Německo popáté vykázalo přebytek rozpočtu. Tentokrát 287 miliard korun

11. 1. 2019‌‌|Zdroj: ČTK, ČT24

Německý státní rozpočet loni skončil přebytkem 11,2 miliardy eur (287 miliard korun). Vyplývá to z předběžných údajů ministerstva financí. Jde už o pátý rozpočtový přebytek v řadě. Letos je stejně jako v předchozích letech plánován vyrovnaný rozpočet. V poslední době však přibývá signálů o zhoršující se kondici německého hospodářství.

Za hlavní důvody výrazně přebytkového rozpočtu ministerstvo považuje solidní hospodářský růst, nízkou nezaměstnanost a také vyšší daňové příjmy a nižší výdaje, než jaké se očekávaly.

Zástupci vládních stran – konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) – už ale varují, že taková situace nemusí i vzhledem ke snižujícímu se hospodářskému růstu pokračovat. „Ta krásná doba, kdy stát vybíral vždy více peněz, než se čekalo, končí. Na to musíme být připraveni,“ poznamenal například rozpočtový expert SPD Johannes Kahrs.

Německá vláda počítá s tím, že letos bude hospodařit s balíkem 356,4 miliardy eur. Pro loňský rok byly příjmy i výdaje rozpočtu schváleny ve výši 343,6 miliardy eur.

Vyrovnané rozpočty mají pokračovat, ekonomika se ale zhoršuje

Tamní kabinet počítá s tím, že spolková republika bude mít vyrovnané rozpočty nejméně do roku 2022. Německo má přebytkové rozpočty od roku 2014, kdy se toho podařilo dosáhnout poprvé od roku 1969.

Rozpočtová situace se v posledních letech výrazně zlepšila i v České republice. Za rok 2016 dosáhla země poprvé po dlouhé době přebytku, a to 61,8 miliardy korun, předloni pak deficitu 6,2 miliardy korun. Loni hospodaření státu skončilo s přebytkem 2,9 miliardy korun.

Německá vláda očekává, že za celý loňský rok se hrubý domácí produkt zvýší o 1,7 procenta. Přední německé ekonomické instituty však čekají růst jen o 1,5 procenta. Předloni ekonomika vzrostla o 2,2 procenta, což bylo nejprudší tempo za šest let.

Průmyslová výroba v Německu se v listopadu ve srovnání s předchozím měsícem propadla o 1,9 procenta, říjnový pokles po revizi činil 0,8 procenta. Oznámil to v prosinci spolkový statistický úřad. Výroba klesla už třetí měsíc za sebou, analytici přitom očekávali, že se za listopad zvýší.

Poprvé od začátku roku 2015 německá ekonomika mezičtvrtletně klesla, EU si růst drží

Německo je nejvýznamnějším obchodním partnerem Česka, na jeho vývoji závisí mnoho tuzemských firem.

Výběr redakce

V Budapešti se v červnu uskuteční schůzka premiérů V4, oznámil Magyar

14:42před 4 mminutami

Ukrajina poprvé od roku 2023 osvobodila za měsíc víc území, než ztratila, píše Deepstate

před 35 mminutami

Letový provoz v Belgii zastaví na řadu hodin neohlášená stávka

před 46 mminutami

ŽivěForman složil poslanecký slib. Sněmovna začne debatu o navýšení rodičovského příspěvku

14:01před 54 mminutami

Opozice má podpisy na svolání schůze sněmovny k dotacím pro Agrofert

před 1 hhodinou

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

01:46před 1 hhodinou

„Ztratili jsme důvěru mnoha obětí.“ Memorandum má zlepšit prevenci proti zneužívání v církvi

před 2 hhodinami

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu. Ten hlásí mrtvé

03:05před 3 hhodinami

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

před 5 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.

včerapřed 7 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.

před 19 hhodinami

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.

31. 5. 2026‌‌

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.