Průměrná mzda dosáhla 29 320 korun. Nízké platy rostou rychleji

Nahrávám video
Události: Růst průměrné mzdy, zaměstnávání žen v typicky mužských profesích
Zdroj: ČT24

Průměrná mzda v Česku ve čtvrtém čtvrtletí 2016 meziročně vzrostla o 4,2 procenta na 29 320 korun. Reálně, po odečtení růstu cen, se ale výdělek zvýšil o 2,8 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad. Za celý rok 2016 stoupla průměrná mzda meziročně také o 4,2 procenta na 27 589 korun. Reálně vzrostla o 3,5 procenta. Růst za čtvrté čtvrtletí je mírně nižší, než očekávali analytici.

Průměrná mzda stoupá nepřetržitě od začátku roku 2014. Meziroční růst ve 4. čtvrtletí 2016 oproti třetímu čtvrtletí zpomalil, a reálný růst byl dokonce nejpomalejší od konce roku 2015. Za celý rok 2016 ale naopak meziroční růst proti předchozím letům zrychlil. Loňské zvýšení průměrné mzdy bylo nejvýraznější za posledních osm let a reálný růst byl nejvyšší za devět let.

Růst za čtvrté čtvrtletí je však mírně nižší, než odhadovali analytici. Ti předpokládali, že mzda stoupla o 4,3 až 4,9 procenta a po odečtení inflace zhruba o tři procenta.

Rostoucí ceny ukrajují ze zvýšení platů

Ačkoliv růst nominálních mezd pokračuje ve slušném tempu, v reálném vyjádření jsme svědky zpomalení dynamiky platů. Ukrajují z nich totiž rychle se zvyšující ceny. „Nominální mzdy v posledním čtvrtletí roku 2016 meziročně přidaly 4,2 procenta, ale inflace ve stejném období vyskočila na 1,4 procenta. V reálném vyjádření tak mzdy přidaly pouze 2,8 procenta,“ konstatuje ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.

„Průměrná mzda v posledním čtvrtletí roku sice dosáhla 29 320 korun za měsíc, nicméně toto je tradičně vyšší číslo než v ostatních čtvrtletích, protože zaměstnavatelé na konci roku rozdávají vánoční odměny,“ upozorňuje Zeisel.

Podle něho totiž v posledním čtvrtletí překvapila inflace, takže na ni zástupci zaměstnanců nestihli zareagovat a zahrnout ji do vyjednávání o mzdách. „Očekáváme, že inflace bude i nadále ukrajovat z růstu reálných mezd. Zatímco dynamika nominálních mezd bude nadále zrychlovat, zvyšování reálných výdělků se bude držet tempa z posledního čtvrtletí loňského roku,“ dodává tak Zeisel.

Průměrné mzdy v krajích ČR
Zdroj: ČSÚ

Růstu průměrné mzdy v posledním čtvrtletí pomohlo také zvýšení minimální mzdy od prosince loňského roku. Navíc rekordně nízká nezaměstnanost tlačí na zaměstnavatele, aby svým zaměstnancům přidávali, pokud si je chtějí udržet nebo získat novou pracovní sílu.

Nižší mzdy rostou rychleji

Nicméně pokud se podíváme na tempo růstu průměrných mezd, tak to v závěru loňského roku zpomalilo v důsledku nižšího navyšování mezd v podnikatelském sektoru. Rychleji totiž rostly mzdy ve veřejném sektoru, kde se zvýšily meziročně o 6,1 procenta, zatímco v podnikatelské sféře se přidávalo pouze o 3,7 procenta.

Platy ve veřejné sféře tak o více než 2700 korun převyšovaly mzdy v soukromé ekonomice.

Proč zaostaly mzdy v podnikatelském sektoru, má podle analytiků dvě vysvětlení. „V první řadě je vidět, že v problémových odvětvích, které poslední rok neprožily zrovna v nejlepší kondici (těžební průmysl a energetika) se přidávalo jen symbolicky, zatímco v odvětvích s ,hojným‘ zastoupením (stravování a ubytování) minimální mzdy dále akcelerovaly,“ konstatuje hlavní ekonom ČSOB Petr Dufek.

Nicméně nejde o hlavní argument pomalejšího tempa mezd. „Tím druhým významnějším důvodem je samotná konstrukce průměru. Ve skutečnosti mzdy až tak pomalu nerostly, jak už napovídá medián. Medián, tedy prostřední hodnota mezd, stoupl v posledním čtvrtletí loňského roku o šest procent na 25 061 korun,“ říká Dufek.

