Míra inflace v Evropské unii i v eurozóně v srpnu prudce vzrostla a dostala se na nejvyšší hodnotu za téměř deset let. V celé sedmadvacítce unijních zemí inflace vystoupila na 3,2 procenta z červencové hodnoty 2,5 procenta. V devatenácti státech, které používají společnou měnu euro, pak inflace dosáhla tří procent. To je proti červenci nárůst o osm desetin procentního bodu. Ve své konečné zprávě to oznámil evropský statistický úřad Eurostat.
Inflace tím poprvé výrazně překročila cíl Evropské centrální banky (ECB). Ta má v úmyslu růst cen v zájmu oživení ekonomiky udržovat na dvou procentech ročně.
Centrální banka odhaduje, že momentální rychlý růst cen je pouze dočasný a počítá s tím, že za celý rok bude inflace v eurozóně činit 2,2 procenta. Na příští rok počítá s poklesem inflace zpět pod dvouprocentní hranici. Minulý týden však centrální banka v reakci na poslední vývoj zároveň oznámila, že zpomalí nákupy dluhopisů, kterými se snaží podporovat hospodářský růst v eurozóně negativně ovlivněný pandemií.
Současná situace v celém evropském bloku i v eurozóně se výrazně liší od stavu inflace před rokem, kdy na hospodářství tvrdě dopadala první vlna pandemie. V EU ceny loni v srpnu vzrostly o 0,4 procenta, v eurozóně o 0,2 procenta klesly.
Ve srovnání s letošním červencem spotřebitelské ceny v srpnu vzrostly v 26 zemích Unie, shodná zůstala míra inflace jen ve Finsku. Nejnižší inflaci měla Malta, kde činila 0,4 procenta. V Řecku ceny stouply o 1,2 procenta a v Portugalsku o 1,3 procenta.
Nejrychleji naopak rostly ceny v Polsku, Litvě a Estonsku, kde míra inflace dosáhla shodně pěti procent. V České republice činila 4,1 procenta, což byl proti červenci nárůst o 0,7 procentního bodu. Pokud bychom ale použili srovnatelný index, který k měření používá eurozóna, pak inflace dosáhla 3,1 procenta a byla vyšší o čtyři desetiny bodu než předchozí měsíc, upřesnil v úterý guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
