedostatek zaměstnanců na trhu práce stále sílí. Firmám tak ani nezbývá nic jiného než přidávat, pokud si chtějí udržet zaměstnance nebo ty nové přetáhnout od konkurence. „Růst mezd pro rok 2017 odhadujeme na pět procent, medián na šest procent,“ říká analytik Dufek.

Také analytik Next Finace Vladimír Pikora očekává pro letošní rok rychlý růst mezd. „V celé střední Evropě je nízká nezaměstnanost. V Německu je nejnižší nezaměstnanost od roku 1990. Firmy musí přitlačit na pilu, když hledají nové lidi. V mnoha oborech a lokalitách lidé nejsou. Mzdy proto nominálně porostou v roce 2017 v průměru kolem 4,5 procenta. Reálně to ale znamená růst jen kolem dvou procent. To je kvůli vyšší inflaci pomalejší růst než v předešlém roce,“ vysvětluje Pikora.

Data o mzdách ale nijak podle ekonoma Jáče nepodlamují předpoklad trhu, že ČNB svůj intervenční režim ukončí již v průběhu letošního druhého čtvrtletí a velmi pravděpodobně již v průběhu dubna.

  • Úředníci brali 1360 korun za měsíc. Muži-úředníci měli téměř dvojnásobný plat ve výši 1550 korun oproti úřednicím, které měly 840 korun.
  • Pracovníci v zemědělství brali deputát (odměnu v naturáliích) + 17,5 korun/ den, v případě žen byla denní odměna 10,60 korun.
  • Zdroj: http://www.ptejteseknihovny.cz/

Mzdy rostly i v sousedních státech

Ve srovnání s průměrnou mzdou v EU si loni průměrná mzda v České republice o jeden procentní bod polepšila a dosáhla 63 procent, upozornil hlavní ekonom Deloitte David Marek. Reálně přitom mzdy rostly rychleji podle hlavního ekonoma Cyrrus Lukáše Kovandy na Slovensku i v Polsku.

„Za celý rok si Slováci mzdově polepšili reálně o 3,8 procenta. Poláci si v roce 2016 polepšili na mzdách nominálně o 3,8 procenta. Tamní ekonomika se však loni pohybovala v pásmu deflace spotřebitelských cen, takže reálná mzda Poláků byla ještě vyšší, rostla v roce 2016 v průměru o 4,5 procenta,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
před 13 hhodinami

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
28. 9. 2026‌‌

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
28. 9. 2026‌‌

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
27. 9. 2026Aktualizováno27. 9. 2026‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
27. 9. 2026‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.