Německou železnici čeká další stávka, osobní vlaky se zastaví v pondělí

Na německé železnici bude další stávka, oznámil šéf odborového svazu strojvedoucích (GDL) Claus Weselsky. Trvat má od soboty do středy, osobní vlaky má postihnout až od pondělí. Odbory hrozily stávkou v případě, že německé dráhy Deutsche Bahn (DB) nepředloží novou nabídku na zvýšení mezd. Naposledy němečtí strojvedoucí stávkovali od 11. do 13. srpna.

Stávka začne v sobotu v 17 hodin v nákladní dopravě a potrvá do středečních dvou hodin ráno. Osobní vlaky se zastaví v pondělí ve dvě ráno. Stávka se dotkne i spojů s Českem. V pondělí a úterý nebudou vypraveny přímé spoje mezi Prahou a Berlínem, vlaky z ČR budou končit v Drážďanech.

Weselsky uvedl, že odbory při stanovení termínu stávky přihlédly k tomu, že železnici čeká víkend, kdy se na cesty vydává velké množství lidí. „Do budoucna to už ale nebudeme moci zaručit,“ poznamenal.

Ačkoli poslední stávka železniční dopravu ochromila a na dálkových spojích jezdil jen každý čtvrtý vlak, Deutsche Bahn nepovažovaly protest za úspěšný. Mluvčí DB Achim Stauss to vysvětlil tím, že z 20 tisíc strojvedoucích stávkovalo jen 5400.

Weselsky to označil za manipulaci s čísly, protože třetina strojvedoucích byla na zákonem nařízeném odpočinku a další třetina měla dovolenou či pracovní volno.

Vyšší mzdy a výhodnější kolektivní smlouva

GDL chce stávkou dosáhnout zvýšení mezd přibližně o 3,2 procenta a jednorázového příspěvku kvůli dopadům pandemie 600 eur (více než 15 200 korun). Podle údajů Deutsche Bahn vydělává německý strojvedoucí včetně přídavků a vánočního bonusu od 44 000 do 52 500 eur ročně (1,18 milionu až 1,33 milionu korun). Průvodčí pobírají 37 000 až 50 000 eur za rok a lidé, kteří prodávají lístky u okének, si přijdou na 33 000 až 41 500 eur za rok.

Deutsche Bahn navýšení platů v zásadě neodmítá. S odboráři se ale rozchází ohledně délky platnosti nové kolektivní smlouvy. Zatímco dopravce chce, aby smlouva platila 40 měsíců, odboráři požadují pouze 28 měsíců a pak její nové vyjednání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna opět nedokončila schvalování stavební novely

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun od příštího roku. Sněmovna také podpořila novelu o výraznějším růstu státních plateb do zdravotnictví za děti, důchodce nebo nezaměstnané v příštím roce.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
před 20 hhodinami

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
7. 7. 2026Aktualizovánovčera v 07:22

Bytovou nouzi řeší nová kontaktní místa. Za první půlrok se vypořádala s téměř šesti tisíci problémy

Bydlení v nevyhovujících podmínkách, nejasnosti ohledně nájemní smlouvy nebo žádání o sociální podporu na kauci. V takových situacích lidem nově pomáhají takzvaná kontaktní místa pro bydlení. Od začátku roku, kdy služba začala fungovat, se na ně obrátilo přes 1500 lidí, navíc řešily další čtyři tisíce anonymních podnětů. České televizi to potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Lukášová. Kontaktní místa vznikla v lednu podle zákona o podpoře bydlení. Podle něj začala od prvního července platit i další opatření, jako například garance pro soukromé majitele bytů.
včera v 06:00

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.
7. 7. 2026Aktualizovánovčera v 00:16

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
7. 7. 2026Aktualizováno7. 7. 2026

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
7. 7. 2026Aktualizováno7. 7. 2026

Evropský pohled