Německou železnici čeká další stávka, osobní vlaky se zastaví v pondělí

Na německé železnici bude další stávka, oznámil šéf odborového svazu strojvedoucích (GDL) Claus Weselsky. Trvat má od soboty do středy, osobní vlaky má postihnout až od pondělí. Odbory hrozily stávkou v případě, že německé dráhy Deutsche Bahn (DB) nepředloží novou nabídku na zvýšení mezd. Naposledy němečtí strojvedoucí stávkovali od 11. do 13. srpna.

Stávka začne v sobotu v 17 hodin v nákladní dopravě a potrvá do středečních dvou hodin ráno. Osobní vlaky se zastaví v pondělí ve dvě ráno. Stávka se dotkne i spojů s Českem. V pondělí a úterý nebudou vypraveny přímé spoje mezi Prahou a Berlínem, vlaky z ČR budou končit v Drážďanech.

Weselsky uvedl, že odbory při stanovení termínu stávky přihlédly k tomu, že železnici čeká víkend, kdy se na cesty vydává velké množství lidí. „Do budoucna to už ale nebudeme moci zaručit,“ poznamenal.

Ačkoli poslední stávka železniční dopravu ochromila a na dálkových spojích jezdil jen každý čtvrtý vlak, Deutsche Bahn nepovažovaly protest za úspěšný. Mluvčí DB Achim Stauss to vysvětlil tím, že z 20 tisíc strojvedoucích stávkovalo jen 5400.

Weselsky to označil za manipulaci s čísly, protože třetina strojvedoucích byla na zákonem nařízeném odpočinku a další třetina měla dovolenou či pracovní volno.

Vyšší mzdy a výhodnější kolektivní smlouva

GDL chce stávkou dosáhnout zvýšení mezd přibližně o 3,2 procenta a jednorázového příspěvku kvůli dopadům pandemie 600 eur (více než 15 200 korun). Podle údajů Deutsche Bahn vydělává německý strojvedoucí včetně přídavků a vánočního bonusu od 44 000 do 52 500 eur ročně (1,18 milionu až 1,33 milionu korun). Průvodčí pobírají 37 000 až 50 000 eur za rok a lidé, kteří prodávají lístky u okének, si přijdou na 33 000 až 41 500 eur za rok.

Deutsche Bahn navýšení platů v zásadě neodmítá. S odboráři se ale rozchází ohledně délky platnosti nové kolektivní smlouvy. Zatímco dopravce chce, aby smlouva platila 40 měsíců, odboráři požadují pouze 28 měsíců a pak její nové vyjednání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 5 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...