Nemocnice zkouší české výtěrové tampony pro testy na koronavirus. Mohly by nahradit dovoz z Číny

3 minuty
Události: Výroba výtěrových tamponů v Česku
Zdroj: ČT24

Výtěrové tampony na testování nemoci covid-19 jsou v Česku nedostatkovým zbožím. Většina jich pochází z Číny. Podle lékařů ale nejčastěji dovážený typ nesplňuje požadované parametry. Obdobu těchto pomůcek proto začala vyrábět firma v Jablonném nad Orlicí.

Běžně se v Isolitu Bravo vyrábějí automobilové součástky. Už měsíc a půl ale stroje firmy produkují i výtěrové tampony. Teď jich tady může vzniknout až deset tisíc týdně.

„Zatím jsme do toho investovali milion korun. Odhaduji, že další milion to ještě spolkne. Jaká bude návratnost, nevíme. Ale řekli jsme si, že je to potřeba,“ řekl ředitel firmy Kvido Štěpánek. 

V čem se liší český výrobek od čínského

Firmu oslovili sami lékaři. Teď její výrobky testují ve dvou nemocnicích v Praze. Vedoucí virologického oddělení v pražském Motole Miroslav Zajac upozorňuje na viditelné rozdíly mezi čínským a českým výrobkem. 

Čínský produkt nemá ohebný krček. Český ano, což umožňuje snadněji se dostat k zadní stěně nosohltanu. Na čínské verzi je navíc na konci bavlna v kuličce, nikoliv kartáček, který je vhodnější pro stěr. Klíčový pro testování vzorků je právě jejich správný odběr.

Poslední tampony, které z Číny dorazily, už kritéria splňují. Další dodávka je ale nejistá.

V pražském Motole provedou zdravotníci stěry na covid-19 asi u tří set pacientů denně. Zásoby výtěrových tamponů mají už ale asi jen na šest dní. 

Nedostatkové zboží se snaží lékařům nahradit i různí nadšenci. Doktoři mají sbírku výtěrovek, které jim poslali. Ani ty se však nehodí. „Nejsou flexibilní, takže do nosu ne nijak bezpečné,“ přibližuje nevýhodu přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie 2. LF UK a FN Motol Pavel Dřevínek. 

Schvalovací proces by se mohl urychlit

Schvalování takových novinek může trvat až dva roky. Ministerstvo zdravotnictví by mohlo udělit výjimku a dát projektu zelenou v řádu měsíců. „Jsou nějaké možnosti proces i urychlit, je to věc priorit Česka,“ naznačil koordinátor Inovační strategie ČR Robin Čumpelík.

Vstřícný je rovněž ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO): „Jakýkoliv český výrobce bude mít tyto prostředky, které nám pomohou v další fázi, protože my se teď připravujeme hlavně na druhou vlnu virového onemocnění, tak jenom dobře.“

Firma Isolit tyto prostředky má, uvádí její ředitel. Do měsíce je schopná pětkrát navýšit kapacitu výroby na 50 tisíc tamponů týdně. To je dostatečná kapacita pro 25 velkých nemocnic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...