Německá ekonomika poroste letos zřejmě pomaleji. Potýkáme se s výpadky produktů, vysvětluje Altmaier

Růst německého hospodářství bude v letošním roce pomalejší, než se očekávalo, činit bude 2,6 místo předpokládaných 3,5 procenta, prohlásil německý ministr hospodářství Peter Altmaier. Zároveň řekl, že v nadcházejícím roce počítá s výraznějším oživením, a to ve výši 4,1 procenta. Doposud ministerstvo hospodářství počítalo pro rok 2022 s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 3,6 procenta.

„Potýkáme se s výpadky produktů a s narušením dodavatelských řetězců,“ řekl Altmaier o důvodech pomalejšího hospodářského růstu. Za problém označil i nynější rostoucí ceny energií.

V dubnovém hodnocení vláda očekávala pro letošní rok růst hrubého domácího produktu o 3,5 procenta. Ještě v červnu Altmaier v rozhovoru se zahraničními novináři řekl, že pro letošek očekává růst v pásmu 3,4 až 3,7 procenta a v příštím roce okolo čtyř procent.

Nižší odhad růstu, který Altmaier nyní oznámil, není překvapením. Již v polovině měsíce přední německé ekonomické instituty snížily společný výhled růstu. HDP se podle nich letos zvýší o 2,4 procenta místo původně očekávaných 3,7 procenta. Na příští rok naopak čekají rychlejší oživení ve výši 4,8 procenta.

Ekonomika Německa se ve druhém čtvrtletí zvýšila o 1,6 procenta po dvouprocentním poklesu v prvním kvartálu. Data za třetí kvartál budou zveřejněna 29. října.

Pandemie dále působí potíže

Důvodem hospodářských potíží jsou následky dosud neskončené pandemie nemoci covid-19. Altmaier opět ve středu zopakoval, že sice nepočítá s plošnými karanténními uzávěrami, nemůže ale vyloučit další dopady epidemie na hospodářství včetně rostoucí inflace.

Jedním z problémů vyvolaný pandemií je nedostatek čipů. Podle Altmaiera nemohou být aktuálně kvůli tomuto nedostatku zkompletovány stovky tisíc aut. Jedním z tahounů německé ekonomiky je právě automobilový průmysl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Růst tržeb obchodníků meziročně zpomalil

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel v lednu zpomalily meziroční růst na 2,8 procenta po prosincovém revidovaném růstu o 6,4 procenta, oznámil ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). V lednu k růstu tržeb podle statistiků nejvíce přispěl internetový prodej a prodej pohonných hmot. V porovnání s loňským prosincem se tržby v maloobchodě o půl procenta snížily.
10:05Aktualizovánopřed 21 mminutami

Pohonné hmoty zlevnily o desítky haléřů

Pohonné hmoty třetí týden v řadě zlevnily, tempo poklesu cen zrychlilo. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se u čerpacích stanic prodává v průměru za 35,42 koruny, před týdnem byl o 80 haléřů dražší. Nafta zlevnila o 65 haléřů, za litr řidiči dají průměrně 34,88 koruny, vyplývá z údajů společnosti CCS. Benzin byl naposledy levnější loni v říjnu, nafta na začátku letošního roku.
07:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za poklesem prodejů Tesly může být kromě politiky i obrat firmy k robotům

Zatímco po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA akcie automobilky Tesla vystřelily vzhůru, v posledních měsících výrazně klesají. Také prodeje se snižují. Analytici to připisují mimo jiné nejistotě na trzích s ohledem na Trumpovo zavádění cel či odporu vůči majiteli Tesly Elonu Muskovi, který z pozice šéfa úřadu DOGE podniká na prezidentův příkaz rozsáhlé škrty ve federálním sektoru a vyjadřuje také podporu krajně pravicovým hnutím. Upozorňují ale i na další faktory, třeba na možnou změnu orientace samotné Tesly od aut směrem k robotice a většímu využívání umělé inteligence.
před 3 hhodinami

Podpis smluv na jaderné bloky v Dukovanech se asi zpozdí, řekl Beneš

Podpis finálních smluv o výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech mezi společnostmi ČEZ a KHNP se oproti původním plánům zřejmě zpozdí, řekl generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Důvodem je dle něj čekání na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kromě toho zbývá také vyřešit zapojení českého průmyslu do projektu. Dohody měly být původně uzavřeny do konce března.
11:42Aktualizovánopřed 5 hhodinami

EU a Kanada zavedou odvetná cla na americké zboží, Trump reaguje

Evropská unie zavede v reakci na americká cla od příštího měsíce protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun). K podobnému opatření přistoupila i Kanada, která od čtvrtka zavede odvetná cla na dovoz z USA v hodnotě 29,8 miliardy kanadských dolarů (zhruba 475 miliard korun). Ve Spojených státech začalo ve středu platit pětadvacetiprocentní clo na veškerý dovoz oceli a hliníku. O jeho navýšení rozhodl dříve americký prezident Donald Trump. Nově uvedl, že chystá odvetná opatření v reakci na evropské oznámení.
včeraAktualizovánovčera v 21:39

Celní válka může mít dopad na české firmy

Pro celý svět začala ve Spojených státech platit pětadvacetiprocentní cla na dovoz hliníku a oceli, o kterých rozhodl americký prezident Donald Trump. Evropská unie v reakci během dubna zavede zase cla na americké zboží a Trump už pohrozil, že protiopatření nenechá bez odpovědi. Situace může mít dopad i na české firmy. Tuzemský vývoz do Spojených států má hodnotu přes pět miliard dolarů.
včera v 20:53

Na Znojemsku končí provoz cukrovaru, o práci přijde 150 lidí

Dozorčí rada firmy Moravskoslezské cukrovary ve středu rozhodla o zavření závodu v Hrušovanech nad Jevišovkou na Znojemsku, o práci přijde 150 lidí. Výrobu zachová jen v Opavě. Mateřská rakouská společnost Agrana současně zavře i závod v Leopoldsdorfu východně od Vídně, kde skončí 120 zaměstnanců. I v Rakousku zůstane jen jeden závod, a to v Tullnu.
včeraAktualizovánovčera v 16:10

EU je jen nákupčí, míní Pilný. Musíme prohloubit vnitřní trh, říká Pilip

Dopady amerických cel na evropskou a českou ekonomiku diskutovali bývalí ministři financí Ivan Pilný a Ivan Pilip v Událostech, komentářích. Oba se shodli na potřebě posílení konkurenceschopnosti Evropské unie. Zatímco Pilip vyzval k posílení vnitřního trhu, Pilný kritizoval míru byrokracie a podpořil investice do inovací.
včera v 08:16
Načítání...