Medián představuje číslo, kdy polovina hodnot mezd je vyšší než tento údaj, a druhá polovina zase nižší. Má tak vyšší vypovídací hodnotu než prostý průměr. Medián mezd tedy  v posledním čtvrtletí rostl o šest procent, což znamená, že rychleji se mzdy navyšují lidem s nižšími příjmy, zatímco u lépe placených profesí se přidává pomaleji. „Ostatně to potvrzují i údaje za jednotlivá čtvrtletí a nepochybně to ještě přesněji odhalí data za jednotlivé profese, která ovšem budou k dispozici později,“ říká Dufek.

obrázek
Zdroj: ČT24

Už první pololetí loňského roku napovědělo, že rychleji porostou mzdy lidem s nižšími příjmy, po nichž navíc po celý loňský rok sílila poptávka. „Proto bylo vidět, že se mzdy kvalifikovaných i nekvalifikovaných dělníků zvyšovaly podle jednotlivých profesí o 5–11 %. V průměrných číslech samozřejmě tyto pohyby vidět nejsou,“ dodává Dufek.

„Ponecháváme proto stranou průměrnou mzdu se všemi jejími slabými stránkami , včetně toho, že ji nemají 2/3 zaměstnanců a jako reprezentativní informaci o vývoji mezd bereme medián. Je sice nižší, ale z pohledu vývoje příjmu reprezentativnější. Jeho tempo zrychluje a jak v posledním čtvrtletí, tak i za celý rok 2016 výrazně předčí dynamiku průměrných mezd,“ zdůrazňuje Dufek.

Růst mezd a souběžný růst zaměstnanosti zůstává pozitivním faktorem pro spotřebu domácností. Soukromá spotřeba by měla i letos zůstat hlavním tahounem růstu české ekonomiky, stejně jako tomu bylo v roce 2016.
Radomír Jáč
hlavní ekonom Generali Investments CEE
Mediány hrubých měsíčních mezd podle pohlaví
Zdroj: bakalářská práce Postavení žen na trhu práce v České republice/autor: Josef Soušek/ČSÚ

Aktuální data o vývoji mezd by neměla zklamat ani centrální banku, která je kromě inflace bere jako velmi podstatný ukazatel při nastavení měnové politiky a také pro úvahy o ukončení kurzového závazku.

Navíc je podle analytiků zřejmé, že růst mezd v letošním roce bude dále zrychlovat, a to i z pohledu průměru, protože nedostatek zaměstnanců na trhu práce stále sílí. Firmám tak ani nezbývá nic jiného než přidávat, pokud si chtějí udržet zaměstnance nebo ty nové přetáhnout od konkurence. „Růst mezd pro rok 2017 odhadujeme na pět procent, medián na šest procent,“ říká analytik Dufek.

Také analytik Next Finace Vladimír Pikora očekává pro letošní rok rychlý růst mezd. „V celé střední Evropě je nízká nezaměstnanost. V Německu je nejnižší nezaměstnanost od roku 1990. Firmy musí přitlačit na pilu, když hledají nové lidi. V mnoha oborech a lokalitách lidé nejsou. Mzdy proto nominálně porostou v roce 2017 v průměru kolem 4,5 procenta. Reálně to ale znamená růst jen kolem dvou procent. To je kvůli vyšší inflaci pomalejší růst než v předešlém roce,“ vysvětluje Pikora.

Data o mzdách ale nijak podle ekonoma Jáče nepodlamují předpoklad trhu, že ČNB svůj intervenční režim ukončí již v průběhu letošního druhého čtvrtletí a velmi pravděpodobně již v průběhu dubna.

  • Úředníci brali 1360 korun za měsíc. Muži-úředníci měli téměř dvojnásobný plat ve výši 1550 korun oproti úřednicím, které měly 840 korun.
  • Pracovníci v zemědělství brali deputát (odměnu v naturáliích) + 17,5 korun/ den, v případě žen byla denní odměna 10,60 korun.
  • Zdroj: http://www.ptejteseknihovny.cz/

Mzdy rostly i v sousedních státech

Ve srovnání s průměrnou mzdou v EU si loni průměrná mzda v České republice o jeden procentní bod polepšila a dosáhla 63 procent, upozornil hlavní ekonom Deloitte David Marek. Reálně přitom mzdy rostly rychleji podle hlavního ekonoma Cyrrus Lukáše Kovandy na Slovensku i v Polsku.

„Za celý rok si Slováci mzdově polepšili reálně o 3,8 procenta. Poláci si v roce 2016 polepšili na mzdách nominálně o 3,8 procenta. Tamní ekonomika se však loni pohybovala v pásmu deflace spotřebitelských cen, takže reálná mzda Poláků byla ještě vyšší, rostla v roce 2016 v průměru o 4,5 procenta,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...