Komora: Letos se chystají zvýšit mzdy tři pětiny podniků

Mzdy loni zvýšilo zaměstnancům přes 80 procent středních a velkých firem. Dvě pětiny jim vyplatily i 13. plat či mimořádnou odměnu. V letošním roce se chystají svým zaměstnancům přidat tři pětiny podniků, u velkých firem to je dokonce 85 procent. Vyplývá to z nejnovějšího barometru Hospodářské komory, ankety organizované každý půlrok.

„Podíl podnikatelů, kteří hodnotili svoji situaci pozitivně, se proti zářijovým očekáváním zvýšil. Naprostá většina menších firem (83 procent) uvedla, že jejich celková ekonomická situace byla v druhém pololetí roku 2016 stejná nebo příznivější než v pololetí předchozím,“ uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý.

Pětina firem přidávala na mzdách přes pět procent a každá desátá je zvyšovala o více než sedm procent.

Více než 90 procent firem bude v letošním prvním pololetí nabírat nové zaměstnance nebo zachová jejich současný počet. Stejně jako v druhé půlce loňského roku nejčastěji plánují nabírat střední firmy a zpracovatelský průmysl.

Polovina firem chce letos navyšovat mzdy až o pět procent. Téměř třetina mikro a malých firem je ale opatrnější a hlásí, že zvyšování mezd zatím neplánuje. To může souviset i s další vlnou elektronické evidence tržeb (EET), která se od března bude vztahovat vedle velkoobchodu i na maloobchod. Zvýšení mezd se týká 80 procent firem ve zpracovatelském průmyslu a více než poloviny stavebních firem, a to i přes krizi, ve které odvětví v současnosti je.

obrázek
Zdroj: ČT24

V návaznosti na výsledky barometru a vlastních analýz komora ale varuje před zvyšováním regulatorní zátěže ze strany státu. „Přílišné zatížení by mohlo zadusit letošní očekávaný růst a zbrzdit rostoucí fázi ekonomického cyklu. Letošní růst bude dle odhadů komory výrazně vyšší než loňský a bude se blížit třem procentům,“ uvedl Dlouhý.

Malé a střední podniky očekávají zdražování

Zároveň upozornil na to, že podle dat malých a středních podniků dojde v letošním roce, minimálně v jeho prvním pololetí, k další vlně zdražování. Ta bude mít za následek vyšší inflaci (až tři procenta), než nyní odhaduje ministerstvo financí nebo Česká národní banka, dodal Dlouhý. MF letos odhaduje inflaci dvě procenta.

Aktuální barometr se uskutečnil v průběhu ledna a reagovalo na něj 543 respondentů - členů Hospodářské komory všech velikostí a oborů. Většinu (69 procent) respondentů tvořily mikro a malé firmy do 49 zaměstnanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...