Inflace v EU i v eurozóně v srpnu výrazně vzrostla, je nejvýše za deset let

Míra inflace v Evropské unii i v eurozóně v srpnu prudce vzrostla a dostala se na nejvyšší hodnotu za téměř deset let. V celé sedmadvacítce unijních zemí inflace vystoupila na 3,2 procenta z červencové hodnoty 2,5 procenta. V devatenácti státech, které používají společnou měnu euro, pak inflace dosáhla tří procent. To je proti červenci nárůst o osm desetin procentního bodu. Ve své konečné zprávě to oznámil evropský statistický úřad Eurostat.

Inflace tím poprvé výrazně překročila cíl Evropské centrální banky (ECB). Ta má v úmyslu růst cen v zájmu oživení ekonomiky udržovat na dvou procentech ročně.

Centrální banka odhaduje, že momentální rychlý růst cen je pouze dočasný a počítá s tím, že za celý rok bude inflace v eurozóně činit 2,2 procenta. Na příští rok počítá s poklesem inflace zpět pod dvouprocentní hranici. Minulý týden však centrální banka v reakci na poslední vývoj zároveň oznámila, že zpomalí nákupy dluhopisů, kterými se snaží podporovat hospodářský růst v eurozóně negativně ovlivněný pandemií.

Současná situace v celém evropském bloku i v eurozóně se výrazně liší od stavu inflace před rokem, kdy na hospodářství tvrdě dopadala první vlna pandemie. V EU ceny loni v srpnu vzrostly o 0,4 procenta, v eurozóně o 0,2 procenta klesly.

Ve srovnání s letošním červencem spotřebitelské ceny v srpnu vzrostly v 26 zemích Unie, shodná zůstala míra inflace jen ve Finsku. Nejnižší inflaci měla Malta, kde činila 0,4 procenta. V Řecku ceny stouply o 1,2 procenta a v Portugalsku o 1,3 procenta.

Nejrychleji naopak rostly ceny v Polsku, Litvě a Estonsku, kde míra inflace dosáhla shodně pěti procent. V České republice činila 4,1 procenta, což byl proti červenci nárůst o 0,7 procentního bodu. Pokud bychom ale použili srovnatelný index, který k měření používá eurozóna, pak inflace dosáhla 3,1 procenta a byla vyšší o čtyři desetiny bodu než předchozí měsíc, upřesnil v úterý guvernér  České národní banky Jiří Rusnok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Celní válka může poškodit aerolinie

Celní válka mezi USA a zbytkem světa může poškodit i aerolinky. Obává se toho Světová asociace leteckých dopravců. Nákladní doprava přitom dosud rostla, jen v lednu přepravily aerolinie o tři procenta víc zboží než před rokem.
před 2 mminutami

Stát od ledna zřejmě spustí povinný registr pro ubytovací zařízení

Ubytovací zařízení se od příštího ledna zřejmě budou muset povinně registrovat v systému eTurista. Nové pravomoci, které umožní obcím regulovat krátkodobé ubytování a pronájmy bytů, části zákonodárců i podnikatelů vadí. Loni přitom po Česku cestoval rekordní počet turistů, letos by měl trend pokračovat.
před 9 hhodinami

Česká pošta loni prohloubila ztrátu o půl miliardy

Česká pošta loni podle předběžných výsledků hospodařila se ztrátou kolem 1,25 miliardy korun, což je o půl miliardy více než o rok dříve. Důvodem zhoršení výsledku je především neuskutečněný plánovaný prodej budovy hlavní pošty v Praze, který měl vynést zhruba 1,4 miliardy korun, sdělil generální ředitel Miroslav Štěpán.
14. 3. 2025

Objem hypoték v únoru stoupl o třináct procent

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypotéky za 25,5 miliardy korun, což je proti lednu nárůst o třináct procent. Nové úvěry bez refinancování stouply stejným tempem na 21,1 miliardy korun. Úrokové sazby v únoru pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,78 procenta na 4,72 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
14. 3. 2025Aktualizováno14. 3. 2025

Růst tržeb obchodníků meziročně zpomalil

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel v lednu zpomalily meziroční růst na 2,8 procenta po prosincovém revidovaném růstu o 6,4 procenta, oznámil ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). V lednu k růstu tržeb podle statistiků nejvíce přispěl internetový prodej a prodej pohonných hmot. V porovnání s loňským prosincem se tržby v maloobchodě o půl procenta snížily.
13. 3. 2025Aktualizováno13. 3. 2025

Pohonné hmoty zlevnily o desítky haléřů

Pohonné hmoty třetí týden v řadě zlevnily, tempo poklesu cen zrychlilo. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se u čerpacích stanic prodává v průměru za 35,42 koruny, před týdnem byl o 80 haléřů dražší. Nafta zlevnila o 65 haléřů, za litr řidiči dají průměrně 34,88 koruny, vyplývá z údajů společnosti CCS. Benzin byl naposledy levnější loni v říjnu, nafta na začátku letošního roku.
13. 3. 2025Aktualizováno13. 3. 2025

Za poklesem prodejů Tesly může být kromě politiky i obrat firmy k robotům

Zatímco po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA akcie automobilky Tesla vystřelily vzhůru, v posledních měsících výrazně klesají. Také prodeje se snižují. Analytici to připisují mimo jiné nejistotě na trzích s ohledem na Trumpovo zavádění cel či odporu vůči majiteli Tesly Elonu Muskovi, který z pozice šéfa úřadu DOGE podniká na prezidentův příkaz rozsáhlé škrty ve federálním sektoru a vyjadřuje také podporu krajně pravicovým hnutím. Upozorňují ale i na další faktory, třeba na možnou změnu orientace samotné Tesly od aut směrem k robotice a většímu využívání umělé inteligence.
13. 3. 2025

Podpis smluv na jaderné bloky v Dukovanech se asi zpozdí, řekl Beneš

Podpis finálních smluv o výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech mezi společnostmi ČEZ a KHNP se oproti původním plánům zřejmě zpozdí, řekl generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Důvodem je dle něj čekání na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kromě toho zbývá také vyřešit zapojení českého průmyslu do projektu. Dohody měly být původně uzavřeny do konce března.
13. 3. 2025Aktualizováno13. 3. 2025
Načítání...